23 C 179/2020-50 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se svojí žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 24.4.2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 1.950 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný byl dne 3.2.2019 ošetřen a pobýval v [anonymizováno] záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobcem. K uhrazení nákladů za pobyt mu byl vystaven daňový doklad [číslo] na částku 1.950 Kč se splatností dne 5.3.2019. Žalovaný navíc svůj dluh dne 3.2.2019 uznal. Ničeho však a ni po upomínce neuhradil. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Jak vyplývá z faktury žalobce [číslo] vyfakturoval žalobce žalovanému částku 1.950 Kč, když na faktuře je uveden jako důvod úhrady pobyt na [anonymizováno] záchytné stanici. Splatnost byla 5.3.2019. Též bylo v řízení prokázáno, že dne 3.2.2019 uznal žalovaný svůj dluh ve výši 1.950 Kč co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do 30 dnů. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný byl u žalobce hospitalizován a za dobu hospitalizace neuhradil náklady hospitalizace. Podle ust. § 17 odst. 1 zák.č. 379/2005 Sb., protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice (dále jen„ záchytná stanice“) je zdravotnické zařízení, které zřizuje územně samosprávný celek, který může v samostatné působnosti zajišťovat v tomto zařízení poskytování zdravotních služeb též smluvně, a to tak, aby na celém jeho území byla zajištěna záchytná služba. Podle odst. 2 téhož ustanovení, pokud poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování, a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Podle odst. 4 téhož ustanovení, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu. V řízení, jak již shora uvedeno, bylo prokázáno, že žalovaný byl hospitalizována na protialkoholní záchytné stanici. Šlo o jednodenní hospitalizaci. Podle ust. § 2053 zák.č. 89/2012 Sb., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Jak již bylo shora uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný dluh uznal a toto uznání mělo veškeré náležitosti ust. § 2053. V době uznání navíc dluh nebyl promlčen, neboť k uznání došlo dne 3.2.2019. V takovém případě má soud za prokázané, že ke dni uznání dluh existoval. Protože zde tedy byla prokázána existence dluhu a zároveň nebylo prokázáno, že by žalovaný dluh uhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb.. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb., když do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti nákladů na hospitalizaci. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v platném znění, když žalobce byl ve věci plně úspěšný. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč a 21% DPH (189 Kč). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 věta před středníkem o.s.ř.