16 C 199/2024-61 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť dne , datum, provedla odtah vozidla žalovaného RZ: , SPZ, toto vozidlo umístila na střežené parkoviště. Žalovaný částku 1 900 Kč za odtah a 250 Kč za parkovné ani přes výzvu neuhradil.2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Namítl protiprávnost odtahu ze dne , datum, .3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:4. Z úplného znění zřizovací listiny příspěvkové organizace , Jméno žalobkyně, vyplývá, že žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou , adresa, a její doplňkovou činností je zajišťování odstraňování vozidel z komunikací a jejich hlídání.5. Z fotodokumentace vyplývá, že dne , datum, stálo vozidlo RZ: , SPZ, jízdném pruhu v , adresa, .6. Z protokolu o odtahu vozidla č. , hodnota, , vyplývá, že strážník Městské policie rozhodl o odtahu vozidla RZ: , SPZ, . Žalobkyně následně provedla odtah vozidla RZ: , SPZ, , zjistila, že provozovatelem vozidla je žalovaný, a vyúčtovala mu cenu odtahu.7. Výše úhrady za odtah vozidla a jeho střežení na parkovišti vyplývá z nařízení hlavního města Prahy č. 2/2013 vydaného na základě zákona č. 131/2000 Sb. a jedná se maximální ceny.8. Žalovaný dlužnou částku za odtah vozidla a jeden den střežení neuhradil ani přes zaslanou výzvu.9. Žalovaný byl vyzván k uhrazení určené částky 300 Kč výzvou ze dne 16. 12. 2023, následně byl vyzván k uhrazení určené částky 400 Kč výzvou ze dne 17. 12. 2023.10. Žalovaný byl vyzván k uhrazení určené částky 300 Kč výzvou ze dne 15. 1. 2024.11. Výzvou ze dne 2. 1. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení úhrady za odtah vozidla a jeho střežení na parkovišti ve výši 2 150 Kč. Uvedená výše náhrady vyplývá, též z výpočtu maximální ceny za úplný odtah a parkovné.12. Žalovaný se k výzvě vyjádřil dopisem ze dne 17. 1. 2024, ve kterém uvedl, že vozidlo v předmětnou dobu řídil , jméno FO, .13. Vyjádřením ředitele Městské policie hlavního města Prahy ze dne 6. 3. 2024 bylo žalovanému sděleno, že k odtahu vozidla došlo oprávněně, byť bylo chybně zaevidováno porušení jiného ustanovení zákona, než které bylo strážníkem zjištěno na místě. Správně mělo být uvedeno porušení § 25 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.14. Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 3. 7. 2024 byl žalovaný znovu vyzván k zaplacení úhrady za odtah vozidla a jeho střežení na parkovišti ve výši 2 150 Kč.15. Žalovaný ve vyjádření k výzvě k uhrazení určené částky ze dne 4. 8. 2024 namítal, že vozidlo nebylo překážkou provozu, když zůstal volný jízdní pruh široký nejméně 3 metry pro směr jízdy, v němž komunikace pokračuje. Dále uvedl, že žalobkyně není oprávněna si navyšovat určenou částku o příslušenství.16. Žalobkyně v replice ze dne 16. 8. 2024 uvedla, že není oprávněna přezkoumávat rozhodnutí strážníků obecní policie. Žalobce by se měl bránit podáním správní žaloby, pokud nesouhlasí s postupem obecní policie.17. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2 bod 1., bod 3. nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013, kdy je maximální cena za nucený odtah automobilu 1 900 Kč a za služby parkovišť takto odtaženého automobilu za první až třetí den 250 Kč, od 4. do 180. dne 400 Kč za den a od 181. dne 50 Kč za den. Městská policie hl. m. Prahy oprávněně rozhodla o odtahu vozidla registrovaného na žalovaného prostřednictvím žalobkyně, vozidlo umístila na střežené odstavné parkoviště, o čemž žalovaného informovala. Žalobkyni za odtah a střežení vozidla podle citovaného nařízení náleží náhrada ve výši 1 900 Kč + 250 Kč, celkem tedy ve výši žalované částky.18. Co se týče argumentace žalovaného, že odtah vozidla ze dne , datum, byl neoprávněný, soud uvádí, že posouzení oprávněnosti či neoprávněnosti odtahu není předmětem tohoto řízení. Pokud žalobce nesouhlasil s postupem správního orgánu, měl se bránit podáním žaloby ke správnímu soudu, kde mohla být případně konstatována protiprávnost zásahu správního orgánu.19. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství, jehož výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 500 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 a dále za jeden úkon podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.