28 C 162/2020-51 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 476 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou, s pojistným za pojistné období splatným pololetně. Za období od 8.11.2018 do 26.2.2019 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 2275,68 Kč. Dne 21.12.2019 došlo k převodu pojistného kmene z [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] na žalobkyni. Žalovaný dlužné pojistné v návaznosti na upomínky žalobkyně neuhradil. Žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní upomínky, která mu byla zaslána dne 9.9.2019 s lhůtou k plnění do dne 24.9.2019. Žalobkyně tedy požaduje uhradit dlužnou částku se zákonným úrokem u prodlení a dále v souladu se smluvními ujednáními rovněž poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen o.s.ř.). Soud nařídil ústní jednání na den 9.12.2020, žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, ačkoliv mu předvolání k jednání bylo doručeno do vlastních rukou ve smyslu § 49 o.s.ř. Soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. V případě jednotlivých důkazů se pak jednalo o smlouvu o sdruženém pojištění vozidla [číslo] výzvu k zaplacení pojistného, předžalobní upomínku k pojistné smlouvě, potvrzení o doručení upomínky, informace o zániku pojistné smlouvy, notářský zápis NZ [číslo]. Na základě důkazů předložených žalobkyní a žalobních tvrzení učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně dne 8.11.2018 uzavřela s žalovaným smlouvu o sdruženém pojištění vozidla [číslo] [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. Na základě smlouvy byl žalovaný povinen platit žalobkyni za roční pojistné období ve výši 7 516 Kč s frekvencí placení pololetně s počátkem pojištění dne 8.11.2018. Žalovaný pojistné nezaplatil. Z tohoto důvodu mu byla předchůdkyní žalobkyně dne 6.1.2019 zaslána výzva k zaplacení dlužného pojistného, v níž byl žalovaný vyzván k zaplacení nedoplatku pojistného a upozorněn na skutečnost, že pokud nedoplatek uhrazen nebude, dojde k zániku pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani v dodatečné lhůtě dlužné pojistné nezaplatil, zaniklo pojištění z důvodu nezaplacení pojistného, a to ke dni 26.2.2019 O zániku pojistné smlouvy byl žalovaný ze strany žalobkyně informován. Ke dni zániku pojistné smlouvy byla dlužná částka vyčíslena ve výši 2 276 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s placením dlužné částky. Po právní stránce soud celou věc posoudil podle ustanovení § 2578 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.z.“), kdy podle ust. § 2578 odst. 1 o.z. platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Jelikož pojištění zaniklo před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, je žalovaný povinen zaplatit pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, a to v souladu s ustanovením § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva. Dále bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající se smlouvy, když žalobkyni nezaplatil pojistné. Pokud jde o úrok z prodlení, pak soud rozhodoval podle § 513 o.z. podle kterého platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný svůj dluh, ačkoliv k tomu byl ze strany žalobkyně řádně vyzván, nezaplatil ve stanoveného lhůtě a dostal se tak do prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 476 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (výrok II.)