16 C 181/2019-266 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalovanému částku ve výši 60.000 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání [číslo]. Jakožto zaměstnanec společnosti [právnická osoba] dne [datum] manipuloval s nákladním vozidlem [příjmení] [jméno], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] způsobem, jenž měl za následek destrukci sklápěcího mechanismu nákladního vozidla. Mělo se tak stát jednak v důsledku jízdy„ se sklopenou korbou bez vyklopení nákladu, vahou nákladu, ohnula hydraulická pístnice“, jednak v důsledku násilného uvedení korby do sklopeného stavu za asistence třetí osoby. Žalobce následně škodnou událost v součinnosti se svým zaměstnavatelem ohlásil žalované spolu s potřebnou dokumentací, žalované bylo umožněno uskutečnit prohlídku vozidla před jeho opravou. Žalovaná i přes opakované nabídky další součinnosti ze strany žalobce (jeho zaměstnavatele) plnění z pojistné smlouvy poskytnout odmítla. Žalobce mezitím uznal závazek k náhradě škody zaměstnavateli a dohodl se s ním na postupném splácení. S ohledem na obsah pojistné smlouvy a horní limit pojistného plnění požadoval žalobce shora uvedenou částku 60.000 Kč spolu s příslušenstvím. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalobcem smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání [číslo]. Dne [datum] jí byla oznámena škodná událost ze dne [datum], při níž měl žalobce, jakožto řidič vozidla [registrační značka], způsobit vylomení hydraulické pístnice rozjetím se po nerovném terénu se zvednutou korbou. Dále uvedla, že vznik škody není technicky přijatelný na základě ani jedné žalobcem uváděné verze děje škodné události, nedošlo ani k vylomení Meilleru, ani čepů kotvících pístnici, pístnice není ohnutá. Poukázala rovněž na skutečnost, že není zřejmé, z jakého důvodu by měl žalobce svému zaměstnavateli za vzniklou škodu odpovídat, neboť není patrné, jaké své povinnosti měl žalobce při plnění pracovních povinností porušit a jak toto porušení souvisí se vznikem škody na uvedeném vozidle. Žalovaná tudíž nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. 3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že spolu žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu občanů způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání podle typu sazby [anonymizováno] [číslo] to dne [datum], s počátkem pojištění dne [datum], jak plyne z žalobcem k důkazu předložené kopie této smlouvy. Podle bodu 4. písm. a) uvedené pojistné smlouvy pojistitel poskytne plnění ve výši 80% částky, již je pojištěný povinen zaplatit zaměstnavateli, maximálně 60.000 Kč z jedné škodní události. Podle bodu 1. písm. A. a bodu 7. se pojištění vztahuje na obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi, pokud je pracovní poměr zaměstnance založen individuální pracovní smlouvou či dohodou o pracovní činnosti. Žalobce a [právnická osoba] s. r. o., [IČO], uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum], jak plyne z žalobcem k důkazu předložené kopie této smlouvy. [ulice] společnost [právnická osoba] byla v předmětné době evidovaná jako vlastník nákladního automobilu [příjmení] [jméno], [příjmení]: [anonymizováno], jak plyne z osvědčení o registraci vozidla část. II (technický průkaz) č. [anonymizováno] [číslo]. [příjmení] nebylo mezi účastníky ani o tom, že dne [datum], za doby trvání pojištění, došlo k předmětné škodné události – již žalobce včas žalované ohlásil a již žalovaná zaevidovala pod [číslo] (také viz přípis žalované ze dne [datum]) – a že žalovaná ukončila likvidaci předmětné události bez poskytnutí pojistného plnění. Následně probíhala mezi žalobcem a žalovanou a rovněž mezi žalovanou a [právnická osoba] s. r. o. (viz přípisy účastníků ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) komunikace, v níž žalovaná s poukazem na technickou nemožnost průběhu škodní události odmítla poskytnout pojistné plnění. Z dohody o uznání závazku k náhradě škody uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobcem dne [datum] soud zjistil, že se žalobce zavázal nahradit zaměstnavateli škodu ve výši fakturované opravy poškozeného vozidla. Z daňového dokladu [číslo] záznamu o provedené práci pak soud zjistil, že společnosti [právnická osoba] bylo společností [právnická osoba] (dále jen„ servis“) fakturována částka 104.035,80 Kč (za opravu uložení Meilleru, výměnu Meilleru a jeho rozvaděče a doplnění hydraulického oleje), jež byla podle potvrzení obsaženého v odborném vyjádření servisu ze dne [datum] servisu uhrazena. Servis v tomto vyjádření rovněž uvedl, že k závadě došlo při vyklápění, kdy se vlivem neodborné manipulace s vozidlem ohnula pístnice, neboť vozidlo stálo šikmo ke svahu, uvedená závada nemohla vzniknout v důsledku běžného opotřebení. Expertní zpráva k pojistné události [číslo] vypracované [právnická osoba] s. r. o. ze dne [datum] pak obsahuje závěr o technické nemožnosti průběhu škodné události tak, jak ji popisuje žalobce. Z provozního návodu na třístranný sklápěč Meiller kat. [číslo] pak vyplynulo, že obsahuje pokyn nevyjíždět s předmětným vozidlem s nazdviženou sklápěcí korbou (str. 10) a rovněž ukládá sklápět pouze, když vozidlo stojí vodorovně na pevném podkladu (str. 11). Z fototdokumentace ze dne [datum] zjistil soud vizuální stav poškozeného nákladního vozidla. Z dodejky ze dne [datum] se konečně podává, že žalobcem byla žalované uvedeného data doručena předžalobní výzva. 4. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že jakožto zaměstnanec stejné společnosti jako žalobce se v době škodní události nacházel poblíž místa, kde k události došlo, neboť na stejné skládce se svým vozem rovněž skládal náklad. Nesledoval detailně, co se na místě dělo, čekal na žalobce ve vzdálenosti cca [číslo] metrů, kouřil. Má pocit, že se náklad z korby nákladního automobilu obsluhovaného žalobcem, které stálo v mírném svahu, nevysypal celý, proto žalobce požádal o asistenci bagru, který měl zbytek nákladu vyhrnout. Domnívá se, že působením bagru došlo k nějakému poškození, asi ohnutí či Meilleru. Myslí, že kolem pístnice něco vytékalo, určitě to bylo po asistenci bagru. 5. Svědek [jméno] [jméno] uvedl, že je jednatelem firmy [právnická osoba], jež je zaměstnavatelem žalobce. V den, kdy nastala škodná událost, mu žalobce zavolal a sdělil, že korba nákladního automobilu nešla sklopit, proto ji s pomocí bagru dali dolů a došlo k velkému úniku oleje. Po konzultaci s pojišťovnou bylo vozidlo odvezeno do servisu, kde následně proběhla prohlídka technikem pojišťovny. Za jeho přítomnosti došlo rovněž ke zvednutí a následnému sklopení korby pomocí hydrauliky. Sklopit to šlo, ale byly pístnice mírně zakřivené a poškrábané. Jednoznačnou chybou žalobce bylo, že použil hrubou sílu a pístnici tím poškodil. Žalobce společnosti [právnická osoba] způsobenou škodu nahradil až do výše, již umožňuje zákoník práce. Zaměstnanci jsou pravidelně školeni ohledně postupu v mimořádných situacích, bezpečnosti práce. 6. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pístnice, jakožto soustava válců které působením hydraulické kapaliny vysunou korbu nákladního automobilu-sklápěče, přičemž tlak zajišťuje hydraulické čerpadlo v součinnosti s přepouštěcím ventilem-rozvaděčem. Pístnice je na obou koncích uložena v kloubovém uložení. Nejpravděpodobnější příčinou poruchy sklápění korby se po prostudování dokumentace obsažené ve spisu a konzultaci s odbornými servisy znalci jeví porucha přepouštěcího ventilu rozvaděče, který neotevřel zpětné vypouštění hydraulického oleje z pístnice a korba se nesklopí. Tento závěr podporuje rovněž fakt, že při prohlídce technikem žalované bylo možné korbu zvednout a sama sjížděla dolů, ale pomalu. Hydraulický olej tudíž musel v soustavě být přítomen a protékat přes vadný přepouštěcí ventil zpět do nádrže. Nádrž na hydraulický olej má objem 45 litrů, jeho větší část je třeba k vytlačení do zvedané pístnice. Je běžnou praxí, že řidič se zdviženou korbou popojede, aby se náklad uvolnil, stanoveným postupem naopak rozhodně není uvádět korbu do sklopeného stavu pomocí bagru. Znalec vycházel ze spisového materiálu a obsažené fotodokumentace, prohlídku vozidla vzhledem k pětiletému časovému odstupu mezi škodní událostí a vypracováním znaleckého posudku, během nějž došlo k opravě předmětné závady vozidla, nekonal. 7. Při výslechu znalec [celé jméno znalce] uvedl, že lze vyloučit, že by k závadě došlo způsobem, jenž popisuje žalobce. Došlo-li by k ohnutí pístnice, muselo by se kolem válců řinout veliké množství oleje (až 45 litrů) a pístnice by se nezasouvala. To z fotodokumentace není patrné, patrná je jen drobná netěsnost (olej n