23 C 107/2020-89 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou doručenou do podatelny zdejšího soudu dne 27.5.2019 domáhal na žalovaném zaplacení částky celkem 36.159 Kč, když částka 16.000 Kč byla jistinou, částka 15.988 Kč smluvní pokutou, částka 3.271 Kč nesplaceným úrokem a částka 900 Kč paušální náhradou za upomínání. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 4.1.2016 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 16.000 Kč. Celkově měl žalovaný do 3.2.2016 vrátit částku 19.271 Kč. Žalovaný však jistinu úvěru neuhradil a vznikla mu tak povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,25% denně z nesplacené jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.7.2018 s účinností ke dni 24.7.2018 se žalobce stal vlastníkem pohledávky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Smlouvou o úvěru ze dne 20.1.2016 a výpisy z účtu [číslo] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 16.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit do 3.2.2016, a to v celkové výši 19.271 Kč. Dle čl. 3 Obchodních podmínek byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu v případě prodlení s úhradou úvěru, a to ve výši 0,25% denně z nesplacené části jistiny. Dopisem ze dne 5.3.2016 byl žalovaný vyzván právním předchůdcem žalobce k úhradě částky 21.311 Kč. Dohodou o postoupení pohledávek ze dne 25.6.2018 a Přílohy k této smlouvě bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila na žalobce pohledávku za žalovaným. Dopisem ze dne 3.8.2018 bylo postoupení pohledávky oznámeno žalovanému. Následně pak zaslal právní zástupce žalobce žalovanému předžalobní výzvu ze dne 13.5.2019. V řízení tedy bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, poskytnutí úvěru i to, že žalovaný na úvěr ničeho neuhradil, resp. žalovaný neprokázal, že úvěr uhradil. Podle ust. § 2395 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 obč. zák., Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Jak již bylo shora uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný úvěru řádně nehradil a zůstal tak dlužit žalobci žalovanou částkou. O smluvní pokutě bylo rozhodnuto dle ust. § 2048 odst. 1, když podle tohoto ustanovení, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. O zákonném úroku z prodlení a kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobce byl plně úspěšný. Náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.280 Kč, dvou úkonech právní pomoci dle vyhl.č. 177/1996 Sb. po 500 Kč, jednom úkonu právní pomoci po 250 Kč, třech režijních paušálech po 100 Kč a 21% DPH (326 Kč). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.