12 C 102/2023-48 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Zástavní věřitelka se domáhala nařízení soudního prodeje zástavy, a to nemovitostí označených výše ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Zástavní věřitelka uvedla, že se zástavním dlužníkem uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo], na základě které poskytla zástavnímu dlužníkovi úvěr ve výši 2 500 000 Kč oproti závazku zástavního dlužníka poskytnutý úvěr vrátit. Pro případ vrácení celé jistiny do [datum] si strany sjednaly úrok ve výši 150 000 Kč. Pro případ vrácení celé jistiny do [datum] si strany sjednaly úrok ve výši 300 000 Kč. Pro případ vrácení celé jistiny do [datum] si strany sjednaly úrok ve výši 450 000 Kč. Pro případ vrácení celé jistiny do [datum] si strany sjednaly úrok ve výši 650 000 Kč. V případě posledního domluveného termínu splátky si strany sjednaly smluvní úrok ve výši 24 % ročně. Pro případ prodlení se splacením jistiny a úroku si strany sjednali jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z celkové dlužné částky. Strany si dále sjednaly pro případ prodlení zástavního dlužníka smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z celkové dlužné částky. Strany si dále v úvěrové smlouvě sjednaly, že zástavní dlužník přistoupí k uzavření notářského zápisu s doložkou vykonatelnosti, co se jeho závazků ze smlouvy o úvěru týká. Zástavní dlužník měl dále povinnost uzavřít pojištění plnění ve prospěch zástavní věřitelky. Zástavní dlužník tyto své povinnosti nesplnil, tedy zástavní věřitelka přistoupila [datum] k zesplatnění celého úvěru v částce 2 500 000 Kč jistiny a 650 000 Kč úroků. Zástavní věřitelka vyzvala zástavního dlužníka k plnění a určila mu lhůtu do [datum]. Zástavní dlužník dle výzvy neplnil, tedy se dostal do prodlení a zástavní věřitelce vzniklo právo na úhradu jednorázové smluvní pokuty ve výši 10 % z jistiny a úroku úvěru. Jedná se o částku 315 000 Kč Smluvní pokuta představuje částku 6 300 Kč denně, a to od [datum] do [datum]. Za období od [datum] do zaplacení požaduje zástavní věřitelka smluvní pokutu ve výši 3 150 Kč denně. Celková výše smluvních pokut je limitována částkou ve výši poloviny jistiny úvěru, tedy částkou 1 250 000 Kč Smluvní úrok zástavní věřitelka požaduje za období od [datum] do [datum] ve výši 24 % ročně z jistiny Kč. Za období od [datum] do zaplacení požaduje zástavní věřitelka smluvní úrok ve výši 15 % ročně z jistiny. Zástavní věřitelka požaduje úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 150 000 Kč od [datum] do zaplacení. Na základě zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne [datum] byla pohledávka z titulu úvěrové smlouvy [číslo] zajištěna zástavním právem ke shora uvedeným nemovitostem. 2. Zástavní dlužník uvedl, že uznává jistinu dluhu a je připraven jistinu v plné výši složit do úschovy, avšak neuznává příslušenství pohledávky jakož i smluvní pokuty pro jejich nepřiměřenou výši. Dle zástavního dlužníka je kumulace smluvní pokuty a úroků z prodlení v rozporu s dobrými mravy a představuje neadekvátní finanční zátěž. Stanovená výše požadovaných úroků a smluvních pokut je dle zástavního dlužníka nezákonná, proto navrhuje, aby návrh věřitelky byl zamítnut. 3. Z listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Zástavní dlužník uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] se zástavní věřitelkou o poskytnutí podnikatelského úvěru ve výši 2 500 000 Kč (ze smlouvy o úvěru [číslo]). Dále bylo zjištěno, že zástavní věřitelka uzavřela se zástavním dlužníkem zástavní smlouvu k nemovitostem ze dne [datum] k zajištění pohledávky z úvěru, na základě které bylo sjednáno zástavní právo k výše uvedeným nemovitostem k zajištění všech pohledávek zástavní věřitelky vůči zástavnímu dlužníkovi, které vyplynou ze smlouvy o úvěru [číslo] (ze zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum]). Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že jednotku [číslo] byt, vymezenou v parcele parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [část obce], [adresa], rod. dům (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech nemovitosti (pozemku parc. [číslo]) o velikosti ideální [číslo], jednotku [číslo] ateliér, vymezenou v parcele parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [část obce], [adresa], rod. dům (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech nemovitosti (pozemku parc. [číslo]) o velikosti ideální [číslo], to vše v k.ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha vlastní zástavní dlužník, a že k těmto nemovitostem bylo zřízeno zástavní právo z titulu výše označené zástavní smlouvy k zajištění pohledávek z výše uvedené úvěrové smlouvy. Zástavní věřitelka oznámila započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníkovi dopisem ze dne [datum] (z dopisu ze dne [datum] spolu s doručenkou do DS). 4. Podle § 1312 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákona ve znění ke dni uzavření zástavní smlouvy (dále jen„ o. z.“) zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. 5. Podle § 1309 odst. 1 o. z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. 6. Podle ustanovení § 1368 odst. 1 o. z. se z výtěžku zpeněžení zástavy hradí pohledávka včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo. Byl-li zajištěn nepeněžitý dluh, má se za to, že věřiteli náleží peněžité plnění do výše obvyklé ceny pohledávky v době vzniku zástavního práva; to platí i tehdy, je-li příslušenství zajištěného dluhu nepeněžité. 7. Podle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. 8. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a osobu zástavního dlužníka. Jiné skutečnosti, jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s., nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto), pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. K uplatnění jiných skutečností nebo ke zpochybnění jejich osvědčení nemůže dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 o. s. ř. (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 826/2008). V rámci druhé fáze soudního prodeje zástavy, tedy v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí, mohou zástavní dlužníci v rámci své obrany zpochybnit osvědčení zákonných skutečností, které byly podkladem pro rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy nebo zde mohou uplatnit i jiné (další) skutečnosti než uvedené v § 358 odst. 1 z. ř. s., jimiž se lze proti prodeji zástavy bránit. 9. V projednávané věci zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku, zástavní právo k nemovitostem, jejichž prodej navrhla, a kdo je zástavním dlužníkem, čímž byly splněny podmínky pro nařízení prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s . Pokud jde o obranu zástavního dlužníka a jeho námitku, že návrh zástavního věřitelky je v rozporu s dobrými mravy, její místo je až ve druhé fázi řízení o nařízení soudního prodeje zástavy a soud jí nepřisvědčil. Pro úplnost soud uvádí, že z obsahu smlouvy o úvěru a smlouvy o zřízení zástavního práva či jinak z obsahu spisu není zřejmý (nevzbuzující pochybnosti) jakýkoli důvod neplatnosti těchto smluv, k němuž by byl soud povinen v rámci první fáze řízení o soudním prodeji zástavy přihlédnout. S ohledem na vše shora uvedené soud návrhu jako důvodnému vyhověl. 10. Pokud jde o náklady řízení, soud o nich s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 68/16 v