26 C 486/2014-343 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se podanou žalobou ve znění dalších doplnění domáhal zaplacení částky 1.000.000 Kč s úrokem 7,05 % ročně z této částky od 6. 12. 2012 do zaplacení s odůvodněním, že dne 3. 12. 2007 byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění rodinného domu stojícím na adrese [adresa žalobce]. Pojistná částka činila 5.380.000 Kč. Dne 30. 8. 2010 došlo k pojistné události, která spočívala v prasknutí přívodní hadice WC v podkroví, z níž vytékala 10 dní voda, a v následném promočení celého domu. Následkem toho došlo ke zničení a deformaci veškerých dřevěných konstrukcí v objektu, poškození omítek, sádrokartonových podhledů, promočení násypů podlah, promočení stropů a podhledů, atp. Pojistná událost byla registrována pod [číslo]. Celkově žalobce vynaložil na vrácení objektu do původního stavu částku 4.509.062 Kč, tato částka je tedy skutečnou škodou, která žalobci v důsledku pojistné události vznikla. Po krácení s ohledem na podpojištění činí tato částka 3.908.004 Kč. Žalovaný uhradil 2.756.644 Kč, zbývá proto 1.151.360 Kč, přičemž žalobce uplatňuje pouze 1.000.000 Kč. 2. Po provedeném dokazování v rámci závěrečného návrhu, aniž by žalobce vzal žalobu částečně zpět, učinil výpočet, který reflektuje předběžný právní názor soudu, že kuchyňské spotřebiče nejsou předmětem pojištění dle uzavřené smlouvy. Tento výpočet spočívá v tom, že soudem ustanovený znalecký ústav stanovil v části 3.3 posudku výši nákladů na uvedení do původního stavu částkou 3.447.983 Kč bez DPH, následně upřesnil, že je potřeba jej navýšit o 28.651 Kč, celkem tedy rozpočet nákladů na uvedení do původního stavu, který byl zjištěn znalcem, činí 3.476.634 Kč bez DPH. Rozdíl této částky a částky zaplacené pojišťovnou ve výši 2.756.644 Kč činí 719.990 Kč bez DPH. Tento rozdíl bude ještě podstatně navýšen s ohledem na to, že k částce 3.476.634 Kč bez DPH bude potřeba přičíst daň z přidané hodnoty. I při nejnižší možné míře DPH ve výši 10 % by rozdíl činil 1.067.653,40 Kč. Pokud budou z rozpočtu, který zjistil znalec, odečteny rovněž náklady za vestavěné spotřebiče ve výši 252.300 Kč bez DPH, bude činit rozpočet částku 3.224.334 Kč bez DPH. Po přičtení DPH v minimální možné výši 10 % by tato částka činila 3.546.767,40 Kč s DPH a rozdíl oproti částce vyplacené pojišťovnou (2.756.644Kč) by byl 790.123,40 Kč. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Učinil nesporným uzavření pojistné smlouvy ze dne 3. 12. 2007 [číslo] pojistnou událost ze dne 30. 8. 2010. Dále uvedl, že pojištění se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku [anonymizováno] [číslo] a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění nemovitostí [anonymizována dvě slova] [číslo], dle nichž poskytuje žalovaný jako pojistitel v pojištění majetku plnění ve výši účelně vynaložených nákladů na opravu věci. Žalovaný vypočítal cenu těchto nákladů na 3.193.618 Kč Cena pojištěné nemovitosti byla ke dni škodní události 6.211.080 Kč, pojistná částka ve smlouvě byla stanovena na 5.380.000 Kč, přičemž dle pojistných podmínek v takovém případě pojistitel sníží pojistné plnění ve stejném poměru v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě. Rozpočet oprav předložený žalobcem vykazuje nedostatky, když některé položky jsou účtovány několikrát (podlahové topení), některé jsou předraženy (dlažba kuchyně), některé práce neodpovídají původnímu provedení (betonové stropy, ocelové nosníky) a některé položky jsou obtížně akceptovatelné (projektové práce v ceně 162.400 Kč). Žalovaný tedy provedl vlastní ocenění nákladů, jež byly stanoveny na částku 3.193.618 Kč, odečetl částku 258.334 Kč na znovupořízení kuchyňských spotřebičů (když předmětem pojištění je nemovitost, nikoli vybavení domácnosti či elektrospotřebiče) a 178.640 Kč na projekční práce (z důvodu, že šlo o uvedení objektu do původního stavu, který je známý a není třeba jej projektovat) a vyplatil žalobci 2.756.644 Kč. 4. Soud zjistil následující skutkový stav: 5. Mezi účastníky bylo nesporné uzavření pojistné smlouvy týkající se pojištění majetku – domu na adrese [adresa žalobce]. Dále nebylo sporu o tom, že dne 3. 12. 2007 došlo k pojistné události, spočívající v prasknutí hadice na WC, která způsobila vytopení domu a skutečnost, že žalovaný v rámci likvidace pojistné události plnil co do částky 2.756.644 Kč. Žalovaný rovněž nesporoval rozsah poškození domu. 6. Z čl. 5 Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění nemovitostí [anonymizována dvě slova] [číslo] („ DPP“) vztahující se k předmětné smlouvě plyne, že předmětem pojištění je budova, stavba nebo byt včetně jejich součástí a příslušenství, stavební materiál a výrobky sloužící k opravám pojištěné budovy. Čl. 12 odst. 23 DPP stanoví, že stavebními součástmi bytu se rozumí dveře, okna, malby, tapety, obklady, dlažby, lepené podlahové krytiny vč. plovoucích podlah, sanitární zařízení koupelen a WC, odsavače par, vestavěný nábytek a kuchyňské linky, přípojky a rozvody vody, tepla, kanalizace, plynu, elektřiny vč. ohřívačů vody, topných těles a kotlů, anténní systémy, sluneční konektory, mechanická zabezpečovací zařízení, trezory zazděné a systémy elektrické zabezpečovací signalizace. 7. Ze zápisu o předběžné prohlídce plyne, že prohlídka domu byla po škodní události, k níž došlo dne 30. 8. 2010, provedena dne 1. 9. 2010 za žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Bylo vypracováno posouzení rozsahu škod (č.l. 34 spisu), které dospělo k částce 3.193.618 Kč vč. DPH, za situace, kdy vlastní prohlídka provedená na základě požadavku žalovaného ze dne 29. 9. 2011 proběhla až dne 30. 9. 2011, tedy rok po škodní události. V té době byly v objektu provedeny veškeré bourací práce a objekt byl uveden do stavu„ hrubé stavby“. Posouzení se tedy opírá výhradně o dostupnou dokumentaci, ve většině případů bez možnosti ověření. 8. Ze znaleckého posudku předloženého žalovaným, který byl vypracován Ing. [jméno] [celé jméno znalce], CSc. a [celé jméno znalkyně] pro objednatele [právnická osoba] dne 24. 2. 2015 plyne, že odhad výše nákladů na uvedení poškozeného objektu do stavu před vznikem škodné události činí 3.193.618 Kč vč. DPH. Odhad pojistné hodnoty objektu činí 6.211.080 Kč. Posudek byl vypracován na základě dodatečného požadavku objednatele, do doby zpracování posudku nebyly doloženy žádné další podklady, které by nebyly známé v roce 2011 a posudek tedy vychází ze situace ze září 2011. Znalci vycházeli ze souboru faktur, z rozpočtu opravy a fotodokumentace ze dne 1. 9. 2010, 21. 12. 2010 a 19. 6. 2011. 9. Z výslechu těchto znalců soud zjistil, že odborné posouzení rozsahu škod zpracoval Ing. [celé jméno znalce] v roce 2011, následně, po 4 letech byl spolu s Ing. [celé jméno znalkyně] požádán, aby v této věci zpracoval znalecký posudek, který však vychází výhradně z podkladů, které byly tehdy (v roce 2011) k dispozici, neboť v mezidobí se znalci nic nového nedozvěděli. Znalci měli podklady od pojišťovny a provedli vlastní ohledání nemovitosti za situace, kdy byla z velké části„ vynulovaná“. 10. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného [právnická osoba] (dále jen„ Znalecký ústav“) plyne, že výše nákladů na uvedení domu do původního stavu, tj. do stavu před škodní událostí, činí 3.447.983 Kč bez DPH (str. 24 posudku). Na základě argumentace žalobce a jeho dotazu ze dne 15. 10. 2020 (č.l. 289 spisu) Znalecký ústav v rámci podání ze dne 21. 1. 2021 (č.l. 302 spisu) uvedl, že byla chybně oceněna položka„ Podlahy parkety [anonymizováno]“, přičemž se jedná o písařskou chybu, kdy došlo při konverzi datových souborů k chybnému přenosu a tato položka uvedená pod [číslo] má správně činit 225.106 Kč namísto 196.455 Kč uvedených v posudku. Celková částka tedy činí 3.476.634 Kč bez DPH. Z připojeného položkového rozpočtu mimo jiné plyne, že znalecký ústav do nákladů zahrnul mimo jiné náklady na nové zrcadlo v tančírně ve výši 14.600 Kč, zrcadla do koupelen ve výši 4.500 Kč a náklady na pořízení kuchyňských spotřebičů [příjmení] ve výši 252.300 Kč. 11. Ke znaleckému posudku [právnická osoba] žalobce namítal, že nesouhlasí s tím, že znalec do rozpočtu nezahrnul náklady na projektové řešení a stavební dozor s odůvodněním, že tyto práce souvisejí se zhodnocením stavby a jejím zvětšením. Dle žalobce však výše škody a náročnost rekonstrukce vylučuje, aby žalobce postupoval bez součinnosti s projektantem a stavebním dozorem a nemyslitelné, aby při opravě domu nevyužil konzultace odborníků v oblasti projektování. Žalovaný namítal, že výše nákladů na opravu je stanovena nesprávně, není zřejmé, které položky rozpočtu odpovídají nákladům na uvedení nemovitosti do předešlého stavu a které položky odpovídají nákladům na rekonstrukci nesouvisející se škodnou událostí. Dále znovu sporoval oprávněnost nákladů na pořízení kuchyňských spotřebičů. 12. Z výslechu zástupce (jednatele) Znaleckého ústavu soud zjistil, že setrvává na svém závěru o neúčelnosti nákladů na projektanta a stavební dozor, které souvisí se zhodnocením (vylepšením, revitalizací) celé nemovitosti a jejím fyzickým zvětšením (zvýšením). Pro uvedení d