19 C 109/2023 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o dodávce elektřiny na odběrném místě [adresa žalované]. Za období od 8. 10. 2021 do 28. 6. 2022 žalobkyně vystavila žalované za odběr elektřiny fakturu [číslo] ze dne 1. 7. 2022 znějící na částku 34 263 Kč, splanou dne 18. 7. 2022, žalovaná však uhradila pouze 4 673 Kč Částku ve výši 29 590 Kč žalovaná neuhradila, ačkoliv byla opakovaně upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne 16. 3. 2023. 2. Žalovaná zůstala nečinná a ve věci se nevyjádřila. 3. Z předložených listinných důkazů soud vzal za prokázané, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované], v níž se žalobkyně jakožto dodavatel zavázala dodávat žalované, jakožto zákazníkovi sjednané množství elektřiny do odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně včas žalobkyni cenu dodané elektřiny a související služby (viz smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka]). Z mimořádné faktury [číslo] vystavené dne 1. 7. 2022 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení nedoplatku ve výši 29 590 Kč za spotřebu elektřiny v období od 8. 10. 2021 do 28. 6. 2022 se splatností dne 18. 7. 2022 (viz faktura [číslo] ze dne 1. 7. 2022). Žalovaná však fakturu neuhradila (viz zpráva vymáhání pohledávky). Z předžalobní výzvy ze dne 16. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (viz předžalobní výzva ze dne 16. 3. 2023 včetně kopie obálky adresované žalované, e-mail [jméno] [příjmení] ze dne 16. 3. 2023). Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by žalobkyni, byť alespoň zčásti, něčeho na žalované dlužné částce zaplatila. 4. Shora uvedené důkazy posoudil soud jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, z kterých soud při svém rozhodování vycházel. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení tak, že žaloba je důvodná. Žalovaná jako zákazník platně uzavřela s žalobkyní jako dodavatelem, resp. obchodníkem, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala hradit její cenu a cenu souvisejících služeb v elektroenergetice. Žalovaná nesplnila svou povinnost řádně a včas uhradit vyúčtovaný nedoplatek ceny za dodávky elektřiny, k čemuž se výše uvedenou smlouvou zavázala. Tím žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu rovněž právo požadovat zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo v plném rozsahu prokázat tvrzení obsažená v této žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 784 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 184 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.