23 C 203/2017-241 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 31.310 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] došlo na dálnici D5 v 56,424 km v úseku jízdy na [obec] k dopravní nehodě, při níž automobil značky [anonymizována dvě slova], r.z. [anonymizováno] poškodil mimo jiné dopravní značení a vznikla škoda na majetku ČR, a to na vodidlech. Opravu provedla společnost [právnická osoba], která následně za opravu fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] požadovala úhradu částky 75.565 Kč. Žalovaná vedla pojistnou událost pod [číslo] v rámci likvidace neuhradila žalobci částku 31.310 Kč, což má představovat amortizaci. Shora uvedenou částku neuhradila žalovaná ani po předžalobní výzvě. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok neuznává. Žalovaná uvedla, že nesouhlasí s tím, aby za svodidla, která jsou opotřebovaná a v provozu po mnoho let, uhradila cenu nových svodidel. Žalovaná uhradila částku 44.255 Kč, což považuje za skutečnou škodu, a to vzhledem k tomu, že částka požadovaná žalobcem neodpovídá obvyklým cenám za prováděné práce a dále proto, že svodidla byla 21 a 8 let stará a proto odečetla 52% a 16% a dále pak neuhradila částku 9.075 Kč, která měla představovat náklady na montáž, neboť jí nebylo jasné, o jakou položku jde. Soud ve věci již jednou rozhodoval rozsudkem ze dne 12.6.2019, kterým žalobu zamítl. Městský soud v Praze usnesením ze dne 27.1.2020, č.j. 62Co 363/2019-111 rozsudek zdejšího soudu zrušil. V odůvodnění uvedl, že prvoinstanční soud nejdříve musí žalobce vyzvat k odstranění vad žaloby spočívající v rozporu ve skutkových tvrzeních a následně se musí zabývat okolnostmi rozhodnými pro posouzení důvodnosti žalobního návrhu. Žalobce následně upravil svá skutková tvrzení s tím, že nedošlo k poškození svodidel, ale svislé dopravní značky IS 7 a směrové návěsti pro odbočení. Mezi účastníky tedy nebylo sporu o tom, že dne [datum] došlo k předmětné dopravní nehodě, a že škůdce byl pojištěn u žalované. Spor nebyl ani o výši vyplacené částky. Ze záznamu o poškození dálničního ZP provozem dopravních prostředků ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] ve 14:45 hod. došlo k poškození [příjmení] – návěst sjezdu [anonymizováno]. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo], kterou za opravu svodidel vystavila společnost [právnická osoba] je zřejmé, že částka za opravu činila 75.565 Kč. Na faktuře je též uveden rozměr značky, a to 5.786 m2. Též bylo v řízení prokázáno, že rozdíl mezi částku poskytnutou žalovanou a částkou, kterou shora uvedené společnost vyplatila, uhradil žalobce, jak vyplývá z výpisu z účtu č. [bankovní účet]. Oprava byla skutečně provedena dne [datum], jak vyplývá z předávacího protokolu z téhož data. Ze záznamu o provozu vozidla na čl. 143a 144 vyplývá, že žalobce předmětný úsek kontroloval ve dnech 3. až [datum] a dále ve dnech 10. až [datum], přičemž je zřejmé, že svislé dopravní značení bylo v pořádku, neboť není žádný záznam o jeho poškození. Přitom kontrola dne [datum] probíhala v čase 9:35 až 11:00 hod. a 11:30 až 13:05 hod. Soud ve věci nechal vypracovat znalecký posudek [příjmení] učením technickým v [obec], [anonymizována tři slova]. V něm znalecký ústav uvedl, že u jednotlivých položek účtovaných dodávek a prací nelze dovozovat, že by se tyto neobvyklým způsobem lišily od cen účtovaných jinými oprávněnými poskytovateli za obdobné typy oprav. Pokud jde o prodloužení životnosti značky s ohledem na její odrazivost, s ohledem na skutečnost, že k výměnám na daném úseku došlo v roce 2021, nemohl se znalecký ústav k tomuto podrobněji vyjádřit. Dále však uvedl, že životnost retroreflexní fólie je podmíněna na minimálně 10 let a u některých typů až dvanáct let. Ve znaleckém posudku bylo též uvedeno, že jednotková cena za opravu činila 13.060 Kč. U jiných dodavatelů se jednotková cena pohybovala v rozmezí 7.008 Kč ž 11.038 Kč, tedy v průměru 9.258 Kč. Tedy v případě jiných dodavatelů nedosahovala jednotková cena výše jednotkové ceny, kterou účtoval oprávce žalobce. Za této situace soud vyšel pokud jde o jednotkovou cenu z průměru ve výši 9.258 Kč. Podle ust. § 9 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb. poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 příslušného pojistitele nebo u kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii ČR podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích. Podle odst. 2 téhož ustanovení plnění pojistitele je splatné do 15-ti dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zajištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o povinnosti poskytnout pojistné plnění. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že poškozený má nárok na pojistné plnění, přičemž pojišťovna je povinna hradit veškeré náklady, které mu v souvislosti s nehodou vznikly a které byly vynaloženy nutně a účelně. Jak již bylo shora uvedeno v řízení bylo prokázáno, že dopravní značení nebylo v době před nehodou poškozeno. Pokud jde o odrazivost značky, žalované se nepodařilo prokázat, že by výměnou značky došlo k nějakému zhodnocení. Pokud však jde o výši plnění, soud vyšel ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znaleckého ústavu avšak nikoli v celém rozsahu. Znalecký ústav totiž uvedl, že náklady u jednotlivých položek a dodávek prací se nelišily neobvyklým způsobem od cen účtovaných jinými dodavateli. Avšak v jiné části posudku uvádí, že jednotková cena u jiných dodavatelů činila 7.008 Kč až 11.,38 Kč. Tedy horní hranice je o více jak 2.000 Kč vyšší. Zde soud tedy vyšel z porovnávací metody a tedy z průměru jednotkových cen u ostatních dodavatelů, tedy z částky 9.258 Kč. Při rozměru dopravního značení 5.786 m2 pak náklady na opravu činí 53.567 Kč. Žalovaná žalobci poskytla v rámci likvidace pojistné události částku 44.255 Kč. Zbývá jí tak doplatit 9.312 Kč. Proto soud žalobě právě co do částky 9.312 Kč žalobě vyhověl. Co do částky 21.998 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná byla úspěšná co do 70% a přísluší jí tak náhrada v rozsahu 40% Náklady jsou tvořeny11 úkony právní pomoci po 2.380 Kč, jedenácti režijními paušály po 300 Kč a 21% DPH (6.198,80 Kč). Celkem tak jde o částku 35.670,80 Kč z níž 40% činí částku 14.268 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení státu soud rozhodl dle ust. § 148 o.s.ř. Náklady státu činily celkem 57.357 Kč. Žalobce přitom stíhá povinnost k úhradě 70% těchto nákladů, což činí částku 40.150 Kč. Žalovaná je pak povinna uhradit náklady státu v rozsahu 30%, což činí částku 17.207 Kč. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.