23 C 241/2019-67 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 6.439 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny s odběrným místem [obec a číslo]. Za období od [datum] do [datum] byla vystavena faktura [číslo] na částku 2.684 Kč. Za období od [datum] do [datum] byla vystavena faktura [číslo] na částku 3.755 Kč. Žalovaný však ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] se stal žalobce vlastníkem pohledávky za žalovaným. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným, a to dne [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s odběrným místem na adrese [obec a číslo]. Fakturou [číslo] bylo prokázáno, že žalovanému byla vyfakturována za období od [datum] do [datum] částka 2.684 Kč. Datum splatnosti byl [datum]. Fakturou [číslo] bylo prokázáno, že žalovanému byla vyfakturována za období od [datum] do [datum] částka 3.755 Kč. Datum splatnosti byl [datum] [datum]. Následně byl žalovaný dopisem ze dne [datum] upomenut o zaplacení částky 6.534 Kč. Dále pak byla žalovanému zaslána ještě předžalobní výzva ze dne [datum]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s dodatkem [číslo] soupisem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že žalobce se stal vlastníkem pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ve smyslu ust. § 50 odst. 1 zák.č. 458/2000 Sb. energetický zákon a v souladu s ust. § 2079 a násl. zák.č. 89/2012 Sb. je zákazník, /odběratel/ povinen zaplatit za dodávku elektřiny dodavateli dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka, nebo konečného zákazníka, využívajícího dodavatele poslední instance, cenu regulovanou. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný odebíral na uvedeném odběrném místě elektřinu v období od [datum] do [datum] od [právnická osoba] a vznikla mu proto povinnost zaplatit dohodnutou kupní cenu elektřiny. Protože žalovaný shora uvedené faktury nereklamovala, ani se mu v řízení nepodařilo prokázat, že nárok žalobce již neexistuje, má soud za to, že nárok žalobce je důvodný, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobce, zde soud postupoval dle ust. § 1879 a násl. zák.č. 89/2012 Sb. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb., když do prodlení se žalovaný dostal vždy dnem následujícím po dni, kdy byla stanovena splatnost faktur. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v platném znění, když žalobce byl ve věci plně úspěšná. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní pomoci po 200 Kč, třemi režijními paušály po 100 Kč a 21% DPH (189 Kč). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 věta před středníkem o.s.ř.