29 C 58/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 31 038 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 4. 5. 2019 odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná tuto svoji povinnost porušila, když za období od 4. 5. 2019 do 20. 9. 2020 neuhradila ve lhůtě splatnosti uvedené vyúčtování spotřeby elektřiny: faktura [číslo] ze dne 11. 5. 2020, splatná 28. 5. 2020, znějící na částku 47 238 Kč a faktura [číslo] ze dne 23. 9. 2020, splatná 12. 10. 2020, znějící na částku 9 014 Kč, celkem tedy 56 252 Kč. Z toho žalovaná zaplatila částku 25 214 Kč. K úhradě tedy zbývá 31 038 Kč O zaplacení spotřeby elektřiny byla žalovaná žalobkyní opakovaně upomínána, žalovaná dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Z provedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 4. 5. 2019 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka], na jejímž základě se zavázala žalované dodávat elektřinu na adresu odběrového místa [adresa], a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu platit sjednanou cenu (prokázáno předmětnou smlouvou). Žalovaná odebrala v období od 4. 5. 2019 do 5. 5. 2020 elektřinu za cenu 47 238 Kč, která jí byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 11. 5. 2020, splatnou 28. 5. 2020 a v období od 6. 5. 2020 do 20. 9. 2020 elektřinu za cenu 9 014 Kč, která jí byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 23. 9. 2020, splatnou 12. 10. 2020 (prokázáno předmětnými fakturami). Žalovaná žalobkyni uhradila částku 25 214 Kč, pročež žalovaná dluží žalobkyni částku 31 038 Kč (žalovanou nebyl tvrzen opak). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky dne 15. 7. 2021, žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila (prokázáno předmětnou výzvou). 5. Co se týče právního posouzení, vyplývá nárok žalobkyně z § 27 odst. 1, 2 a § 62 odst. 1, 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších právních předpisů ve spojení s § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 6. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě předmětné smlouvy dodala žalované elektřinu ve výše uvedeném rozsahu, žalovaná však neuhradila vyúčtovanou cenu, a proto se žalobkyně oprávněně domáhá zaplacení žalobou požadované částky. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvému dni prodlení. 7. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 442 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 242 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.