29 C 93/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 13 703 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 10. 8. 2017 odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná tuto svoji povinnost porušila, když za období od 10. 4. 2019 do 6. 8. 2020 neuhradila ve lhůtě splatnosti uvedené vyúčtování spotřeby elektřiny: faktura [číslo] ze dne 22. 4. 2020, splatná 11. 5. 2020, znějící na částku 48 608 Kč a faktura [číslo] ze dne 7. 8. 2020, splatná 24. 8. 2020, znějící na částku 5 055 Kč. Z toho žalovaná zaplatila celkem částku 39 960 Kč. K úhradě tedy zbývá 13 703 Kč O zaplacení spotřeby elektřiny byla žalovaná žalobkyní opakovaně upomínána, žalovaná dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Dne 10. 8. 2017 uzavřela žalovaná se žalobkyní Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka], ve které se žalovaná zavázala platit žalobkyni za odebranou elektrickou energii v odběrném místě [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], kancelář, suterén (viz Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka] ze dne 10. 8. 2017). Dne 22. 4. 2020 vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] za odebranou elektřinu v odběrném místě [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], za období od 10. 4. 2019 do 14. 4. 2020, a to v částce 8 648 Kč, splatnou dne 11. 5. 2020 (viz fakturu [číslo]). Dne 7. 8. 2020 vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] za odebranou elektřinu v odběrném místě [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], za období od 15. 4. 2020 do 6. 8. 2020, a to v částce 13 703 Kč (která se skládá z částky 8 648 Kč za minulé období a částky 5 055,21 Kč), splatnou dne 24. 8. 2020 (viz mimořádnou (konečnou) fakturu [číslo]). Žalovaná žalobkyni faktury neuhradila (žalovaná netvrdila opak), a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 25. 5. 2021 (viz výzvu k plnění před podáním žaloby ze dne 25. 5. 2021). 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobkyně se smlouvou zavázala vůči žalované k dodávce elektřiny a poskytnutí souvisejících služeb a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni cenu za dodávku a související služby (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů); žalovaná však tuto povinnost nesplnila, neboť sjednanou cenu řádně a včas neuhradila. Tím žalobkyni vznikl nárok uplatněný v tomto řízení. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvému dni prodlení. Nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 1 200 Kč plyne z ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení. Ta se sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a z paušální náhrady celkem ve výši 200 Kč za 2 úkony (výzva k plnění, žaloba) dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ze dne 23. září 2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, celkem tedy 1 000 Kč.