8 C 247/2021-37 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě nacházejícím se na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný zůstal nečinný. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvou ze dne 3. 8. 2020 označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat plyn žalovanému do výše uvedeného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek na shora uvedených platbách fakturou [číslo] z níž soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 10 644,79 Kč za dodávky plynu za období 3. 8. 2020 – 11. 1. 2021, a to se splatností do 4. 2. 2021. Žalovaný neprokázal, že by dluh uhradil, ačkoliv jej žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou, včetně dodejky. 5. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. a ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. byl žalovaný povinen zaplatit dodaný plyn a služby. Žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně a včas uhradit vyúčtovanou cenu dodávky plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 968 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 10 644,79 Kč, skládající se z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů řízení právního zastoupení za dva úkony, neboť výzvu k plnění před podáním žaloby nezaslal žalovanému právní zástupce žalobkyně, tj. tento úkon právní služby nevykonal. Ve věci pak soud aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť mu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech uplatňuje tzv. formulářovými žalobami zaplacení nedoplatků na dodávkách plynu, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.