16 C 89/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o půjčce. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet ve splátkách po 1 910 Kč měsíčně. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, proto došlo k zesplatnění pohledávky k 4. 10. 2018. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se během řízení nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedené dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, a z Předávacího protokolu bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že postoupení bylo žalovanému oznámeno. Z Návrhu na uzavření smlouvy o půjčce je zřejmé, že žalovaný podal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o půjčku ve výši 70 000 Kč. Z Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce ze dne [datum] se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně akceptovala návrh žalovaného a uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce v celkové výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet měsíční splátkou ve výši 1 910 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného je zřejmé, že žalovaný dne [datum] čerpal půjčku ve výši 70 000 Kč. Z Oznámení o zesplatnění, Výzvě k úhradě závazku ze dne 4. 10. 2018 vyplývá, že jelikož žalovaný dlouhodobě nesplácel svůj závazek, došlo k zesplatnění půjčky a žalovaný byl vyzván k úhradě částky 55 143,75 Kč. Z výzvy k uhrazení závazku – předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2021 se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 35 836,67 Kč. 5. Soud má za prokázané, že došlo k platnému postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o. z.“). 6. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Soud má za prokázané, že na žalobkyni přešla všechna práva ze smlouvy o postoupení pohledávky, z čehož vyplývá, že žalobkyně je aktivně legitimována v předmětném sporu. 7. Podle § 2390 a násl. o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedená ustanovení zákona tak, že nárok žalobkyně na uhrazení částky ve výši 34 341,54 Kč s příslušenstvím je důvodný. Žalobkyni se podařilo prokázat, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které měl žalovaný uhradit ve splátkách celkovou částku ve výši 91 638,19 Kč, neboť od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel 70 000 Kč. Protože žalovaný sjednané splátky neplatil řádně a včas, porušil své závazky plynoucí ze smlouvy a právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl nárok na vyrovnání celé zbývající dlužné částky podle čl. 6 Návrhu na uzavření smlouvy o půjčce. V případě této smlouvy tak žalovaný dlužil ke dni podání žaloby na jistině částku 34 341,54 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo v plném rozsahu prokázat tvrzení obsažená v této žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Protože žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do zaplacení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 538 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 374 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 341,54 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 400 Kč ve výši 1 764 Kč.