13 C 93/2023-64 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení 16 166 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že vozidlo [registrační značka] je evidováno jako provozované a že žalovaný, coby jeho provozovatel, neměl ode dne 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný neměl v období od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 uzavřené povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na motorové vozidlo [registrační značka], VIN: [anonymizováno], navzdory tomu bylo však v registru vozidel nadále evidováno jako provozované (prokázáno údaji z registru vozidel a příslušnou výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] v sekci„ Údaje o (ne) pojištění). Přitom je to právě žalovaný, kdo je vlastníkem a provozovatelem tohoto nákladního automobilu (prokázáno údaji z registru vozidel). Žalobkyně zaslala žalovanému dvě výzvy ohledně výše uvedeného vozidla k úhradě příspěvku (prokázáno písemným zněním uvedených výzev ze dnů 20. 12. 2021 a 17. 2. 2022 spolu s údajem o sledování zásilek v internetovém portálu České pošty). Nato poslala žalovanému rovněž předžalobní výzvy k plnění (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 30. 9. 2022 a 18. 10. 2022 a přiloženými údaji o zaslaných zásilkách). Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 1 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalovaný porušil svou zákonnou povinnost, a vozidlo zanechal nepojištěné ve výše uvedeném období. Žalobkyně proto vyměřila dle zdvihového objemu válců sazbu denního příspěvku a vynásobila ji počtem dní (v souladu s § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.), po které automobil nebyl pojištěn. Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil, jehož vlastníkem/provozovatelem je žalovaný, v předmětném období byl evidován jako provozovaný. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku v intencích § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Uvedené je podmínkou oprávněnosti nároku na zaplacení příspěvku po žalovaném. Splatnost tohoto příspěvku pak nastává uplynutím nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Od následujícího dne také žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze zákona žalovanému vyplývá taktéž povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč za každé nepojištěné období. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvy k plnění, od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny advokátky dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), za tři úkony právní služby po 300 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokátky za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tedy částka 252 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 2 252 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.