10 C 284/2025-14 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněná tím, že strany dne , datum, uzavřely smlouvu o , Anonymizováno, úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla téhož dne žalovanému v hotovosti poskytnuta částka , částka, . Dne , datum, žalovaný zaslal odstoupení od smlouvy, žalobkyně však poskytnutou jistinu úvěru neobdržela, ač se tak mělo stát do , datum, . Tím došlo k bezdůvodnému obohacení. Žalovaný byl o zaplacení marně upomínán.2. Žalobce se k žalobě nevyjádřil a nevyužil ani jinou možnost se řízení aktivně účastnit.3. Účastníci na základě výzvy dali svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.5. Ze smlouvy o , Anonymizováno, úvěru č. , hodnota, a standardních informací soud zjistil, že žalobkyně se dne , datum, zavázala poskytnout žalovanému úvěr v částce , částka, za poplatek , částka, , s úrokovou sazbou 69 %. Bylo ujednáno, že poskytnutí a splácení úvěru bude realizováno v hotovosti. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že sjednanou částku úvěru v hotovosti převzal.6. Z oznámení odstoupení a průvodní emailové zprávy soud zjistil, že žalovaný dne , datum, oznámil žalobkyni odstoupení od předmětné smlouvy v souladu s čl. 9 smluvních podmínek.7. Z článku 9 smluvních podmínek soud zjistil, že bylo sjednáno právo žalovaného od smlouvy odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření. V takovém případě měl žalovaný povinnost nejpozději do 30 dnů od oznámení odstoupení vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu na specifikovaný bankovní účet.8. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný byl dne , datum, informován o struktuře svého dluhu vůči žalobkyni, a to v smyslu, že mu bylo poskytnuto , částka, a nebylo uhrazeno ničeho.9. Z předžalobní výzvy a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl o splnění své povinnosti vyzván advokátkou žalobkyně.10. Právně soud věc posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.).11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud má za prokázané, že žalovaný od žalobkyně převzal v hotovosti částku , částka, , kterou však ani přes výzvy nevrátil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně sama požadovala po žalovaném plnění z titulu bezdůvodného obohacení, nezabýval se soud hlouběji otázkou, zda byla smlouva o , Anonymizováno, úvěru platně sjednána z hlediska prověřování úvěruschopnosti žalovaného nebo z hlediska výše sjednaného úroku, a tedy zda bylo vůbec možné od smlouvy odstoupit. V takovém případě by se jednalo o naplnění zákonného předpokladu právního důvodu, který odpadl. Pakliže by naopak smlouva platně uzavřená nebyla, jednalo by se o plnění bez právního důvodu. V obou případech by soud dospěl ke shodnému závěru, že se žalovaný na žalobkyni bezdůvodně obohatil a je tedy povinen poskytnuté peněžní prostředky vydat.13. Ohledně příslušenství soud postupoval podle ustanovení § 1958, § 1968 a § 1970 o. z.14. Žalovaný sám dal svým výslovným jednáním najevo, že chce od smlouvy odstoupit v souladu s výše popsaným článkem 9 smluvních podmínek, v němž je stanovena třicetidenní lhůta pro vrácení finančních prostředků. Následujícím dnem po marném uplynutí této lhůty se proto ocitl v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.15. Protože se žalovaný řízení aktivně neúčastnil nemohl tvrdit, a tím méně prokázat, že by na svůj dluh něčeho uhradil, nebo vznést jinou námitku.16. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .