23 C 120/2018-134 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne 4.8.2018 domáhal na žalované zaplacení částky 109.417,96 Kč. Svůj návrh odůvodnil tím, že na základě smlouvy o dílo ze dne 17.3.2014 prováděl žalobce pro objednatele [anonymizována dvě slova], spol. s r.o. kompletní realizaci díla, a to rekonstrukce balkonů bytového domu [ulice a číslo], [obec]. Dílo bylo dokončeno dne 4.8.2014. V předmětné době měl žalobce u žalované sjednáno na základě pojistné smlouvy ze dne 8.8.2012 pojištění odpovědnosti za škodu. Po provedení díla bylo zjištěno, že došlo k pojistné události. Při rekonstrukci balkonů byla způsobena škoda na majetku vlastníka bytového domu tak, že odletem mikročástic, které při odřezávání původních kovových rámů jednotlivých balkonů odlétaly od rozbrušovačky, byly poškozeny věci, které jsou uvedeny v soupisu pořízeném dne 13.10.2014. Pojistná událost byla nahlášena žalované a tato jí vedla pod [číslo]. Místní šetření bylo provedeno dne 29.10.2014. Dle předběžné kalkulace vyhotovené žalobcem byla předběžná výše škody vyčíslena na částku 132.427 Kč bez DPH. Po dohodě s likvidátorem žalobce škody odstranil ke dni 23.3.2015. Skutečné náklady však činily částku 109.417,96 Kč bez DPH. Tuto částku žalobce u žalované uplatnil, avšak do dnešního dne nebylo šetření pojistné události ukončeno. Poslední výzvu k úhradě žalobce zaslal dne 15.1.2016 přímo žalované. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že činí nesporným, že dne 8.8.2012 uzavřela s žalobcem pojistnou smlouvu [číslo]. Dne 7.10.2014 byla žalobcem žalované oznámena škodní událost, ke které došlo údajně dne 4.8.2014, kterou žalovaná vedla pod [číslo]. Ve vyjádření žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku. Dle žalobce mělo dojít k pojistné události dne 4.8.2014 a žaloba byla podána dne 4.8.2018. Ovšem dle stavebního deníku žalobce realizoval dílo od 25.4.2014 do 6.7.2014. Ze zápisu ze stavebního deníku ze dne 3.7.2014 a ze dne 5.7.2014 je zřejmé, že žalobce se o jím způsobené škodě dověděl nejpozději dne 3.7.2014. S ohledem na ust. § 626 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.). V tété souvislosti žalovaná odkázala na rozsudek OS Praha 4, č.j. 38C 186/2017-77 a rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 18 Co 290/2018-106. Dále pak žalovaná namítala, že žalobce, ignorujíc požadavky žalované, dosud žalované nedodala potřebné dokumenty a informace. Žalobce nedodal ani doklad, kterým vůči žalobci poškozený uplatnil nárok na náhradu škody, čímž porušil pojistné podmínky. Dále pak dle žalované žalobce neprovedl dostatečná opatření, aby pojistné události předešel a následně také neprovedl veškerá možná opatření k zabránění zvětšení rozsahu následků pojistné události. Mezi účastníky nebyl sporu, že žalobce měl s žalovanou uzavřenu pojistnou smlouvu [číslo]. Též nebylo sporu o tom, že žalobce škodu uplatnil u žalované. S ohledem na námitku promlčení se soud nejdříve zabýval tím, zda-li je nárok uplatněný žalobou skutečně promlčen či nikoli. Smlouvou o dílo ze dne 17.3.2014 bylo prokázáno, že žalobce jako dodavatel uzavřel smlouvu s objednatelem [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r.o. Předmětem smlouvy byla rekonstrukce balkonů bytového domu [ulice a číslo], [obec]. Dílo mělo být zahájeno dne 22.4.2014 a ukončeno mělo být dne 27.6.2014. Jak však vyplývá ze zápisu ve stavebním deníku k předání a převzetí díla došlo dne 4.8.2014. Ze zápisu ve stavebním deníku ze dne 3.7.2014 a 5.7.2014 vyplývá, že již tyto dny byly žalobci nahlášeny škody způsobené jeho činností, a to praskliny dlažbě na 4, 5, 6, 9, 10, 11 a 12 patře. K soupisu poškození jednotlivých balkonů došlo až dne 13.10.2014. S tím koresponduje i dopis právního zástupce žalobce ze dne 15.12.2014, ve které mimo jiné uvádí, že rozsah poškození se v průběhu provádění stavby neřešil, neboť nebyl zcela sjednatelný rozsah tohoto poškození. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že v průběhu montáže došlo ke škodám, stalo se, že odlétáváním částic došlo k poškození dlažeb nebo oken. Rozsahu poškození se dělal, ale až po kolaudaci, až po přejímání toho díla, protože někteří lidé, a byli asi tři, byli na dovolené a objevili tedy poškození až po přejímání díla. Škody se uplatňovaly až po předání díla. Lidé si vlastně ani neměli možnost si toho nějak přitom zhotovení díla všimnout, protože ten balkon měli vlastně zakázaný vstup do té doby, než byl balkon hotový. Zároveň však svědek uvedl, že v průběhu stavby vytýkali zhotoviteli, tedy žalobci, že nebyly dodržovány opatření před poškozením dlažby a výplní oken. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že si již nepamatuje, kdy došlo k ukončení díla. Poškození oken a dlažby se vytýkalo, až když se vše předávalo, protože ti lidé vlastně postupně chodili a hlásili to. Vady nebo škody v průběhu zhotovování díla vytýkány nebyly, to totiž při 80 bytech ani nejde. On sám měl poškozené okno, a to zjistil hned, tedy zjistil to během té stavby. Stavba byla prováděna někdy šestý, sedmý měsíc roku 2014. Pokud jde tedy o výpovědi svědků, shledal v nich soud rozpory. Jednak svědek [příjmení] uvedl, že škody se uplatňovaly až po předání díla, a že to vlastně ani nešlo dříve, na druhou stranu však vypověděl, že již v průběhu stavby žalobci vytýkali, že nedochází k dodržování opatření před poškozením dlažby a výplní oken. Stejně tak druhý svědek, pan [příjmení], který vypovídal ohledně uplatnění vad obdobně, tedy že se vše uplatňovalo až po dokončení, zároveň uvedl, že on poškození svých oken odhalil okamžitě. Podle ust. § 626 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. V řízení bylo prokázáno, že žalobci byly vady vytýkány již v průběhu realizace díla, a to dne 3.7.2014 a 5.7.2014, jak vyplývá ze stavebního deníku. Pokud svědci vypovídali o tom, že vady byly uplatňovány až po předání a převzetí díla, jednak toto jejich tvrzení je v rozporu s další částí jejich výpovědí, kde uváděli, že oni sami zjistili poškození okamžitě. Navíc nelze ztotožňovat uplatnění nároku s tím okamžikem, kdy nastala pojistná událost. Tento okamžik se nemusí nutně krýt a tak je tomu i v tomto případě. K pojistné události docházelo průběžně při provádění díla a nejpozději mohlo dojít k poškození dlažeb a oken dne 3.8.2014, neboť 4.8.2014 již došlo k předání a převzetí díla, jak vyplývá ze stavebního deníku a v tento den již žádné práce neprobíhaly. Podle ust. § 629 odst. 1 obč. zák., promlčecí lhůta trvá tři roky. Pokud tedy promlčecí lhůta v případě nároku na pojistné plnění počne běžet jeden rok po pojistné události, pak k pojistné události mohlo dojít nejpozději dne 3.8.2014. Tedy od 3.8.2015 počala běžet tříletá promlčecí lhůta, jejíž běh skončil dne 3.8.2018. Žaloba byla ovšem podána dne 4.8.2018 a nárok žalobce je tak promlčen. S ohledem na tuto skutečnost, proto soud, aniž by se zabýval výší nároku, žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla plně procesně úspěšná. Náklady jsou tvořeny 7 úkony po 300 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.