27 C 50/2019-282 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Ve věci jde o spor mezi zletilým synem a jeho otcem o zvýšení výživného, které bylo stanoveno soudem v době synovy nezletilosti. 2. Tvrzení žalobce. Žalobce tvrdil, že je synem žalovaného. Žalovaný je povinen žalobci platit výživné ve výši 8 500 Kč měsíčně podle rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 10. 2015 č. j. 42 P 87/2010-265. 3. Od té doby se na straně žalobce změnily poměry, které odůvodňují zvýšení výživného. Změna poměrů byla vyvolána přibývajícím věkem žalobce a s tím související změnou jeho životních potřeb, v přijetí žalobce na vysokou školu a ve změně způsobu života, zejména v samostatném bydlení a stravování. 4. Žalobce navrhoval, aby soud žalovanému uložil povinnost s účinností od 1. 9. 2018 přispívat na žalobcovu výživu 18 000 Kč měsíčně. 5. Vyjádření žalovaného. Žalovaný s požadovaným zvýšením výživného nesouhlasil. Tvrdil, že jeho majetkové poměry se nezměnily a že není schopen požadované výživné hradit. 6. Žalovaný žalobci platil vyšší, než stanovené výživné, a to od prosince 2019 do února 2020 ve výši 12 000 Kč měsíčně, od března do srpna 2020 ve výši 10 000 Kč měsíčně a od září 2020 dosud ve výši 14 000 Kč měsíčně. Toto výživné je adekvátní, a s takovým zvýšením výživného by žalovaný souhlasil. 7. Poukazuje na vyživovací povinnost matky a její majetkové poměry, o kterých žalovaný tvrdil, že jsou vyšší než jeho, (žalovaný tvrdil, že matka by se mohla podílet na výživném žalobce vyšší částkou, než dosud. 8. Podle žalovaného žalobce nemá žádné zvláštní potřeby a náklady, které by se vymykaly obvyklým. Žalovaný kladl otázku, zda si žalobce přivydělává. Neviděl také jako vhodné, aby si žalobce pronajímal vlastní byt v centru [obec], když by mohl do [obec] dojíždět, jak to dělal celou střední školu. Žalovaný tvrdil, že žalobce v době covidu nepobýval v pronajatém bytě, ani neprovozoval své koníčky. Žalovaný namítal, že pokud by se do různých kalkulaček výživného zadala částka 18 000 Kč, byla by v nejvyšší možné hranici. Žalovaný také kladl otázku, proč by žalovaný měl platit výživné a veliký doplatek. Žalovanému prý nelze dávat k tíži, že spor probíhá od roku 2019. Pokud by byl žalobce v nouzi, mohl podat návrh na předběžné opatření na hrazení výživného, ale žalobce byl neaktivní. Žalovaný se snažil o smír. Nikdy nebyl vyzván k hrazení ničeho nad rámec výživného, které nabízel v roce 2017. 9. Zjištěné skutečnosti. Soud má ze shodných tvrzení účastníků za zjištěné, že žalobce je synem žalovaného a že žalovaný na základě dohody se žalobcovou matkou, kterou schválil Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 20. 10. 2015 č. j. 42 P 87/2010-265, byl od dne 1. 9. 2014 povinen přispívat na žalobcovu výživu měsíčně částkou 8 500 Kč. Tuto částku žalovaný platil do listopadu 2019, od prosince 2019 do února 2020 platil 12 000 Kč měsíčně, od března do srpna 2020 platil 10 000 Kč měsíčně a od záři 2020 až dosud platil výživné ve výši 14 000 Kč měsíčně. Mezi účastníky nebylo rovněž sporu, že žalobce je od roku 2019 až dosud studentem fakulty technologie Vysoké školy chemicko-technologické v [obec]. 10. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 10. 2015 č. j. 42 P 82/2010-265 má soud za prokázáno, že tímto rozsudkem soud schválil dohodu rodičů, že žalovaný je povinen přispívat na výživu nezletilého žalobce měsíčně částkou 8 500 Kč počínaje dnem 1. 9. 2014. Soud schválil dohodu s tím, že dohodnutá výše výživného 8 500 Kč měsíčně odpovídá zákonným kritériím, tedy výdělkovým schopnostem a možnostem na straně obou rodičů, počtu jejich vyživovacích povinností a zejména odůvodněným potřebám žalobce. Žalobci bylo 17 let, byl studentem druhého ročníku Masarykovy střední školy chemické v [obec a číslo], kam denně dojížděl. Ve volném čase se věnoval různým sportům, mimo jiné fotbalu. Rodiče měli vyživovací povinnost pouze k žalobci. Žalovaný se se žalobcem nestýkal; měl průměrný čistý měsíční příjem 71 130 Kč. Matka pracující na pozici komisařky dosahovala průměrného čistého měsíčního příjmu 33 134 Kč. 11. Účtenkami a stvrzenkami má soud za prokázané, že žalobce i jeho matka mají běžné životní výdaje: na jídlo a pití, na doplňky stravy, oblečení, obuv, dopravu, včetně pohonných hmot do motorových vozidel, náklady spojené s užíváním volného času (dovolená; v případě žalobce sport – fotbal, kino, taneční apod.). 12. Žalobce má od 1. 3. 2017 v podnájmu byt o velikosti 1+1 o výměře 48 m² v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce]. Prokazuje to kopie smlouvy o podnájmu bytu mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalobcem ze dne 14. 2. 2017, dále úmluva o odložení splátek nájemného mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalobcovou matkou ze dne 1. 3. 2018, dále potvrzení o uhrazení služeb spojených s užíváním bytu ze dne 20. 9. 2021 od [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dodatek ke smlouvě o podnájmu bytu mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalobcem ze dne 20. 9. 2021. 13. Žalobce v měsících dubnu a květnu 2019 a říjnu až listopadu 2019 prováděl úklidové práce za 10 000 Kč měsíčně, respektive 250 Kč za hodinu. Prokazují to kopie dohody o provedení práce mezi žalobcem a [anonymizována čtyři slova] ze dne 1. 4. 2019 a 14. 10. 2019 a potvrzení o zaměstnání z 31. 5. 2019. 14. Žalobce je aktivním hráčem fotbalu organizovaným, a to od 9. 3. 2004 dosud. Prokazuje to kartu hráče. 15. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v obci [obec], jehož součástí je stavební objekt [adresa]. Prokazuje to informace o pozemku ze dne 29. 1. 2019. 16. Žalovaný měl následující příjmy. 16.1. V roce 2018 průměrných čistý měsíční výdělek ve výši 70 416 Kč, s ostatními příjmy 76 319 Kč a výsluhový příspěvek ve výši 15 616 Kč měsíčně, celkem průměrný příjem 91 935 Kč měsíčně. 16.2. V roce 2019 průměrný čistý měsíční výdělek ve výši 70 275 Kč, s ostatními příjmy 76 178 Kč a výsluhový příspěvek ve výši 15 882 Kč, celkem průměrný příjem 92 060 Kč měsíčně. 16.3. V roce 2020 průměrný čistý měsíční výdělek ve výši 74 795 Kč, s ostatními příjmy 80 734 Kč a výsluhový příspěvek ve výši 16 371 Kč, celkem průměrný příjem 97 105 Kč měsíčně. 16.4. V roce 2021 (od ledna do srpna) průměrný čistý měsíční výdělek 70 491 Kč, s ostatními příjmy 80 828 Kč a výsluhový příspěvek ve výši 16 253 Kč, celkem průměrný příjem 97 781 Kč měsíčně. 17. Příjmy žalovaného prokazují potvrzení zaměstnavatele – [anonymizována dvě slova] [územní celek], sdělení Ministerstva vnitra o výsluhovém příspěvku ze dne 15. 12. 2021 a výpisy z účtu žalovaného s příchozími platbami od Ministerstva vnitra. 18. V předcházejícím období měl žalovaný následující čisté měsíční příjmy: v roce 2014 ve výši 930 570 Kč, v roce 2015 ve výši 722 707 Kč, v roce 2016 ve výši 734 034 Kč a v roce 2017 (leden až červenec) ve výši 413 066 Kč. Prokazuje to Vyřízení žádosti o poskytnutí informace od Správy služeb hlavního města Prahy ze dne 23. 8. 2017. Z porovnání příjmů za roky 2014 až 2017 s obdobím od roku 2018 do roku 2021 plyne, že žalovanému se příjmy zvyšovaly. 19. Žalobcova matka je majitelkou pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] v katastrálním území [obec], [územní celek], okres [okres] pozemku parc. [číslo] (zahrada) a parc. [číslo] (ostatní plocha), a to na základě smlouvy kupní ze dne 21. 9. 2009; na nemovitostech vázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 2 800 000 Kč ve prospěch [právnická osoba] Prokazuje to kopie výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 26. 10. 2009. 20. Žalobcova matka měla následující příjmy. 20.1. V roce 2018 (od července do září) průměrný čistý měsíční výdělek 38 046 Kč; dne 1. 10. 2018 jí bylo přiznáno odchodné od Policie České republiky ve výši 312 210 Kč. Prokazuje to potvrzení zaměstnavatele – [stát. instituce] ze dne 22. 9. 2021 a rozhodnutí ředitele [stát. instituce] [obec] [anonymizováno] ze dne 1. 10. 2018. 20.2. V roce 2019 (únor až prosinec) průměrný čistý měsíčního výdělek ve výši 28 393 Kč, k tomu výsluhový příspěvek ve výši 20 639 Kč, celkem 49 032 Kč měsíčně. 20.3. V roce 2020 průměrný čistý měsíční příjem ve výši 33 572 Kč a výsluhový příspěvek ve výši 21 252 Kč, celkem 54 824 Kč měsíčně. 20.4. V roce 2021 (leden až srpen) průměrný čistý měsíční výdělek ve výši 29 933 Kč a výsluhový příspěvek ve výši 22 007 Kč, celkem 51 940 Kč měsíčně. 21. Příjmy žalobcovy matky prokazují potvrzení příjmů zaměstnavatele – [anonymizováno 6 slov] [územní celek] ze dne 21. 9. 2021 a výplatní lístky za duben až září 2019 a rozhodnutí Ministerstva vnitra o výsluhových příspěvcích za roky 2019 až 2021. 22. Hodnocení důkazů. Soud nemá důvod pochybovat o zákonnosti, pravdivosti a věrohodnosti provedených důkazů. 23. Žalovaný tvrdil, že dohoda o odložení splátek podnájemného a potvrzení o úhradě služeb spojených s užíváním bytu byly účelově a dodatečně vytvořeny. Žalovaný však k prokázání tohoto tvrzení neoznačil žádný relevantní důkaz. Podle soudu uvedené důkazy mají prokázat skutečnosti, které nejsou pro rozhodnutí věci podstatné. Podstatná je podle soudu skutečnost, že žal