23 C 329/2020-87 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou doručenou do podatelny zdejšího soudu dne 20. 8. 2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 31 033 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne 8. 1. 2016 uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], se žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] pro telefonní číslo [tel. číslo], na základě které byl právní předchůdce žalobce povinen poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb s nimi související, přičemž žalovaný se zavázal za poskytnuté služby řádně zaplatit. Součástí této smlouvy je smluvní ujednání ke kupní smlouvě na zařízení iPhone 6s 64GB v ceně 21 851 Kč, jejíž část měl žalovaný splácet měsíčními splátkami ve výši 380 Kč. Podle této smlouvy došlo později k zesplatnění všech neuhrazených splátek, jelikož žalovaný nedodržel svou povinnost dluh řádně splácet. Žalovaná částka se skládá z dlužné částky ve výši 567,61 Kč za platební služby ([anonymizováno]) a pojištění ve vyúčtování [číslo] ze dne 20. 1. 2016, splatné dne 8. 2. 2016; dlužné částky ve výši 2 636 Kč za zprostředkované služby (SMS a volání na speciálně zpoplatněná čísla), platební služby ([anonymizováno]), splátky koncových zařízení a pojištění ve vyúčtování [číslo] ze dne 20. 2. 2016, splatné dne 9. 3. 2016; dlužné částky ve výši 1 902,28 Kč za smluvní pokuty, zprostředkované služby (volání na speciálně zpoplatněná čísla), platební služby ([anonymizováno]) a pojištění ve vyúčtování [číslo] ze dne 20. 3. 2016, splatné dne 7. 4. 2016, dlužné částky ve výši 8 360 Kč jako neuhrazené části kupní ceny koncového zařízení ve vyúčtování [číslo] ze dne 14. 6. 2016, splatné dne 28. 6. 2016, a dlužné částky v celkové výši 17 567,11 Kč představující ceny za poskytnutí telekomunikačních služeb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019 se žalobce stal vlastníkem pohledávky. Podáním doručeným ke zdejšímu soudu dne 24. 2. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 17 567,11 Kč představující ceny za poskytnutí telekomunikačních služeb. Soud tedy řízení se podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) co do této částky s příslušenstvím zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu zpět. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Dne 8. 1. 2016 uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], se žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] pro telefonní číslo [tel. číslo], na základě které právní předchůdce žalobce poskytoval žalovanému služby elektronických komunikací. Součástí této smlouvy je smluvní ujednání ke kupní smlouvě na koncové zařízení iPhone 6s 64GB v ceně 21 851 Kč, jenž měl žalovaný splácet měsíčními splátkami ve výši 380 Kč. Žalovaný však přestal platit řádně a včas za poskytnuté služby i přestal hradit dohodnuté splátky, proto ze strany právního předchůdce žalobce došlo k zesplatnění všech neuhrazených částek. Aktivní legitimace žalobce ve sporu vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019, když podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zák.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) a podle § 1880 odst. 1 obč. zák., podle kterého, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dopisem ze dne 19. 7. 2019 bylo postoupení pohledávky oznámeno žalovanému. Současně pak zaslal právní zástupce žalobce žalovanému předžalobní výzvu ze dne 19. 7. 2019, žalovaný však neuhradil ničeho. V řízení tedy bylo prokázáno uzavření účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, poskytnutí služeb elektronických komunikací a koncového zařízení, i to, že žalovaný na ničeho neuhradil, resp. žalovaný neprokázal, že celkovou dlužnou částku uhradil. Podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle § 2079 obč. zák. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Jak již bylo shora uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný za poskytnuté služby i koupené koncové zařízení ničeho nezaplatil a zůstal tak dlužit žalobci požadovanou částkou. Podle shora citovaných ustanovení byl přitom žalovaný povinen tuto finanční částku zaplatit právnímu předchůdci žalobce, resp. po postoupení pohledávky žalobci, který se stal vlastníkem pohledávky za žalovaným. O zákonném úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce vzal žalobu částečně zpět, přičemž procesní zavinění žalovaného neprokázal, tedy částečné zastavení řízení zavinil. Úspěch žalobce činil 43% a úspěch žalovaného pak 57%. Žalovanému by tak vznikl nárok na úhradu nákladů řízení v rozsahu 14%, žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly.