18 C 122/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 7

Manželé se společným návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhali rozvodu manželství s tím, že toto je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a manželé nemají zájem manželství obnovit a setrvat v něm. V posledních 10 letech mezi manželi došlo k ochlazení vztahu, nemají společné zájmy a netráví spolu volný čas. Mají odlišné názory na vedení společné domácnosti a došlo mezi nimi k citovému odcizení. Jejich manželský svazek je již pouze formální a neplní žádnou ze svých funkcí. Mezi manžely nesporná následující právně významná tvrzení, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v před Obvodním národním výborem v [obec a číslo], z manželství se narodily dnes již zletilé děti, manželé spolu jako manželé nežijí, netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit, neboť mezi nimi došlo k celkovému odcizení způsobenému odlišnými názory na vedení společného života. Právně soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.”). Podle § 755 odst. 1 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V posuzovaném případě z tvrzení účastníků, které jsou mezi nimi nesporná, vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud společnému návrhu manželů v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití, které postupně vedly k celkovému odcizení manželů. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).