§ 22 zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem – Právo na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí…
Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem · 58/1969 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 22 zákona 58/1969 stanovuje, v jakých lhůtách se promlčuje právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem státu. Základní promlčecí doba: Máte tři roky na uplatnění nároku na náhradu škody od chvíle, kdy jste se o škodě dozvěděli. (§ 22 zákona č. 58/1969 Sb., zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: poškozený
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Právo na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Nejpozději se toto právo promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla…“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…promlčecí doba ode dne podání žádosti do skončení projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců, neběží.“
- Odkazuje na: § 9
- Judikatura: na § 22 odkazuje 76 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 58/1969 Sb.
(1) Právo na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušujícího rozhodnutí.
(2) Nejpozději se toto právo promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
(3) Je-li třeba nárok předběžně projednat u ústředního orgánu (§ 9 odst. 1), promlčecí doba ode dne podání žádosti do skončení projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců, neběží.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Základní promlčecí doba: Máte tři roky na uplatnění nároku na náhradu škody od chvíle, kdy jste se o škodě dozvěděli.
- Promlčení u zrušeného rozhodnutí: Pokud je pro uplatnění nároku nutné zrušit původní rozhodnutí, promlčecí doba začíná běžet až ode dne, kdy vám bylo doručeno zrušující rozhodnutí.
- Maximální promlčecí doba: Bez ohledu na to, kdy jste se o škodě dozvěděli, právo na náhradu škody se promlčí nejpozději za deset let od doručení nezákonného rozhodnutí, které škodu způsobilo. Toto desetileté omezení neplatí, pokud jde o škodu na zdraví.
- Pozastavení promlčecí doby: Pokud musíte svůj nárok nejprve projednat s příslušným ústředním orgánem (podle § 9 odst. 1), promlčecí doba neběží od podání žádosti do skončení projednání, maximálně však po dobu šesti měsíců.
Na co si dát pozor
- Je důležité sledovat, kdy jste se o škodě dozvěděli, nebo kdy vám bylo doručeno zrušující rozhodnutí, protože od těchto okamžiků se odvíjí tříletá promlčecí doba.
- U škody na zdraví neplatí desetiletá maximální promlčecí doba, což znamená, že nárok může být uplatněn i po delší době, pokud stále běží tříletá lhůta od zjištění škody.
- Pokud je nutné předběžné projednání, je třeba si pamatovat, že promlčecí doba se pozastavuje maximálně na šest měsíců, nikoli na celou dobu projednávání, pokud by trvalo déle.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 22
Jak soudy aplikují § 22
… např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2024, sp. zn. 30 Cdo 3902/2024, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 4554/2011) vyplývá, že počátek běhu subjektivní promlčecí doby, v níž musí být uplatněny nároky na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem (ať již podle ustanovení § 22 odst. 1 dříve účinného zákona č. 58/1969 Sb. či dle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.) a nároky na náhradu nemajetkové újmy (§ 32 odst. 3 OdpŠk), se odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě či nemajetkové újmě dozvěděl, …
Počátek běhu subjektivní promlčecí doby, v níž musí být uplatněny nároky na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem (ať již podle § 22 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb. či dle § 32 odst. 1 OdpŠk) a nároky na náhradu nemajetkové újmy (§ 32 odst. 3 OdpŠk), se odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě či nemajetkové újmě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že došlo k jejich vzniku.
Odvolací soud totiž ve shodě s judikaturou Nejvyššího soudu dospěl k implicitnímu závěru (jenž explicitně vyslovil v odstavci 18 odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně; odvolací soud pak rovněž od doručení „nezákonného“ rozhodnutí odvozoval počátek běhu objektivní promlčecí doby dle § 22 odst. 2 zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, ve znění účinném do 14. 5. 1998), že byť žalobkyně svůj nárok kvalifikuje jako nárok na náhradu škody z nesprávného úředního postupu, …