28 C 257/2019 — Obvodní soud pro Prahu 8

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že zůstavitelka [jméno] [celé jméno svědkyně] narozena [datum] [číslo] byla ke dni svého úmrtí [datum] vlastníkem družstevního podílu v Bytovém družstvu [ulice a číslo], (dále jen družstvo) kdy členství v družstvu je spojeno s právem užívání bytu [číslo]. Jako důvod uvedl, že je bratrem žalovaného. Dne [datum] zemřela účastníkům sporu matka paní [jméno] [celé jméno svědkyně]. Před Obvodním soudem pro Prahu 8 proběhlo dědické řízení pod sp. zn. 20 D 1262/18. Dne 30. 5. 2019 před notářskou kanceláří JUDr. [jméno] [příjmení] učinili účastníci prohlášení o pozůstalostním majetku a uplatnili právo na výhradu soupisu pozůstalosti. Žalobce se k tomuto dni dověděl, že družstevní podíl zemřelé matky nebyl součástí soupisu pozůstalosti. Následně od žalovaného zjistil, že ke dni 5. 2. 2015 byla mezi matkou účastníků a žalovaným uzavřena dohoda o převodu členských práv a povinností družstevního podílu v družstvu. Matka účastníků dlouhodobě trpěla Alzheimerovou chorobou a žalobce je přesvědčen, že nemohla podepsat předmětnou dohodu, aniž by věděla co podepisuje. Žalovaný tak zneužil její nevědomosti a bezbrannosti a matku k podpisu dohody zmanipuloval. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že se s ní nesouhlasí. Dohodu, na základě které došlo v roce 2015 převodu družstevního podílu v družstvu uzavřel žalovaný písemně se svojí matkou na základě ústní dohody uzavřené již v roce 2010, tedy v době, kdy byla matka duševně zcela zdráva. V roce 2010 započala [název] [název] [obec a číslo] s privatizací bytového domu, ve kterém se nacházel předmětný byt. O této skutečnosti hovořila matka s oběma účastníky. Záměr byl rovněž zveřejněn na internetových stránkách družstva a také v informační vitríně ve vchodu domu. Kupní cena bytu ve formě členského podílu činila 605 000 Kč. V případě, že by matka účastníků chtěla čerpat a splácet hypoteční úvěr družstva sama, činila by měsíční splátka částku ve výši 5 968 Kč. S ohledem na výší jejího důchodu, který činil 11 500 Kč měsíčně by tak matce účastníků nezbyl dostatek finančních prostředků na zajištění základních životních potřeb. Matka účastníků oba oslovila s dotazem, zda by se nechtěli podílet na financování splácení bytu. Žalobce toto odmítl a o řešení celé situace se nezajímal. Žalovaný chtěl matce pomoct, a proto se s ní navzdory své vlastní nepříznivé finanční situaci dohodl, že zruší své stavební spoření a tyto úspory použije na úhradu poloviny členského vkladu, přičemž druhou polovinu bude za matku hradit v měsíčních splátkách. S tím byla spjata dohoda, že družstevní podíl bude v budoucnu převeden právě na žalovaného, případně na některé z jeho dětí. Žalovaný proto v srpnu 2010 zrušil stavební spoření a celou částku ve výši 258 387 Kč převedl na účet své matky. Za použití těchto prostředků s doplacením malého rozdílu ze svých úspor uhradila matka účastníků první polovinu členského podílu ve výši 305 527 Kč, a to převodem na účet družstva. Měsíční splátky hradil žalovaný nejprve v hotovosti k rukám matky, za období prosinec 2010 až květen 2011, a později bezhotovostním převodem ze svého vlastního účtu na účet družstva a činí tak dosud. K únoru 2020 uhradil žalovaný se svých vlastních prostředků na splacení členského vkladu částku celkem 465 450 10 Kč. K datu uzavření dohody o převodu členských práv pak tato částka činila 372 978,10 Kč. Ke zdravotnímu stavu matky žalovaný uvedl, že s ohledem na pozvolný postup této nemocí trpěla matka nejprve drobnými poruchami krátkodobé paměti bez vlivu na její rozhodování a úsudek. K prvním znatelnému zhoršení došlo až v roce 2014, kdy byla hospitalizována v psychiatrické nemocnici [název]. Po stabilizaci jejího stavu a propuštění domů pak na počátku roku 2015 byl uskutečněn podpis dohody o převodu členských práv. Předmětný znalecký posudek byl s ohledem na okolnosti vypracován pouze na základě zdravotnické dokumentace, tedy bez možnosti osobního kontaktu s matkou účastníků. Jak vyplývá z rozhodnutí Úřadu práce příspěvek na péči byl zamítnut s odůvodněním, že matka účastníků potřebuje pomoc pouze s péčí o domácnost a nesplňuje tedy stanovené podmínky. Na rozdíl od posudku předloženého žalobcem, zpracovaného toliko na základě propouštěcí zprávy, shledala v květnu 2015 příslušná sociální pracovnice v rámci místního šetření matku účastníků lucidní. Jestliže by v dané době měla natolik narušenou paměť, orientaci, myšlení a soustředěnost, jak uvádí předmětný posudek, jen těžko by mohla být hodnocena jako osoba nezávislá na pomoci druhé osoby. Žalobce se o matku nijak nezajímal. Skutečnost, že byl s celou věcí srozuměn je zřejmá také z jeho chování v rámci dědického řízení, kdy podepsal souhlas s pozůstalostí, přestože věděl, že v něm předmětný družstevní byt chybí. Žalovaný vznáší námitku promlčení, neboť žalobce, ačkoliv si byl vědom převodu členských práv na žalovaného neuplatnil subjektivní promlčecí lhůtě, která uplynula nejpozději v květnu 2019 neplatnost převodu. Na základě zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z dopisu [název] [název] [obec a číslo] ze dne 19.2.2010 soud zjistil, že [název] [název] [obec a číslo] nabídla nájemníkům bytů odkoupení technologického celku, kromě jiného [adresa] Tyto informace byly sděleny i na internetových stránkách [název] [název] [obec a číslo], která na ně odkazuje v dopise. Z dopisu stavební spořitelny [název] as. soud zjistil, že žalovaný ukončil smlouvu o stavebním spoření dne 17.8.2010. Z výpisu z účtu [obec] [název] soud zjistil, že žalovaný přeposlal dne 18.8.2010 své matce na účet částku ve výši 258 387,10 Kč. Z potvrzení družstva ze dne 26.11.2010 soud zjistil, že matka účastníků k tomuto dni uhradila na převod členského podílu v družstvu částku ve výši 305 527 Kč. Z potvrzení družstva soud zjistil, že to bylo založeno dne 15.7.2010. Z přílohy tohoto potvrzení soud zjistil, že od listopadu do května 2011 přicházely splátky anuity z účtu matky účastníků, od července 2011 žalovaného. Z dohody o převodu členských práv a povinnosti ze dne 5.2.2015 soud zjistil, že matka účastníků a žalovaný podepsali mezi sebou dohodu na základě, které matka účastníků převádí družstevní podíl v družstvu na žalovaného. Ze znaleckého posudku vyhotoveného MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že matka účastníků trpěla v době podepsání dohody o převodu členského podílu v družstvu na žalovaného již tři roky demencí, která byla takového stupně, že je vyloučeno, aby byla schopna domýšlet doslova podpis jakéhokoliv dokumentu. Ke kolísání jejího zdravotního stavu mohlo dojít pouze minimálně. I pokud byla z nemocnice propuštěna, její zdravotní stav se zlepšil pouze minimálně. Uvedl, že je pravdou, že u Alzheimrového onemocnění, kterým matka účastníků trpěla se zhoršuje krátkodobá paměť a zůstává zachována spíše dlouhodobá, ale nelze posoudit, zda byla matka účastníků si schopna vybavit co bylo před pěti lety a zda na to dokázala reagovat. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 19.8.2015 soud zjistil, že Úřad práce nepřiznal matce účastníků příspěvek na péči s tím, že na základě posouzení Okresní správou sociálního zabezpečené není možno žadatelku považovat za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby a potřebuje pouze pomoct s péčí o domácnost. V rozhodnutí je uvedeno, že posudkový lékař vycházel z lékařských zpráv MUDr. [příjmení] z Psychiatrické nemocnice [název] k 18.5.2014, s tím, že sociální šetření je v souladu se zjištěným zdravotním stavem. Z tvrzení obou účastníků je rovněž patrné, že o matku pečoval téměř výlučně žalovaný, žalobce se o její záležitosti nijak nezajímal a chodil jí pouze občas navštěvovat. Svědkyně [jméno] [příjmení] pracovnice notářské kanceláře uvedla, že na projednávání dědictví po zemřelé matce účastníků si již s odstupem času nevzpomíná, ale obecně jsou dědicové vždy jak ústně, tak písemně poučeni, vše jim je vysvětleno a jsou dotazování zda všemu rozumí. Pokud účastníci uvedou, že v pozůstalosti se nachází ještě nějaký další majetek, který je sporný, jsou dědicové písemně i ústně poučeni o tom, že si ho musí vysoudit v civilním řízení. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že dělá předsedu SVJ a žalovaný a jeho matka se s ním často radili. Ptali se podrobně na odkup družstevního podílu, vznik SVJ, podmínky, za jakých lze družstevní podíl odkoupit, podmínky vzniku SVJ a podobně. Matka účastníků se výslovně zmínila o tom, že chce, aby byt podědil žalovaný, mluvili i o žalobci, s tím, že žalobce už nějaký by měl, ale že to s ním špatně dopadlo, proto si výslovně přála, aby byt po ní měl žalovaný. Zmínila se o tom ona i žalovaný, věděli to i všichni kolegové v práci. Žalovaný vybral všechny své úspory a investoval je do odkoupení bytu z městského na družstevní. Svědkyně [celé jméno svědkyně] dcera žalovaného uvedla, že s babičkou (matkou účastníků) se od roku 2010 ví