28 C 159/2020-48 — Obvodní soud pro Prahu 8

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného. Žalobkyně k odůvodnění žaloby uvedla zejména, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo]. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 13.9.2018. Jednalo se o pojištění vozidla tovární značky Škoda, typ [jméno], [registrační značka] (může být v průběhu pojistného vztahu s ohledem na registraci vozidla u místně příslušného dopravního inspektorátu měněna). Předmětem smlouvy bylo [konkrétní pojištění] [anonymizována tři slova]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 1 512 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce půlroční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Pojištění zaniklo ke dni 21.6.2019. Důvodem je zánik po marném uplynutí 30-ti denní lhůty. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil a ani nepožádal o prodloužení lhůty k dobrovolné úhradě. Následně mu bylo zasláno i oznámení o zániku pojištění. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 13.3.2019 do 21.6.2019, přičemž pojistiteli náleží pojistné až do konce kalendářního měsíce, tedy až do 30.6.2019. Žalobkyně požaduje po žalované úhradu dluhu ve výši 1 312 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši, který kapitalizovala ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, tj. za období od 22.6.2019 do 6.2.2020, tj. celkem částku 81 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednaného poplatku ve výši 190 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění. Právní zástupce žalobkyně dne 24.10.2019 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu žalované předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a o.s.ř., když stanovil s ohledem na zákonném stanovenou minimální dobu pro plnění lhůtu do 15 dnů od doručení výzvy. Soud ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně a ani se nedostavil k prvnímu jednání ve věci, ačkoli mu žaloba a předvolání k jednání byly doručeny do vlastních rukou ve smyslu ustanovení § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“). Na základě důkazů předložených žalobkyní a žalobních tvrzení učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že mezi účastníky byla dne 13.9.2018 uzavřena smlouva o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 13.9.2018. Jednalo se o pojištění vozidla tovární značky Škoda, typ [jméno], [registrační značka]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 1 512 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce půlroční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Pojištění zaniklo ke dni 21.6.2019, když žalovaný dlužné pojistné neuhradil. O zániku pojistné smlouvy byl žalovaný ze strany žalobkyně informován. Ke dni zániku pojistné smlouvy byla dlužná částka vyčíslena ve výši 1 312 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s placením dlužné částky 22.6.2019. Po právní stránce soud celou věc posoudil takto: Podle § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva (smlouva o povinném ručení). Dále bylo prokázáno, že žalovaná nesplnila svoji povinnost vyplývající se smlouvy, když žalobkyni nezaplatil pojistné. Žalobkyni pak vznikl nárok na uhrazení ze strany žalované poměrné části pojištění, a to ke dni zániku pojištění. Pokud jde o úrok z prodlení, pak soud rozhodoval podle § 513 o.z. podle kterého platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný svůj dluh, ačkoliv k tomu byl ze strany žalobkyně řádně vyzván, nezaplatil ve stanoveného lhůtě a dostal se tak do prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 312 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (výrok II.)