16 C 34/2022-92 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou domáhal vyloučení nemovitostí z exekuce vedené pod spisovou značkou 167 EX 4792/2017 soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 10. Vyloučenými nemovitostmi měl být: pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], v části obce Žaltice, rodinný dům, pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je budova bez čp/če, zemědělská stavba, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. Žaltice, obec Mirkovice. Dále pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec], obec Zubčice. A dále pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, v části obce Dubičné, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec], obec Dubičné. 2. Žalobu odůvodnil zejména tím, že povinný v exekučním řízení: [celé jméno žalobce], [datum narození] zdědil v rámci dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [jméno] [příjmení], narozené [datum] a zemřelé dne [datum] výše uvedené nemovitosti. Žalobce však měl za zůstavitelkou pohledávky ve výši 8 490 000 Kč s příslušenstvím a navrhl, aby byl z pozůstalosti odloučen veškerý majetek náležející do dědictví. Celá pozůstalost po zůstavitelce byla rozhodnutím pozůstalostního soudu odloučena. Pohledávky za zůstavitelkou žalobce uplatnil po jejím dědici (tj. povinném v exekučním řízení), kdy v rámci soudního řízení došlo k uzavření smíru, dle kterého se dědic zavázal uhradit žalobci pohledávky ve výši 6 529 811,78 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Vůči dědici zůstavitelky je vedeno exekuční řízení ve prospěch [země] – [stát. instituce], v rámci kterého byl postižen i majetek z odloučené pozůstalosti. Žalobce dovozuje, že má přednostní právo uspokojit své pohledávky z tohoto majetku z důvodu vydaného usnesení o odloučení pozůstalosti a rozhodnutí o schválení smíru mezi povinným a žalobcem. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Své námitky proti žalobě postavila na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, č.j. 20 Cdo 399/2022-208, který rozhodoval v exekuční věci žalované jakožto oprávněné proti povinnému [celé jméno žalobce] narozenému [datum] o návrhu povinného na zastavení exekuce v rozsahu odloučení pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [jméno] [příjmení]. Uvedené rozhodnutí se zabývalo otázkou trvání ochrany věřitele vyplývající z rozhodnutí o odloučení pozůstalosti, kdy dochází k závěru, že tato ochrana nemá trvat do nekonečna nýbrž zaniká skončením řízení o pozůstalosti. S ohledem na závěry Nejvyššího soudu žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou. 4. Soud provedl veškeré účastníky řízení předložené listinné důkazy založené ve spisu a dospěl ke skutkovým zjištěním, že Krajský soud v Českých Budějovicích shledal [celé jméno žalobce] narozeného [datum] již rozhodnutím ze dne [datum] vinným ze zločinu dotačního odvodu dl § 212 odst. 2 a odst. 6 písm. a) trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že prostředky získané účelovou dotací použil na jiný než určený účel a takovým činem způsobil škodu velkého rozsahu. Odsouzenému byla uložena povinnost k náhradě škody České republice, zastoupené Ministerstvem zemědělství ČR v částce 42 277 571 Kč (prokázáno rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 9. 2015, č. j. 16 T 26/2013-7404). Rozhodnutí Krajského soudu nabylo právní moci dne [datum] poté, co bylo odvolání obžalovaného Vrchním soudem v Praze zamítnuto (prokázáno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 6. 2017, č. j. 4 To 90/2016). 5. Dne [datum] žalobce [celé jméno žalobce] [datum narození] přihlásil do pozůstalostního řízení po [jméno] [jméno] [příjmení], narozené [datum] a zemřelé dne [datum] pohledávky z titulu smluv o půjčkách a zápůjčkách ve výši 8 490 000 Kč. Pozůstalostní soud prohlásil celou pozůstalost po zůstavitelce za odloučenou od jmění dědice [celé jméno žalobce] narozeného [datum] (prokázáno usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 6. 2019, č. j. 21 D 1357/2017-199). Jediným dědicem po zůstavitelce byl [celé jméno žalobce] [datum narození], který rozhodnutím o dědictví nabyl ke dni smrti zůstavitelky pozemky parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], v části obce Žaltice, rodinný dům, pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je budova bez čp/če, zemědělská stavba, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. Žaltice, obec Mirkovice, dále pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec], obec Zubčice, a dále pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům, v části obce Dubičné, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec], obec Dubičné (prokázáno usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 12. 2019, č. j. 21 D 1357/2017-233, v právní moci dne [datum] a [příjmení] vlastnictví [číslo]). 6. Žalobce spolu s dědicem následně uzavřeli smír, ve kterém se dědic po zůstavitelce zavázal zaplatit žalobci částku 6 529 811,78 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení, uvedený smír byl soudem schválen (prokázáno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 21. 1 2020, č. j. 27 C 183/2019-39). 7. Za dědicem mělo pohledávky Ministerstvo zemědělství, k jejichž vymožení byl vydán exekuční příkaz, který postihoval prodejem všechny výše uvedené nemovitosti (prokázáno Exekučním příkazem ze dne 30. 1. 2020, č. j. 167 EX 4792/17-156, Exekučním příkazem ze dne 30. 1. 2020, č. j. 167 EX 4792/17-155 a Exekučním příkazem ze dne 30. 1. 2020, č. j. 167 EX 4792/17-154). Pověřeným exekutorem byl JUDr. [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Praha 10 (prokázáno Opravou pověření soudního exekutora ze dne 1. 11. 2017, č. j. 15 EXE 6539/2017-51). Povinný [celé jméno žalobce] [datum narození] navrhl zastavení exekuce s odůvodněním, že pozůstalostní soud prohlásil celou pozůstalost za odloučenou od jmění dědice – povinného. Exekuce, která postihovala odloučenou pozůstalost byla nejprve zastavena (prokázáno Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 6. 2021, č. j. 15 EXE 6539/2017-161), poté byl návrh povinného na částečné zastavení exekuce v rozsahu odloučené pozůstalosti zamítnut (prokázáno Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum]). Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil mimo jiné tím, že výroky pravomocných usnesení soudu v řízení o dědictví jsou závazné jen pro účastníky řízení a ve stejném rozsahu jsou závazné pro soud a jiné orgány. Povinný v exekučním řízení není věcně legitimován k podání návrhu na zastavení exekuce, nýbrž je to věřitel zůstavitele, který se může domáhat vyloučení majetku v rozsahu odloučené pozůstalosti z exekuce. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno dovolání, kdy Nejvyšší soud usnesením ze dne 19. 4. 2022, č. j. 20 Cdo 399/2022-208 dovolání povinného zamítl. K přípustnosti dovolání se vyjádřil tak, že dovolání bylo přípustné, neboť napadené usnesení závisí na posouzení právní otázky posouzení účinků usnesení o odloučení pozůstalosti, která dosud nebyla v judikatuře dovolacího soudu řešena. K ochraně věřitele zůstavitele dané rozhodnutím o odloučení pozůstalosti uvedl, že tato ochrana nemá trvat do nekonečna, a odloučení pozůstalosti se stává neúčinným k okamžiku ukončení pozůstalostního řízení. 8. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. 9. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako o.s.ř.), kdy právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 10. V projednávané věci se žalobce domáhal vyloučení výše uvedených nemovitostí z exekuce s tím, že právem, které nepřipouští výkon rozhodnutí je jeho právo uspokojit své pohledávky z majetku, jež je součástí odloučené pozůstalosti. 11. Dle § 1709 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) se věřitel, který osvědčí obavu z předlužení dědice, může předtím, než soud potvrdil nabytí dědictví, navrhnout, aby pozůstalost zůstala odloučena od jmění dědice a byla spravována jako oddělené jmění. Soud návrhu nevyhoví, je-li zřejmé, že k obavě není důvod. Dle odst. 2 návrh na odloučení pozůstalosti nebrání, aby soud nabytí dědictví potvrdil. 12. Dle § 1710 o. z. se z odloučené pozůstalosti uspokojí věřitel, který si odloučení vyžádal. Tento věřitel však ztrácí právo uspokojit se z ostatního dědicova majetku, a to i v případě, že dědic neuplatnil výhradu soupisu. 13. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že i když soud rozhodl o odloučení pozůstalosti nebrání to tomu, aby vydal usnesení o nabytí dědictví. Věřitel, který navrhl odloučení, se může uspokojit jen z majetku patřícího do pozůstalosti, který byl rozhodnutím so