16 C 76/2023-49 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 18 558 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o finančním leasingu [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut předmět leasingu k užívání na dobu 24 měsíců. Žalovaný se zavázal uhradit za užívání předmětu leasingu 24 pravidelných měsíčních splátek. Poslední splátku žalovaný uhradil 24. 10. 2000, dostal se do prodlení a neplnil tak řádně a včas své závazky ze smlouvy. Smlouva proto byla ke dni 23. 3. 2001 ukončena. Pohledávka za žalovaným byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila dlužná částka 18 558 Kč. Žalobce byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2020. Žalovaný podáním ze dne 28. 2. 2023 vznesl námitku promlčení. Dále uvedl, že leasingovou smlouvu neuzavřel on, ale jeho otec [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobkyně se k námitce promlčení vznesené žalovaným nevyjádřila. Podle § 611 občanského zákoníku se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 tohoto ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku trvá promlčecí lhůta tři roky. V projednávaném případě byla leasingová smlouva předčasně ukončena z důvodu prodlení žalovaného se splácením dne 23. 3. 2001, návrh na vydání platebního rozkazu byl soudu podán až 6. 10. 2022, tedy po uplynutí promlčecí lhůty. Protože žalovaný řádně uplatnil námitku promlčení, soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Žalovaného přitom soud považuje za pasivně legitimovaného ve věci, neboť v leasingové smlouvě je uveden žalovaný včetně identifikace rodným číslem. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich náhradu. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za vyjádření ve věci samé podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.