18 C 128/2021-97 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu bytové jednotky [číslo] nacházející se v domě na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], (dále také jen„ byt“) která jí byla jako nájemkyni dána žalovaným coby pronajímatelem, a která byla datována 17. 8. 2021, což odůvodnila tím, že pro výpověď nájmu bytu nebyly naplněny důvody ve výpovědi uvedené, přičemž poukázala též na to, že u Obvodního soudu pro Prahu 7 je zároveň vedeno řízení o žalobě žalovaného proti žalobkyni na vyklizení bytu, tudíž se jeví vzájemně si odporujícím, aby žalovaný na jednu stranu tvrdil, že nájem bytu již dříve zanikl, a zároveň tento nájem opět vypovídal. Zároveň nebyla výpověď z nájmu žalobkyni účinně doručena vzhledem k tomu, že jí byla žalovaným doručena k rukám jejího tehdejšího advokáta, který nebyl k zastupování žalobkyně v této záležitosti zmocněn. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně, jelikož žalobkyně ke dni dání posuzované výpovědi již nebyla nájemkyní bytu, neboť nájem bytu zanikl již k 31. 5. 2020, k čemuž odkázal na závěry řízení o jeho žalobě proti žalobkyni na vyklizení bytu. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že se žalobkyně a žalovaný dne 4. 4. 2013 dohodli na tom, že žalovaný coby vlastník bytu přenechá žalované byt k užívání na dobu neurčitou počínaje 15. 4. 2013, proti čemuž se žalobkyně zavázala hradit žalovanému nájemné 10 000 Kč měsíčně a zálohu na služby spojené s užíváním bytu 2 300 Kč měsíčně (nájemní smlouva). 4. Žalovaný dne 17. 8. 2021 sepsal v zastoupení advokátem výpověď z nájmu bytu, jíž adresoval žalované, kterou odůvodnil hrubým porušením povinností vyplývajících z nájmu, neboť žalobkyně neumožnila žalovanému vykonat prohlídku bytu, a dále z důvodu, že žalovaný má zájem byt užívat sám (výpověď z nájmu bytu z 17. 8. 2021). Tato výpověď byla žalobkyni doručena prostřednictvím jejího tehdejšího advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] (nesporné). Žalovaný sepsal v zastoupení advokátem výpověď z nájmu bytu adresovanou žalované, kterou odůvodnil týmiž důvody, již 5. 11. 2019 (výpověď z nájmu bytu z 5. 11. 2019). 5. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 bylo rozhodováno o žalobě žalovaného proti žalobkyni (v řízení o vyklizení bytu v postavení žalované) o vyklizení bytu, na základě které byla žalobkyni uložena povinnost byt vyklidit, neboť jak soud prvního stupně, tak soud odvolací dospěly k závěru, že žalobkyně užívá byt bez právního důvodu, jelikož nájem bytu zanikl na základě výpovědi z 5. 11. 2019, která jí byla doručena dne 24. 2. 2020, a proti které žalobkyně nepodala žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, tedy nájem zanikl k 31. 5. 2020 (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 2. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2022, č. j. [číslo jednací]). 6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečností pro posouzení a rozhodnutí ve věci podstatných. 7. Provedeným dokazováním byl prokázán skutkový závěr, že žalovaná v době, kdy jí byla dána výpověď z nájmu bytu, jejíhož přezkoumání se v tomto řízení domáhá, již užívala byt bez právního důvodu, neboť nájem zanikl již k 31. 5. 2020. 8. Soud věc právně posoudil v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“) následovně. 9. Dle § 2290 o. z. svědčí právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď z nájmu bytu oprávněná, či nikoliv, nájemci. Z uvedeného plyne, že pro závěr o aktivní věcné legitimaci žalobkyně v řízení o přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu je nejprve nutno posoudit, zda žalobkyně byla v době doručení výpovědi nájemkyní bytu, neboť jen v takovém případě lze říci, že je žaloba podána k tomu oprávněnou osobou. Výpověď z nájmu bytu daná osobě, která není v té době nájemcem, nemá totiž žádné právní účinky a taková osoba není aktivně věcně legitimovanou k podání žaloby dle § 2290 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4342/2017). 10. Vzhledem k tomu, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo žalobkyni pravomocně uloženo vyklidit byt s odůvodněním, že nájem založený nájemní smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne 4. 4. 2013 zanikl výpovědí pronajímatele z 5. 11. 2019 k 31. 5. 2020, nelze v nyní vedeném řízení přijmout jiný závěr než ten, že výpověď, jejíhož přezkumu se nyní žalobkyně v tomto řízení domáhá, jí byla dána v době, kdy již nebyla nájemkyní bytu, a nemá tak žádné účinky, a tudíž ani není způsobilá nijak nepříznivě zasáhnout do postavení žalobkyně, pročež je ve světle shora citované judikatury na místě žalobu zamítnout pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně k jejímu podání. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno pod výrokem ad I. 11. Pod výrokem ad II. soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti žalobkyně nahradit procesně zcela úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení´ ve výši celkem 16 940 Kč, které sestávají z nákladů na jeho zastoupení advokátem. Náklady právního zastoupení žalovaného tvoří mimosmluvní odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen„ AT”) která činí při tarifní hodnotě 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) AT) 2 500 Kč za každý z pěti vykonaných úkonů právní služby, a to za úkon příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, za vyjádření k žalobě z 27. 1. 2022 a vyjádření ve věci samé z 13. 4. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a za účast na jednáních soudu ve dnech 13. 5. 2022 a 11. 12. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT Náklady zastoupení advokátem dále tvoří paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT ve výši á 300 Kč za každý z pěti vykonaných úkonů právní služby a náhrada DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř.) v sazbě 21 % z nákladů právního zastoupení v částce 14 000 Kč, tj. ve výši 2 940 Kč.