23 C 42/2018-177 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 137.940 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce [značka automobilu] [anonymizováno], r.z. [anonymizováno]. Škodící vozidlo bylo pojištěno u žalované. Po dobu opravy, protože neměl žalobce pro své osobní potřeba žádné jiné vozidlo, zapůjčil si u [právnická osoba], s.r.o. náhradní vozidlo [anonymizována dvě slova] Cena půjčovného činila 3000 Kč plus DPH. Vozidlo bylo zapůjčeno 38 dní a za tuto dobu s ním žalobce najel celkem [číslo] Km, tedy v průměru 68 km denně. Za nájem náhradního vozidla uhradil dne [datum] částku 137.940 Kč včetně DPH. Pojistnou událost žalobce nahlásil žalované a tato odmítla vyplatit pojistné plnění dopisem ze dne [datum], ve kterém sdělila, že nebyla prokázána nutnost zapůjčení náhradního vozidla, neboť žalobce měl vlastnit vozidlo [anonymizována dvě slova] a též [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalobce sdělil žalované, že vozidlo [anonymizována dvě slova] již nevlastnil, neboť jej dne [datum] prodal a vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] používá výlučně pro podnikatelskou činnost. Ani poté však žalovaná, (žalobce jí též doložil kopii velkého TP vozu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) pojistné plnění neposkytla. Žalovaná uvedla, že nárok neuznává ani z části. Dle jejího názoru nebyla prokázána nutnost zapůjčení náhradního vozidla, neboť žalobce disponoval v době škodní události ještě dvěma vozidly, a to [anonymizováno 6 slov]. V průběhu řízení pak zpochybňovala i výši půjčovného a délku zapůjčení náhradního vozidla, když tvrdila, že zapůjčené vozidlo nebylo využíváno denně a žalobce si tak mohl vždy pro své potřeby vozidlo zapůjčit na konkrétní den. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná nijak nesporovala, že došlo k předmětné dopravní nehodě, a tedy pojistné události. [příjmení] mezi účastníky byl o účelnosti a nutnosti zapůjčení náhradního vozidla a též o délku zapůjčení a výši půjčovného. Smlouvou o nájmu dopravního prostředku ze dne [datum] bylo prokázáno, že tento den se žalobce zapůjčil náhradní vozidlo za částku 3.000 Kč bez DPH denně, a to od [datum] do [datum]. Ze zápůjčního protokolu je pak zřejmé, že zapůjčeno bylo vozidlo [anonymizována dvě slova]. Za nájem vozidla pak [právnická osoba] [anonymizováno] fakturou [číslo] vyfakturovala žalobci za zapůjčení vozidla částku 137.940 Kč včetně DPH. Stvrzenkou ke shora uvedené faktuře pak bylo prokázáno, že žalobce částku ve výši 137.940 Kč uhradil dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] požádala žalovaná žalobce, aby jí zaslal vyplněné čestné prohlášení, které bylo součástí dopisu, což žalobce dne [datum] učinil, jak vyplývá z doloženého čestného prohlášení. Dopisem ze dne [datum] pak žalovaná odmítla žalobci poskytnout pojistné plnění. Následně se pak pojišťovna ještě pojistnou událostí na podnět žalobce zabývala, nicméně dopisem ze dne [datum] opět nárok na pojistné plnění odmítla. Následně pak žalobce, resp. jeho právní zástupce zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne [datum]. Pokud jde o jiná vozidla, která měl žalobce v době předmětné pojistné události vlastnit bylo prokázáno, že vozidlo [anonymizována dvě slova] žalobce prodal dne [datum], tedy ještě před samotnou pojistnou událostí, jak vyplývá z kupní smlouvy ze dne [datum]. Pokud jde o vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], osvědčením o registraci vozidla bylo prokázáno, že žalobce se stal vlastníkem tohoto vozidla, resp. bylo na něj zapsáno v registru silničních vozidel dne [datum] a dne [datum] bylo vozidlo v registru zapsáno též na žalobce, ale jako osobu podnikající, tedy vozidlo vlastnil za účelem podnikán, tak též knihou jízd, ze které je zřejmé, že v době půjčení náhradního vozidla toto vozidlo používal celkem 8 dní. V případě vozidla [anonymizována dvě slova] jde o vozidlo, jak vyplývá z přiložené fotodokumentace, které slouží k odtahu vozidel a na běžné používání je zcela nepoužitelné. Dále pak žalobce k nutnosti zapůjčení náhradního vozidla předložil přihlášku do zájmového kroužku syna [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne [datum]. Šlo o kroužek španělštiny a kroužek florbalový. K této věci soud provedl výslech manželky žalobce paní [jméno] [příjmení], která vypověděla, že poškozené vozidlo používali k osobním účelům, vozila s ním syna do školy, na kroužky, jezdila s ním za rodiči. Žádné jiné takové vozidlo nevlastnili. Dále uvedla, že měli vozidlo [anonymizována dvě slova], které bylo garážované v [obec], a byla u něj porouchaná střecha. Žalobce ve svém účastnickém výslechu uvedl, že v předmětné době měli vozidlo [anonymizována tři slova], které bylo používáno k podnikatelské činnosti. K tomuto vozidlu byla do spisu založena i kniha jízd. Pokud je zde zaznamenáno, že bylo používáno 8 dní v průběhu inkriminované doby, pak v ostatních dnech stálo před kanceláří v [obec] a nebo v [obec]. Protože on sám jezdí po celé [anonymizována dvě slova] [země], potřeboval vozidlo k dispozici. Jinak náhradní vozidlo si zapůjčil u jiné společnosti, než byl oprávce, neboť vozidlo mercedes dal opravit do značkového servisu [jméno], který žádným náhradním vozidlem nedisponoval. Protože ze strany žalované byla zpochybňována výše půjčovného, nechal soud zpracovat znalecký posudek. Znalec [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku uvedl, že podobné vozidlo [anonymizována dvě slova] lze na dobu 38 dní zapůjčit v rozmezí 27.542 Kč až 61.305 Kč. U ústního jednání si znalec své závěry obhájil. Uvedl, že autopůjčovny, u který porovnával ceny půjčovného, jsou autopůjčovny funkční po celé ČR. Žalobce se závěry znaleckého posudku nesouhlasil a doložil ceníky jiných autopůjčoven. V případě půjčovny [anonymizována tři slova] je zřejmé, že se jedná o autopůjčovnu v [obec] a nikoli v [obec] a navíc nabízené vozidlo je sice [jméno] [příjmení] S350, ale 4x4 a ve verzi [jméno]. Nejde tedy o srovnatelné vozidlo. V případě autopůjčovny [anonymizováno] šlo sice o vozidlo [anonymizována dvě slova], ovšem roku výroby 2016 až 2021, přičemž zapůjčené vozidlo bylo podstatně staršího roku výroby. Pokud jde o půjčovnu [anonymizováno], již ze samotné nabídky je zřejmé, že jde o společnost, která se jednoznačně orientuje na zahraniční klientelu. U všech předložených nabídek lze pak konstatovat, že jsou z roku 2021 a nikoli z roku 2016. U nabídek [právnická osoba] & [anonymizováno] [role v řízení], irent a autopůjčovna [příjmení] lze uvést, že z nabídek není zřejmé, zda-li jsou z rozhodné doby, tedy roku 2016 a nebo jde o aktuální nabídky. S ohledem na tyto důvody proto soud k těmto důkazům při hodnocení skutkového stavu nepřihlédl. Zároveň soud zamítl návrh na vypracování revizního znaleckého posudku, neboť má zato, že si znalec své závěry řádně u ústního jednání obhájil. Po provedeném dokazování má tedy soud za prokázané, že došlo k pojistné události a žalobce si po dobu opravy vozidla zapůjčil vozidlo náhradní, když za nájem vozidla v délce 38 dní uhradil částku 137.940 Kč. Pokud jde o jiná vozidla, která měl mít žalobce k dispozici, je zřejmé, že žádné takové vozidlo, jak vyplývá z provedeného dokazování, nevlastnil, a tedy zapůjčení náhradního vozidla bylo účelné a nutné. Pokud pak jde o výši půjčovného, znaleckým posudkem bylo prokázáno, že výše půjčovného činila v rozhodné době 61.305 Kč za zapůjčení vozidla [anonymizována dvě slova] po dobu 38 dnů. Podle ust. § 9 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb. poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 příslušného pojistitele nebo u kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii ČR podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích. Podle odst. 2 téhož ustanovení plnění pojistitele je splatné do 15-ti dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zajištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o povinnosti poskytnout pojistné plnění. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že poškozený má nárok na pojistné plnění, přičemž pojišťovna je povinna hradit veškeré náklady, které mu v souvislosti s nehodou vznikly a které byly vynaloženy nutně a účelně. V souzeném případě z provedeného dokazování vyplývá, že zapůjčení náhradního vozidla bylo nutné a účelné. Pokud jde o délku zapůjčení, když žalovaná namítala, že vozidlo bylo vlastně užíváno v délce toliko 8 dní a nikoli po celou dobu 38 dní, jak vyplývá z knihy jízd, je nutno uvést, že nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby si vozidlo zapůjčoval vždy jen v případě nutnosti na konkrétní den. S ohledem na podnikání žalobce by toto v podstatě ani nebylo možné. Proto soud vyšel z délku zapůjčení 38 dní, po kterou bylo vozidlo zapůjčeno nutně a účelně. Jiná je však již situace s výší půjčovného. Znaleckým posudkem bylo totiž