15 C 287/2024-143 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se žalobou doručenou původně Okresnímu soudu v Písku dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým by soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 75 000 s úrokem z prodlení ve výši 12,5% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že je advokátem. Dne , datum, podala , právnická osoba, proti žalobci stížnost k , právnická osoba, . O stížnosti bylo , právnická osoba, vedeno řízení pod sp. zn. , spisová značka, . Ve stížnosti , právnická osoba, obvinila žalobce, že měl ve věci řešené , právnická osoba, mimo jiné hrubě urážet , právnická osoba, , lživě je obviňovat, čímž měl závažným způsobem porušovat předpisy o , Anonymizováno, . , právnická osoba, žalobce vyzvala, aby se ke stížnosti vyjádřil. Žalobce se vyjádřil dne , datum, a uvedl, že obvinění se zakládá na zcela nepravdivých tvrzeních, tvrzeného jednání se nedopustil, nikoho neurážel ani křivě neobviňoval. , právnická osoba, vyhodnotila stížnost jako nedůvodnou a kontrolní rada stížnost odložila. O tomto postupu , právnická osoba, vyrozuměla , právnická osoba, i žalobce. Žalobce dále uvedl, že předmětná stížnost byla zjevně nedůvodná a šikanózní. Žalobce jako , Anonymizováno, nepravdivě obviňovala z jednání, ke kterému vůbec nedošlo. Tato stížnost byla způsobilá ohrozit čest, vážnost a dobré jméno , Anonymizováno, , a to především u , právnická osoba, jako stavovské organizace žalobce. Stížnost zasáhla do pracovní i osobní sféry žalobce a způsobila tak žalobci nemajetkovou újmu. Ta spočívala zejména v tom, že žalobce pod hrozbou kárného stíhání ze strany , právnická osoba, musel ve svém písemném vyjádření vyvracet nepravdivá tvrzení , právnická osoba, , čemuž musel věnovat nezanedbatelné množství času. Se stížností též musel seznámit svého klienta, neboť stížnost se týkala postupu žalobce v jeho věci. Žalobce se činnosti spojené s vlastní obhajobou musel věnovat jak na úkor svého pracovního času, tak i svého volného času, který mohl trávit s rodinou, zejména s nezletilým synem. Pro žalobce to mimo jiné znamenalo stresovou zátěž. Stížnost obsahující křivé obvinění oprávněně vyvolala u žalobce silné rozčilení nad chováním , Anonymizováno, , kteří zcela bezostyšně a vědomě křivě obvinili žalobce. Toto představuje nezákonný a nedůvodný zásah do osobní sféry žalobce. Dne , datum, podal žalobce žádost o odškodnění za nemajetkovou újmu a za adekvátní s ohledem na intenzitu zásahu a způsob jeho provedení žalobce považuje částku , částka, . Podání zjevně nedůvodné činnosti obsahující nepravdivé údaje je nutné považovat za nesprávný úřední postup orgánů státu. Pokud by k tomuto nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, nevznikla by žalobci žádná újma. Žalovaný žalobci sdělil, že podáním stížnosti nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť stěžovatelka v daném případ nevystupovala jako nositelka státní moci a proto žalovaný odmítl nárok uspokojit. Žalobce má za to, že podání nedůvodné stížnosti obsahující nepravdivé skutečnosti je nesprávným úředním postupem a žalovaný měl žalobci poskytnout zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žalovaný zadostiučinění žalobci neposkytl, a to ani částečně, a proto byl žalobce nucen obrátit se se svým nárokem na soud.2. Usnesením Okresního soudu v Písku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , Okresní soud v Písku vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 7 jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .3. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok žalobce je promlčen a navrhl, aby soud žalobu zamítl.4. Jak vyplývá ze spisu č.j. , spisová značka, , který se týkal řízení ve věcech kázeňských proti obviněnému , jméno FO, pro spáchání jednání majícího znaky přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož se měl dopustit tím, že dne , datum, ve 14:30 hodin v , adresa, v obci , adresa, řádně nezabezpečil svého psa, který napadl nezletilého , jméno FO, , přičemž mu způsobil zranění na lýtku pravé nohy vyžadující lékařské ošetření, když vedením tohoto řízení byla pověřena , jméno FO, . , jméno FO, využil svého práva a v řízení si zvolil zmocněnce, tedy žalobce. V řízení při jednání dne , datum, došlo mezi , jméno FO, a žalobcem k vyhrocené situaci, která byla předmětem šetření stížnosti žalobce na , jméno FO, (viz stížnostní spis , právnická osoba, , , právnická osoba, , č.j. , spisová značka, , která byla kontrolním orgánem , právnická osoba, shledána neopodstatněnou, stejně tak žalobcem vznesená námitka podjatosti , jméno FO, nebyla shledána důvodnou.5. Z e-mailu ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, , , právnická osoba, , podala na žalobce stížnost k , právnická osoba, .6. Z dopisu , právnická osoba, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že , právnická osoba, vyzvala žalobce, aby se do 10 dnů vyjádřil ke stížnosti, která byla , právnická osoba, doručena dne , datum, .7. Z dopisů žalobce ze dne , datum, a ze dne , datum, , které byly adresovány , právnická osoba, , soud zjistil, že se žalobce vyjádřil ke stížnosti, kterou na žalobce k , právnická osoba, podala , jméno FO, .8. Z dopisu , právnická osoba, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který byl adresován , právnická osoba, , , jméno FO, , soud zjistil, že kontrolní rada , právnická osoba, dospěla k závěru, že se žalobce v posuzované věci nedopustil porušení povinností stanovených pro , Anonymizováno, nebo ustanovením zvláštního zákona nebo stavovského předpisu , právnická osoba, , vůči žalobci nebylo použito žádné opatření a stížnost kontrolní rada odložila jako nedůvodnou.9. Dále soud zjistil, že podáním ze dne , datum, se žalobce obrátil na , právnická osoba, ve věci uplatnění nároku na zadostiučinění za vzniklou majetkovou i nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. a požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, za nesprávný úřední postup.10. Z dopisu , právnická osoba, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že Ministerstvo vnitra sdělilo žalobci, že podáním stížnosti , jméno FO, k , právnická osoba, na osobu žalobce nemohlo a ani nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, což by mohlo založit případný odpovědnostní titul na straně státu, když stěžovatelka v daném případě nevystupovala ve vrchnostenském postavení jako nositel státní moci, neboť podáním předmětné stížnosti stěžovatelkou mělo být pouze posouzení chování žalobce v průběhu řízení.11. Soud se nejprve zabýval žalovaným vznesenou námitkou promlčení.12. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“) nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.13. Podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , počátek běhu subjektivní promlčecí doby, v nímž musí být uplatněny nároky na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem (ať již podle ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb., či dle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.) a nároky na náhradu nemajetkové újmy (§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.), se odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě či nemajetkové újmě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že došlo k jejich vzniku. K uplatnění nároku u soudu přitom není třeba znát přesnou výši majetkové či nemajetkové újmy. Postačuje, nabyl-li poškozený vědomost o rozsahu újmy vyjádřitelné v penězích, a to alespoň v přibližné sumě s možností jejího dodatečného zpřesnění v soudním řízení.14. Žalobce se dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě v okamžiku, kdy mu byla doručena prostřednictvím , právnická osoba, stížnost , jméno FO, k vyjádření, nejpozději však dne , datum, , resp. , datum, , kdy se ke stížnosti písemně vyjádřil. Nejpozději od data , datum, začala žalobci plynout šestiměsíční subjektivní promlčecí doba pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., která marně uplynula dne , datum, .15. Vzhledem k tomu, že žaloba na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb. byla žalobcem podána až dne , datum, , je nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy promlčen a soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.16. Vzhledem k důvodné námitce promlčení upl