31 C 77/2022-41 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Zástavní věřitel se domáhal nařízení soudního prodeje zástavy, a to nemovitostí označených výše ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Zástavní věřitel uvedl, že se zástavním dlužníkem uzavřel dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo], na základě které poskytl zástavnímu dlužníkovi úvěr ve výši 650 000 Kč oproti závazku zástavního dlužníka poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 16,80 % p.a.. Pro případ prodlení se splacením jistiny o více než 5 dní se strany dohodly na smluvní pokutě ve výši 20 % z aktuálně vyčerpaných nesplacených úvěrových prostředků, a to pro každý jednotlivý případ. Pro případ prodlení se splátkou úroku o více než 15 dnů se strany dohodly na smluvní pokutě ve výši 0,5 % z aktuálně vyčerpaných nesplacených úvěrových prostředků, a to pro každý jednotlivý případ. Splatnost smlouvy byla sjednána ke dni 25. 4. 2021. Zástavní dlužník nehradil sjednané splátky řádně a včas, v důsledku čehož zástavní věřitel eviduje pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] na jistině ve výši 650 000 Kč, na smluvních úrocích ve výši 291 200 Kč, na smluvní pokutě ve výši 42 250 Kč, na smluvní pokutě ve výši 130 000 Kč, dále smluvní úrok ve výši 16,80 % ročně z částky 650 Kč za období od 26. 11. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 650 000 Kč za dobu od 26. 4. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 130.000 Kč za dobu od 1. 6. 2021 do zaplacení. Smluvní úrok ve výši 291 200 Kč představuje nezaplacené smluvní úroky spatné do 25. 11. 2022 Smluvní pokuta ve výši 42 250 Kč představuje smluvní pokutu ve výši 0,5 % z důvodu prodlení s placením splátek úroku, kdy zástavní dlužník byl v prodlení se zaplacením smluvního úroku splatného za měsíce březen roku 2020 až duben roku 2021, tj. 13 měsíců. Smluvní pokuta ve výši 130 000 Kč představuje smluvní pokutu ve výši 20 % z aktuálně vyčerpaných nesplacených úvěrových prostředků. Na základě zástavní smlouvy [číslo] byla pohledávka z titulu úvěrové smlouvy [číslo] zajištěna zástavním právem ke shora uvedeným nemovitostem. 2. Zástavní dlužník uvedl, že uznává jistinu dluhu ve výši 650 000 Kč a je připraven jistinu v plné výši složit do úschovy, avšak neuznává příslušenství pohledávky jakož i smluvní pokuty pro jejich nepřiměřenou výši. Dle zástavního dlužníka je kumulace smluvní pokuty a úroků z prodlení v rozporu s dobrými mravy a představuje neadekvátní finanční zátěž (80 % dlužné jistiny). Stanovená výše požadovaných úroků a smluvních pokut je dle zástavního dlužníka nezákonná, proto navrhuje, aby návrh věřitele byl zamítnut. 3. Z listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Zástavní dlužník uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] se zástavním věřitelem o poskytnutí podnikatelského úvěru ve výši 650 000 Kč (ze Smlouvy o úvěru reg. [číslo]). Zástavní věřitel dne [datum] zaslal výše uvedenou částku na účet shodný s účtem dlužníka uvedeným ve Smlouvě o úvěru (z výpisu z účtu [obec] spořitelny). Dále bylo zjištěno, že zástavní věřitel uzavřel se zástavním dlužníkem zástavní smlouvu k nemovitostem [číslo] k zajištění pohledávky z úvěru, na základě které bylo sjednáno zástavní právo k výše uvedeným nemovitostem k zajištění všech pohledávek zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníkovi, které vyplynou ze smlouvy o úvěru [číslo] (ze Zástavní smlouvy [číslo]). Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že jednotku [číslo] byt, vymezenou v parcele parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [část obce], [adresa], rod. dům (pozemek zapsán na [list vlastnictví]), spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech nemovitosti (pozemku parc. [číslo]) o velikosti ideální [číslo], to vše v k.ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha vlastní zástavní dlužník, a že k těmto nemovitostem bylo zřízeno zástavní právo z titulu výše označené zástavní smlouvy k zajištění pohledávek z výše uvedené úvěrové smlouvy. Zástavní věřitel oznámil započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníkovi dopisem ze dne [datum] (z dopisu ze dne [datum] spolu s doručenkou). 4. Podle § 1312 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákona ve znění ke dni uzavření zástavní smlouvy (dále jen„ o.z.„) zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. 5. Podle ustanovení § 1309 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. 6. Podle ustanovení § 1368 odst. 1 o. z. se z výtěžku zpeněžení zástavy hradí pohledávka včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo. Byl-li zajištěn nepeněžitý dluh, má se za to, že věřiteli náleží peněžité plnění do výše obvyklé ceny pohledávky v době vzniku zástavního práva; to platí i tehdy, je-li příslušenství zajištěného dluhu nepeněžité. 7. Podle ustanovení § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. 8. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a osobu zástavního dlužníka. Jiné skutečnosti, jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s., nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto), pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. K uplatnění jiných skutečností nebo ke zpochybnění jejich osvědčení nemůže dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 o. s. ř. (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 826/2008). V rámci druhé fáze soudního prodeje zástavy, tedy v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí, mohou zástavní dlužníci v rámci své obrany zpochybnit osvědčení zákonných skutečností, které byly podkladem pro rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy nebo zde mohou uplatnit i jiné (další) skutečnosti než uvedené v § 358 odst. 1 z. ř. s., jimiž se lze proti prodeji zástavy bránit. 9. V projednávané věci zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k nemovitostem, jejichž prodej navrhl, a kdo je zástavním dlužníkem, čímž byly splněny podmínky pro nařízení prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s . Pokud jde o obranu zástavního dlužníka a jeho námitku, že návrh zástavního věřitele je v rozporu s dobrými mravy, její místo je až ve druhé fázi řízení o nařízení soudního prodeje zástavy a soud jí nepřisvědčil. Pro úplnost soud uvádí, že z obsahu smlouvy o úvěru a smlouvy o zřízení zástavního práva či jinak z obsahu spisu není zřejmý (nevzbuzující pochybnosti) jakýkoli důvod neplatnosti těchto smluv, k němuž by byl soud povinen v rámci první fáze řízení o soudním prodeji zástavy přihlédnout. S ohledem na vše shora uvedené soud návrhu jako důvodnému vyhověl. 10. Pokud jde o náklady řízení, soud o nich s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 68/16 v této fázi řízení nerozhodoval; podle uvedeného rozhodnutí jde v této první fázi pouze o opatření exekučního titulu pro zástavního věřitele, až teprve ve druhé fázi - v navazujícím vykonávacím řízení - se soud může zabývat námitkami zástavního dlužníka vůči pohledávce zajištěné zástavním právem, takže teprve po skončení vykonávacího řízení lze rozhodnout podle pravidel úspěchu či neúspěchu ve věci o celkových nákladech řízení, včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy.