28 C 303/2017-198 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se žalobou podanou k zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit jí částku ve výši 170 241 Kč s příslušenstvím. Jako důvod uvedla, že byla v minulosti klientem žalovaného, jenž ji mimo jiné zastupoval v soudním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10, pod sp. zn. 11 C 50/2014. V řízení vystupovala žalobkyně na straně žalované proti žalobci [právnická osoba], s předmětem řízení o zaplacení částky ve výši 85.277 Kč s příslušenstvím. Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl rozsudkem pro uznání ze dne 13. 3. 2014, č. j. 11 C 50/2014-21, jímž podané žalobě zcela vyhověl, když žalovaný jako tehdejší právní zástupce žalobkyně opomenul ve stanovené lhůtě řádně a včas odůvodnit podaný odpor proti vydanému platebnímu rozkazu. Rozsudek soudu prvního stupně byl pak potvrzen odvolacím soudem, a to rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2014, č. j. 93 Co 416/2014-74. Podané dovolání žalobkyně pak bylo za strany Nejvyššího soudu ČR odmítnuto usnesením ze dne 23. 9. 2015, č. j. 26 Cdo 2105/2015-136 jako nepřípustné. Po nabytí právní moci a vykonatelnosti rozsudku a bylo ze strany oprávněné [právnická osoba] obratem iniciováno zahájení exekučního řízení za účelem vymožení uložených povinností. Exekuce byla vedena soudním exekutorem JUDr. Tomášem Vránou, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 103 EX 1562/15, a byla nařízena usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10, ze dne 10. 02. 2015, č. j. 5 EXE 7/2015-13. Dotčená exekuce skončila plným vymožením vymáhané pohledávky, a to částky ve výši 155.123 Kč. Žalobkyně uhradila v exekuci dne 26. 01. 2015 částku ve výši 141.800 Kč, o niž byla exekuce poté zastavena usnesením soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 25. 02. 2015, č. j. 103 EX 01562/15-17. Dne 16. 03. 2015 pak byla žalobkyní uhrazena zbylá částka ve výši 13.323 Kč zahrnující náklady exekuce, dle příkazu k úhradě nákladů exekuce a zbylou část jistiny vymáhané pohledávky. Zaplacením předmětné platby došlo k vymožení celé exekuované pohledávky. Žalobkyně v důsledku profesního pochybení žalovaného jako svého tehdejšího právního zástupce v důsledku nesprávného právního poradenství a prohraných soudních sporů utrpěla majetkovou újmu v celkové výši 170.241 Kč. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 18.10.2017 žalovaného k zaplacení částky ve výši 170.241 Kč s příslušenstvím. K námitce promlčení uplatněné žalovaným uvedla žalobkyně, že není po právu. Argumentace žalovaného je zavádějící a účelová, když nereflektuje skutkový a právní stav věci. 3. Žalovaný k žalobě uvedl, že s ní nesouhlasí. Žalobkyně ve své žalobě poukazuje na skutečnosti, které by sice mohly být považovány za příčinu vydání rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. 11 C 50/2014 ze dne 13.3.2014, nikoli však již za příčinu žalobkyní tvrzené škody. Žalobkyně nijak nereflektuje to, že škoda (byla-li by to vůbec škoda v hmotněprávním slova smyslu) by jí mohla být způsobena i tím, že by v řízení, jenž vyústilo ve vydání rozsudku nemusela být buď plně či částečně úspěšná. Nelze totiž opomíjet skutečnost, že Obvodní soud pro Prahu 10 se v uvedeném řízení nijak nezabýval meritem řízení, tj. oprávněností nároku (zaplacení částky ve výši 85.277 Kč s příslušenstvím) uplatněného [právnická osoba], s.r.o. Aby v tomto řízení mohl být žalovaný rozhodnutím zdejšího soudu považován za osobu, která je jako jediná právně odpovědná za škodu způsobenou žalobkyni, bude nezbytné, aby žalobkyně nejprve tvrdila a současně prokázala, že rozsudek by byl vydán i v tom případě, kdy by Obvodní soud pro Prahu 10 projednával meritum řízení, tj. nárok [právnická osoba] s.r.o. Předmětem tohoto řízení je totiž mimo jiné posuzování veškerých právních okolností týkajících se odpovědnosti žalovaného za škodu, která byla způsobena žalobkyni. Žalobkyně proto musí v tomto řízení rovněž tvrdit a prokázat, že pokud by Obvodní soud pro Prahu 10 projednával nárok uplatněný žalobou [právnická osoba] s.r.o., došlo by k plnému či částečnému zamítnutí žaloby [právnická osoba] s.r.o. Tím se však žalobkyně ve své žalobě nezabývá a pouze slepě a formalisticky poukazuje na podklady, které vedly k vydání rozsudku, což sama o sobě nesprávně považuje za dostačující ve vztahu k tvrzení a prokazování všech okolností vzniku škody, včetně právní odpovědnosti žalovaného a její příčinné souvislosti s tvrzenou škodou. Žalovaný rovněž uplatnil námitku promlčení. Uvedl, že žalobkyně uplatnila svou pohledávku u soudu opožděně, po uplynutí promlčecí lhůty. S ohledem na zákonnou úpravu a příslušnou judikaturu vztahující se k promlčení nároku na náhradu škody způsobenou porušením povinnosti advokáta je žalovaný přesvědčen, že žalobkyně se o vzniku škody a o porušení povinnosti dozvěděla již okamžikem, kdy jí byl doručen rozsudek pro uznání. Od tohoto okamžiku počíná běžet subjektivní promlčecí lhůta 3 let, neboť k tomuto okamžiku se žalobkyně dozvěděla o tom, že došlo k porušení povinnosti i o výši škody, která jí měla být způsobena opomenutím advokáta. K tomuto žalovaný poukazal na zákonná ustanovení §619, §620 a zejména § 629 občanského zákoníku (zák. č. 89/20 12 Sb.) Dle názoru žalovaného je tak rozhodujícím okamžikem pro začátek běhu lhůty doručení rozsudku pro uznání žalobkyni. Žalovaný informoval žalobkyni o rozsudku pro uznání ihned po jeho obdržení a tento rozsudek ji zaslal též na emailovou adresu. Žalovaný uvedl, že si je vědom toho, že těžko může prokázat doručení emailové zprávy, ovšem vzhledem k dalším procesním úkonům zachyceným ve spisu OS pro Prahu 10 - , a vzhledem k důkazům založených samotnou žalobkyní je zřejmé, že o vzniku škody i o její výši věděla nejpozději dne 23. 4. 2014, kdy došlo samotnou žalobkyní k uhrazení soudního poplatku za odvolání proti rozsudku pro uznání. Nejpozději k tomuto datu tak žalobkyně již věděla o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá. Posledním dnem lhůty pro podání žaloby proti žalovanému tak, aby nárok žalobkyně nebyl promlčen, byl den 23. 4. 2017. Jestliže žalobkyně podala žalobu až dne 1. 12. 2017, popřípadě 17. 12. 2017, byla žaloba podána po uplynutí promlčecí lhůty. K okamžiku vzniku škody žalovaný rovněž uvedl, že oproti dříve zažité právní úpravě došlo od 1. 1. 2014 k novému určování vzniku škody, když nově je škodu nutno vnímat i vznik dluhu, ačkoliv k samotnému snížení majetku dojde později. 4. Vedlejší účastník rovněž vznesl námitku promlčení s tím, že platební rozkaz proti žalobkyni byl vydán 2.1.2014, k tomuto se žalovaný vyjádřil až v březnu 2014. Promlčení tedy počalo běžet už od vydání rozsudku pro uznání, tedy nejpozději 13.3.2014 s tím, že dle vedlejšího účastníka počala promlčecí doba běžet už od provinění žalovaného tedy již 31. den po podání, nejpozději dnem, kdy zaplatila soudní poplatek za odvolání ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 sp.zn. 11C 50/2014. Důkazem tohoto tvrzení je záznam o složení částky 4 262 Kč žalobkyní na účet Obvodního soud pro Prahu 10 dne 23.4.2014 založený ve spise Obvodního soud pro Prahu 10 sp.zn. 11C 50/2014. O tom, že žalobkyně tuto částku uhradila, svědčí i její tvrzení v žalobě, kterou požaduje tuto částku uhradit. 5. Soud provedl dokazování spisem Obvodního soudu pro Prahu 10 11C 50/2014, konkrétně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného spl. [právnická osoba] k Obvodnímu prahu pro Prahu 10, žalobkyni, odporem podaným žalovaným dne 12.11.2014, odůvodněním odporu žalovaným ze dne 26.2.2014, rozsudkem sp. zn. 11C 50/2014 ze dne 13.3.2014, rozsudkem Městského soud v Praze sp. zn. 9C3 Co 416/2014 dne 29.10.2014, usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2105/2015 ze dne 23.9.2015, pověřením soudního exekutora sp. zn 103EX 1562/15 ze dne 10.2.2015, usnesením soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, sp. zn. 103 Ex 01562/15-17 ze dne 2.3.2015, výzvou k vymáhání dobrovolného plnění vymáhané povinnosti zaslaná exekutorským úřadem JUDr. Tomáše Vávry dne 2.3.2015, příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 7.4.2015, oznámením soudního exekutora o skončení exekuce ze dne 22.5.2015, výpisem historie transakcí české spořitelny ze dne 26.1.2015, 16.3.2015, 23.4.2014, 20.4.2015, 9.11.2015, usnesením Obvodního soud pro Prahu 10 sp. zn. 11 C 50/2014 ze dne 6.3.2015, výzvou k dobrovolnému plnění dluhu před zahájením soudního vymáhání zaslanou Mgr. [příjmení] žalovanému, 6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 12.11.2013 podala společnost [právnická osoba] na žalovanou žalobu o zaplacení částky ve výši 85 227 Kč s příslušenstvím. V tomto řízení zastupoval žalobkyni žalovaný, jako její právní zástupce. Dne 2.1.2014 vydal Obvodní soud pro Prahu 10 elektronický platební rozkaz č.j. ERP 319908/2014. Platební rozkaz byl žalované (v tomto řízení žalobkyni) doručen dne 6.1.2014. Žalovaný, jako právní zástupce žalované (v tomto ř