33 C 185/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 35 402 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že vyplácela důchod [jméno] [příjmení] na účet vedený u [právnická osoba] [bankovní účet], že výplata probíhala automatizovaně a že takto byly na uvedený účet poukázány splátky ve výši celkem 35 880 Kč náležející za období od [datum] do [datum], jmenovaný však dne [datum] zemřel. [příjmení] žalobkyni vrátila pouze 478 Kč, neboť na účtu nebyly finanční prostředky, a sdělila, že k účtu neměly dispoziční právo jiné osoby než majitel účtu. Žalobkyně tak eviduje částku 35 402 Kč coby nevrácený přeplatek, a tedy plnění bez právního důvodu. Žalobkyně přihlásila pohledávku do dědického řízení; dle sdělení notářky je osobou, která je povinna předmětnou částku žalobkyni vrátit, žalovaná. Po úmrtí pana [příjmení] došlo na účtu k pohybům (výběry hotovosti prostřednictvím bankomatu, platby kartou, platební transakce prostřednictvím účtu). Žalobkyně dala podnět k trestnímu řízení, z vyrozumění policie zjistila, že veškeré transakce na účtu provedla žalovaná. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby, avšak ta na výzvy nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žila s panem [příjmení] ve společné domácnosti po dobu asi 7 let před jeho smrtí, měl rakovinu jícnu a v posledním roce již byl ležící, žalovaná o něj pečovala. V době úmrtí byl v hospicu, ona tam byla s ním. Jeho úmrtí nahlásila na různé orgány, bylo jí řečeno, že jsou propojeny. [příjmení] uhradit pobyt v hospicu a postarat se o zpopelnění zemřelého. Zasílání důchodu na účet nemohla ovlivnit, stejně jako nemohla zrušit trvalé příkazy, které na účtu byly. Dispoziční oprávnění k účtu neměla, pouze jí zemřelý půjčil platební kartu a sdělil [příjmení], aby mohla po jeho smrti dát vše do pořádku. Nedědila po zemřelém žádný majetek, ten zdědila jeho dcera, kterou žalovaná nikdy neviděla. 3. Z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění. 4. Žalobkyně poukázala ve prospěch [jméno] [příjmení] částky 17 940 Kč za období od [datum] do [datum] a 17 940 Kč za období od [datum] do [datum] (zjištěno z detailů výplaty). Tyto částky byly připsány na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] dne [datum] a [datum] (zjištěno z výpisu z účtu). Uvedený účet byl veden na jméno [jméno] [příjmení], jiné osoby neměly přirazeny dispozice k tomuto účtu; ke dni [datum] vykazoval účet kladný zůstatek ve výši 72 312,19 Kč (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). 5. Žalobkyně požádala [právnická osoba] o vrácení částek důchodů poukázaných na účet po úmrtí důchodce (zjištěno z dopisu žalobkyně ze dne [datum]). [příjmení] byla na základě toho vrácena částka ve výši 477,19 Kč (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). 6. V období od [datum] do [datum] došlo na účtu ke kladným i záporným pohybům, zahrnujícím mj. vložení prostředků na účet v hotovosti, výběry hotovosti z bankomatu, platby kartou a různé odchozí úhrady (zjištěno z výpisu z účtu). 7. Žalobkyně přihlásila svou pohledávku ve výši 35 402 Kč do řízení o pozůstalosti (zjištěno z dopisu žalobkyně adresovaného zdejšímu soudu ze dne [datum]) . JUDr. [jméno] [příjmení], notářka, sdělila žalobkyni, že v řízení o pozůstalosti byla zjištěna osoba, která měla právo disponovat s prostředky na účtu zůstavitele, a to žalovaná (zjištěno z dopisu notářky žalobkyni ze dne [datum]). 8. Žalobkyně podala trestní oznámení (zjištěno z oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu ze dne [datum]), které bylo policií uloženo bez dalšího opatření (zjištěno z vyrozumění Policie ČR ze dne [datum]). 9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě přeplatku na dávce důchodového pojištění resp. vrácení částek vyplacených bez právního důvodu (zjištěno z dopisů žalobkyně žalované ze dne [datum] a [datum] a dodejek k nim). 10. Žalovaná zajistila po smrti pana [příjmení] jeho zpopelnění (zjištěno z příkazní smlouvy – daňového dokladu [číslo] dokladu o zpopelnění). Žalovaná vložila na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku 7 000 Kč (zjištěno z potvrzení o vkladu na účet). 11. Nebylo prokázáno, že by žalovaná měla oprávnění disponovat s prostředky na účtu vedeném na [jméno] [příjmení]. Ze sdělení příslušné banky vyplynulo, že žádné takové osoby mimo majitele účtu nebyly. Soud v tomto směru žalobkyni poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř., avšak ta k této otázce další důkazy nenavrhla. 12. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná byla dědicem (či jedním z dědiců) po [jméno] [příjmení]. Ona sama to popřela, uvedla, že vše zdědila jeho dcera. Soud v tomto směru žalobkyni poučil podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., avšak ta k této otázce další skutková tvrzení neměla a důkazy nenavrhla. 13. Z dalších provedených důkazů (faktura za výměnu zámku ze dne [datum], úřední záznamy Policie ČR, částečná kopie dohody s hospicem, potvrzení o vkladech na účet z roku 2017) soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil. 14. Jiné důkazy nebyly navrhovány ani nevyplynuly z obsahu spisu. 15. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že nebylo zjištěno, že by žalovaná byla oprávněna disponovat s peněžními prostředky na účtu [jméno] [příjmení], ani že by byla jeho dědicem. K otázce dispozic s účtem soud zdůrazňuje, že je nutno rozlišovat právo disponovat s prostředky na bankovním účtu od situace, kdy někdo, třeba na základě dohody s majitelem účtu, použije majiteli účtu vydanou platební kartu přiřazenou k účtu k výběru z bankomatu nebo platbě. V posledně uvedeném případě taková osoba nemá svůj vlastní přístup k účtu, nemůže sama zadávat ani rušit jednorázové či trvalé příkazy k úhradě, ovládat účet internetovým bankovnictvím apod. Proto byť po skutkové stránce sama žalovaná uvedla, že použila platební kartu pana [příjmení] po jeho smrti k úhradě nákladů spojených s jeho pobytem v hospicu a pohřbem, nelze jenom z toho vyvodit, že by měla právo disponovat s předmětným bankovním účtem. Ze sdělení banky vyplynulo, že žalovaná takové oprávnění neměla; žalobkyně existenci tohoto oprávnění žalované nijak jinak neprokázala. Nebylo ani možno uzavřít, že by veškeré transakce na účtu po smrti pana [příjmení] provedla žalovaná; přinejmenším některé převody z účtu proběhly na základě příkazů k úhradě, o nichž nebylo zjištěno, že by je zadala (a vůbec mohla zadat) žalovaná. 16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 17. Podle § 64 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného, na který je důchod vyplácen, jiná osoba než oprávněný nebo je-li důchod oprávněného vyplácen na účet jeho manžela (manželky), jsou tato jiná osoba nebo manžel (manželka) povinni vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel přede dnem jejich splatnosti, pokud nedošlo k vrácení těchto splátek plátci důchodu bankou, u níž je tento účet veden. Není-li této jiné osoby, jsou povinny plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manžel (manželka), pokud mu (jí) po zemřelém oprávněném vznikl nárok na vdovecký (vdovský) důchod, a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti; nelze-li takto vrátit tyto splátky důchodu, považují se tyto splátky důchodu za dluh oprávněného, který se vypořádá v rámci dědictví. 18. S ohledem na skutkové závěry soudu není žalovaná osobou, která by ve smyslu citovaného ustanovení měla právo disponovat s peněžními prostředky na účtu [jméno] [příjmení]. Nešlo dále ani o jeho manželku, dítě nebo rodiče, ani nebyla jeho dědicem. S ohledem na to nenaplnila žádnou ze skutkových podstat citovaného ustanovení, podle níž by jí mohla vzniknout povinnost vrátit přeplatek na důchodových dávkách, resp. vypořádat tento dluh v rámci dědictví. Sdělení dr. [příjmení] v opačném smyslu učiněné v rámci pozůstalostního řízení pokládá soud za nesprávné. Nebyl-li dluh vypořádán v rámci pozůstalostního řízení, nebrání to žalobkyni domáhat se jeho uspokojení po dědici či dědicích po zemřelém. 19. Čerpání prostředků z účtu pomocí platební karty ze strany žalované je pro účely tohoto řízení zcela irelevantní, neboť s ohledem na to, že dědické právo coby právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní (§ 1475 odst. 1 o. z.) vzniká smrtí zůstavitele (§ 1479 o. z.), šlo by o čerpání prostředků na úkor dědice či dědiců, nikoli na úkor žalobkyně. Bylo by tedy věcí zcela jiného právního poměru (mezi dědicem a žalovanou), než který je předmětem tohoto řízení. 20. Vzhledem k tomu soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství (úroku z prodlení). 21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované. 22. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 600 Kč a sestá