23 C 160/2021-65 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23.10.2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 2 976 Kč. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], jenž zanikla v důsledku fúze sloučením se žalobcem, a žalovaným byla dne 29.10.2014 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Na základě smlouvy právní předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému přijímací zařízení č. [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] (SN: [číslo] [příjmení]), jehož převzetí stvrdil žalovaný svým podpisem. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že soustavně nehradil řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací, proto právní předchůdce žalobce jednostranně od smlouvy odstoupil. Žalovaný neuhradil vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 4. 2018, z kterého je nárokováno 140 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 5. 2018, z kterého je nárokováno 140 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 6. 2018, z kterého je nárokováno 140 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 7. 2018, z kterého je nárokováno 140 Kč a vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 7. 2018, z kterého je nárokováno 416 Kč. Žalovaný dále nevrátil poskytnuté zařízení, proto žalobce nárokuje zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Žalobci tak žalovaný dluží žalovanou částku, kterou neuhradil ani po předžalobní upomínce. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání dne 9.2.2022 se nedostavil. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 29.10.2014 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Uvedené je prokazováno shora specifikovanou smlouvou. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce také žalovanému zapůjčil přijímací zařízení, jehož převzetí stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 30.10.2014. Právní předchůdce žalobce vystavil žalovanému vyúčtování [číslo] mimo jiné na částku 2x 70 Kč se splatností dne 5.4.2018, vyúčtování [číslo] mimo jiné na částku 2x 70 Kč se splatností dne 5.5.2018, vyúčtování [číslo] mimo jiné na částku 2x 70 Kč se splatností 5.6.2018, vyúčtování [číslo] mimo jiné na částku 2x 70 Kč se splatností dne 5.7.2018 a vyúčtování [číslo] mimo jiné na částku 500 Kč poníženou o částku 2x42 Kč se splatností dne 20.7.2018. Dle všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč v případě nevrácení poskytnutého zařízení. Dále pak bylo v řízení prokázáno, že žalobce vystavil žalovanému předžalobní upomínku ze dne 12.5.2020. Žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. V řízení tedy bylo prokázáno uzavření smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, zapůjčení přijímacího zařízení žalovanému i to, že žalovaný po podání žaloby ničeho neuhradil, resp. žalovaný neprokázal, že uhradil dlužnou částku. Podle ust. § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ust. § 2048 odst. 1 obč. zák., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Jak již bylo shora uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný za poskytnuté služby ničeho nezaplatil a zůstal tak dlužit žalobci požadovanou částkou. Současně bylo prokázáno, že žalovaný nevrátil žalobci zapůjčené zařízení. Výrok ohledně nákladů řízení mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobce měl plný procesní úspěch. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, a dále třech úkonů právní pomoci po 1 000 Kč, třech režijních paušálech po 300 Kč, vše podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a 21% DPH (819 Kč), tj. celkem 5 119 Kč. Úkon spočívající v podání doplnění tvrzení k žalobě ze dne 2.2.2022 nebyl hodnocen jako náklad potřebný k účelnému uplatňování práva, ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl všechny pro posouzení věci potřebné skutečnosti, v tomto podání doplňované, tvrdit již v žalobě. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.