23 C 43/2017-372 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 743.226 Kč, když tato částka představovala kapitalizované úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3.445.276 Kč od [datum] do [datum] a z částky 1.034.561 Kč od [datum] do [datum]. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] kterou byla mimo jiné pojištěna budova [obec], [ulice a číslo] umístěná na pozemku par. [číslo] v k.ú. [obec] II, [územní celek] [anonymizováno] pojištění byl sjednán dnem [datum] a sjednaná spoluúčast činila 3.000 Kč. Pojistná částka rodinného domu činila 8.000.000 Kč u ostatních objektů činila 400.000 Kč a u vybavení domácnosti pak částku 2.000.000 Kč. Dne [datum] došlo k pojistné události, požáru rodinného domu, když tato pojistná událost je vedena pod č. [anonymizováno] [číslo]. Žalovaná emailem ze dne [datum] zaslal seznam doporučených sanačních firem a potvrdila prohlídku nemovitosti na den [datum]. Dále pak byla domluvena prohlídka movitých věcí na den [datum]. V dubnu 2013 zaslal žalobce žalované zprávu [anonymizována tři slova], v níž byla příčina požáru stanovena jako provozně technická závada elektroinstalace. Žalovaná poskytla žalobci zálohu na movité věci ve výši 1.000.000 Kč dne [datum], doplatek za movité věci ve výši 308.545 Kč dne [datum] a doplatek za movité věci ve výši 602.255 Kč dne [datum]. Následně byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dne [datum] dohoda o výplatě části pojistného plnění ve výši 3.815.593 Kč. Z této částky bylo 370.317 Kč vyplaceno přímo subjektu provádějícímu sanaci rodinného domu a částka 3.445.276 Kč byla dne [datum] zaslána na účet žalobce. Žalobce má zato, že po dobu od [datum] až do [datum] má nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 3.445.276 Kč a to s ohledem na ust. čl. XI [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [číslo] (dále jen [anonymizováno]). Žalobce dále požadoval částku 1.717.881 Kč. Tuto částku však žalovaná neuhradila a až na základě předžalobní výzvy, kterou žalovaná převzala dne [datum], uhradila žalobci částku 1.034.561 Kč. Žalobce je i v tomto případě přesvědčen, že má, s ohledem na shora citovaný článek pojistných podmínek, nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 1.034.561 Kč od [datum] do [datum], kdy došlo k výplatě doplatku. Celkové úroky z prodlení pak činily žalovanou částku. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobce opírá svůj nárok o ustanovení čl. XI [anonymizováno], podle kterého je povinnost pojistitele ukončit šetření do tří měsíců po oznámení škodné události. V citovaném ustanovení se však současně uvádí, že pokud pojistitel nemůže v této lhůtě šetření ukončit, je povinen sdělit oprávněné osobě důvody, pro které nebylo ukončeno šetření a na její žádost poskytnou přiměřenou zálohu. Žalobce však zcela opominul ust. čl. XIII odst. 6 [anonymizováno], podle kterého je pojistné plnění splatné do 15 dnů po skončení šetření nutného k zajištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit, Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě nebo je s ní projedná. Pojistné plnění z jedné pojistné události je nutno posuzovat jako jeden celek. Jedná se o jednu pojistnou událost a od celkové výplaty pojistného plnění se odečítá jedna spoluúčast, v daném případě částka 3.000 Kč. To znamená, že i v případě, že pojistitel má již dostatek podkladů pro část pojistného plnění a toto částečné plnění nevyplatí, nelze ani v této části uplatňovat nárok na úrok z prodlení. Přitom žalovaná přípisem ze dne [datum] potvrdila přijetí hlášení škodné události. Přípisem ze dne [datum] pak žalovaná žalobci sdělila důvody, pro které nebylo možno šetření ukončit. Stalo se tak proto, že žalovaná v této lhůtě neobdržela dokumenty, které by prokazovaly rozsah a oprávněnost požadovaného pojistného plnění. Dne [datum] pak poskytla žalobci částku 1.000.000 Kč jako zálohu na likvidaci škody z titulu poškození movitých věcí. Jednou ze základních sporných otázek bylo vlastnictví žalobci k předmětné nemovitosti neboť pozemek, na kterém byla nemovitost postavena, získal žalobce na základě darovací smlouvy ze dne [datum] a z této smlouvy vyplývá, že na pozemku již byla zahájena stavba rodinného domu a bylo výslovně ujednáno, že pozemek je darován bez stavby. Teprve podáním ze dne [datum] požádal žalobce o zápis rozestavěné budovy do katastru nemovitostí, přičemž zápis ve prospěch žalobce byl nakonec povolen pravděpodobně na základě čestného prohlášení žalobce a stavebníka. S ohledem na tyto skutečnost pak byla mezi účastníky sepsána Dohoda o výplatě části pojistného plnění ze dne [datum] a došlo k výplatě částky 3.445.276 Kč. Otázku vlastnictví považuje žalovaná nadále za spornou. Splatnost pojistného plnění je stanovena pevnou lhůtou v trvání 15 dnů, přičemž počátek jejího běhu je jak v ust. § 16 odst. 2 zák.č. 37/2004 Sb., tak i ve VPP dán sdělením pojistitele o ukončení šetření. Žalobce se tedy žalobou domáhá úroků z prodlení za období, ve kterém nebylo pojistné plnění splatné. K odvolání žalobce ve věci rozhodoval Městský soud v Praze, který svým rozsudkem ze dne 29.11.2019, čj. 14 Co 313/2019-235 rozsudek zdejšího soudu pokud jde o úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 743.226,50 Kč od [datum] potvrdil, avšak rozsudek zrušil, pokud jde o zamítavý výrok ohledně zaplacení částky 743.226,50 Kč. V odůvodnění pak zdejšímu soudu uložil, že se zabýval tím, co žalované bránilo ukončit šetření pojistné události ve lhůtě dle § 16 odst. 3 zák.č. 37/2004 Sb. Žalovaná v řízení nesporovala uzavření předmětné pojistné smlouvy ani rozsah pojištění ani skutečnost, že došlo k pojistné události. Z oznámení o poskytnutí zálohy na pojistné plnění ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná poskytla žalobci zálohu ve výši 160.000 Kč na sanační práce. Z oznámení o poskytnutí II. zálohy na pojistné plnění ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná poskytla žalobci zálohu na poškozené věci movité ve výši 1.000.000 Kč. Z oznámení o poskytnutí doplatku pojistného plnění za movité věci ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná poskytla žalobci za věci movité částku 308.545 Kč. Z oznámení o poskytnutí doplatku za věci movité ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná poskytla žalobci doplatek za věci movité ve výši 602.255 Kč. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná na základě Dohody o výplatě části pojistného plnění poskytla žalobci částku 3.445.276 Kč. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum] je zřejmé, že tímto oznámením žalovaná informovala žalobce o ukončení šetření pojistné události a poskytla žalobci doplatek pojistného plnění ve výši 1.034.561 Kč. Dne [datum] došlo mezi účastníky k uzavření Dohody o výplatě části pojistného plnění. V dohodě je konstatováno, že mezi účastníky je spor o to, zdali byl žalobce ke dne [datum] vlastníkem předmětného rodinného domu. V dohodě je žalovaná zavázala žalobci ve lhůtě 10 dní od jejího uzavření vyplatit částku 3.445.276 Kč. Dále pak účastníci v dohodě deklarovali záměr aktivně jednat o rozdílu mezi spornou a nespornou částí pojistného plnění s tím, že v případě shody, bude částka vyplacena do 10 dnů od pořízení písemného zápisu o shodě na výši celkového pojistného plnění. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že pokud jde o likvidační zprávy, jedná se o interní dokument, kterým likvidátor shrnuje výsledky svého šetření a předkládá je revidujícímu. Může být jedna nebo jich může být více, podle složitosti nebo například když se reviznímu ta likvidační zpráva nelíbí, může být vrácena k přepracování a podobně. K likvidační zprávě na čl. 220 spisu pak uvedl, že z ní vyplývá, že doklady nejsou úplné, chybí doklad ohledně vlastnictví a je tam uvedena možnost vyplacení oproti vystavení směnku. Tuto okolnost pak svědek uvedl za nestandardní s tím, že on se s takovým postupem doposud nesetkal. Dále pak uvedl, že neví, co bránilo uzavření dohody dříve než rok a půl po té likvidační zprávě [číslo]. V emailu ze dne [datum] sděluje zaměstnanec žalované, že v příloze zasílá návrh dohody k výplatě pojistného plnění. Email byl adresován panu [příjmení]. Emailem ze dne [datum] žádá žalobce prostřednictvím pana [příjmení] o znovu otevření škodní události a doplacení plnění. Emailem ze dne [datum] sděluje žalovaná, že doposud nemá vyjádření projektanta [titul] [jméno] [příjmení] ke sporným položkám, jejichž ocenění tvoří rozdíl mezi vyplaceným pojistným plněním a výší nároku uplatněného klientem. Emailem ze dne [datum] sděluje zaměstnanec žalované pan [příjmení], že dne [datum] proběhlo jednání za účasti [titul] [celé jméno žalobce] a pana [příjmení] ohledně sporných položek v rozpočtu na opravu nemovitosti. Bylo dohodnuto, že pojištěný předloží zprávy a fotodokumentaci prokazující oprávněnost jím uplatněných položek ve vyšší výši oproti rozpočtu pojišťovny. Dále bylo konstatováno, že položky 800.000 Kč a cca 150.000 Kč za vestavěný nábytek a spotřebiče nebyly řešeny ani ve stave