15 C 96/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou doručenou tomuto soudu dne 13.5.2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 180, 15 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že na základě objednávky žalovaného provedl dne [datum] opravu a kontrolu lisu Koventa, typ RO RP. Servisní technik v protokolu o servisní činnosti – montážní list [číslo] konstatoval špatný technický stav lisu, poukázal na finanční náročnost opravy lisu a doporučil vyřadit lis z provozu. Celková cena práce a doprava servisního technika byla určena ve výši 1 915 Kč bez DPH. Žalovaný protokol potvrdil a podepsal. Dne 21.7.2020 žalobce vystavil žalovanému fakturu [číslo], kterou fakturoval dodané práce, čas na cestě a ujeté kilometry. Celková částka činila 2 317,15 Kč s DPH. Faktura byla splatná dne 4. 8. 2020, žalovaný fakturovanou částku žalobci neuhradil. Na základě předžalobní upomínky ze dne 2. 11. 2020 uhradil žalovaný dne 24.11.2020 částku 1 137 Kč. Zbývající částku 1 180,15 Kč žalovaný žalobci neuhradil ani přes upomínku ze dne 6. 2. 2021. Ve věci byl dne 7. 6. 2021 vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor. V něm uvedl, že nesouhlasí s platbou 1 180 Kč za vykonanou práci, jelikož servisní technik na lisu nic neudělal a údajně řekl, že lis je starý a nevyplatí se ho opravovat. Nevykonal tedy žádnou práci. Dopravu žalovaný uhradil. Dále uvedl, že žádná práce vykonána nebyla, jen bylo konstatováno, že lis se nevyplatí opravovat. Paní [příjmení] bylo řečeno, že se s tím nedalo již moc dělat, z čehož usoudila, že se žalobce o opravu alespoň pokusil. Z Protokolu o servisní činnosti – montážní list [číslo] soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému dne 17. 7. 2020 dodanou práci za 1,5 hodiny po 650 Kč za 1 hodinu, tedy 975 km po 10 Kč za 1 km, tedy 640 Kč, celkem 1 915 Kč bez DPH. V této listině servisní technik žalobce uvedl, že byla provedena kontrola lisu, oprava lisu a by byla finančně velmi náročná a bylo doporučeno lis vyhodit. Listinu za žalovaného podepsala dne 17. 7. 2020 pan [příjmení], k podpisu je připojeno razítko žalovaného. Z Faktury – Daňového dokladu č.: [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu vystavil žalobce žalovanému dne 21. 7. 2020 na částku 2 317,15 Kč včetně DPH, s datem splatnosti 4. 8. 2020. Z Předžalobní výzvy ze dne 2. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 2 317,15 Kč do 15. 11. 2020. Z e-mailu žalovaného ze dne 24. 11. 2020, který zaslal právnímu zástupci žalobce, soud zjistil, že žalovaný k předžalobní upomínce sdělil, že objednaný servisní technik se na místě zdržel 5 minut, řekl, že se jedná o starý lis a nevyplatí se ho opravovat, dále uvedl, že žalobci sdělil, že uhradí pouze dopravu a nevybavuje si, že b y dostal fakturu. Z dopisu právní zástupkyně žalobce ze dne 16.2.2021 soud zjistil, že tuto žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 2 379,75 Kč do 26.2.2021. Podle § 2586 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj nákladů a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava lisu. Cena za provedení díla byla uvedena v Protokolu o servisní činnosti – montážní list [číslo] ve výši 1 915 Kč bez DPH, což potvrdila svým podpisem dne [datum] zaměstnankyně žalovaného a tato listina je opatřena razítkem žalovaného. Námitku žalovaného, že se jednalo o pracovnici, která o opravě nic nevěděla, nerozumí ji a ani u opravy nebyla, shledal soud nedůvodnou, neboť bylo pouze na vůli žalovaného, koho za žalovaného účastí při opravě pověří. Žalobce vyúčtoval žalovanému cenu opravy na částku 2 317,15 Kč s DPH fakturou [číslo] s datem splatnosti 4.8.2020. Žalobce však v řízení neprokázal, zda výše uvedená faktura byla žalovanému doručena. To, že se tuto skutečnost nepodařilo žalobci prokázat, má za následek, že dosud nenastala lhůta její splatnosti, a žalovaný se tak nemohl ocitnout vůči žalobci s platnou v prodlení. Žaloba byla tedy podána předčasně, a proto soudu nezbylo, než ji zamítnout v plném rozsahu. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když ve věci úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.