13 C 21/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 8

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím, který žalobkyně odůvodňuje tím, že s žalovaným uzavřela dne 31. 3. 2017 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a doplňkové pojištění okenních skel. Na základě této smlouvy měl žalovaný povinnost hradit žalobkyni pravidelné pojistné, zatímco žalovaná pro něj vykonávala pojišťovací činnost. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně prostřednictvím jednoho ze svých zprostředkovatelů uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidla tovární značky Volkswagen, typ Transporter, [registrační značka], na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti, mimo jiné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl povinen řádně platit žalobkyni sjednané pojistné s čtvrtletní četností placení. Pojistná smlouva byla uzavřena dne 31. 3. 2017 a žalovaný se v ní mimo jiné zavázala po dobu pojistného období, které bylo sjednáno na dobu neurčitou, platit pojistné ve výši 1 298 Kč za čtvrt roku. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 30. 9. 2018 na další pojistné období, a proto ho k danému žalobkyně urgencí vyzvala. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k zaplacení dlužného pojistného. Žalovaný ani poté pojistné dobrovolně neuhradil, čímž pádem pojištění zaniklo dnem 9. 2. 2019. Žalobkyně proto po žalované požaduje poměrnou část pojistného za období 30. 9. 2018 do 9. 2. 2019 včetně, kterou je nucena vymáhat soudní cestou, když tato poměrná část pojistného činí částku 2 250 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká mimo jiné dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu, ve které se žalovaný zavázal hradit žalobkyni pojistné, přičemž žalobkyně se zavázala vykonávat pro žalovaného pojišťovací činnost související s pojištěným vozidlem. Žalovaný porušil svou povinnost, když žalobkyni neuhradila pojistné splatné ke dni 30. 9. 2018, pročež jí žalobkyně k tomuto vyzvala upomínkou, na kterou žalovaný nikterak nereagoval. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 000 Kč. Tato částka odpovídá součtu nákladů za 2 úkony po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (1. podání návrhu na zahájení řízení, 2. jednoduchá výzva k plnění) a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.