31 C 9/2022-83 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se domáhala po žalované uhrazení částky 53 050,51 Kč představující náklady na odtah a opravu motoru osobního motorového vozidla zn. Audi A5, [registrační značka]. Žalobu odůvodnila tím, že od žalované zakoupila výše uvedené ojeté vozidlo, u kterého měl být„ v nedávné době“ proveden kompletní servis rozvodů. Po ujetí cca 40 000 Kč na vozidle praskly rozvody, přestože podle doporučení výrobce by k výměně rozvodů mělo dojít po ujetí cca 150 000 Kč. Prasklé rozvody způsobily rozsáhlé poškození motoru, který musel být opraven. Opravou vozidla žalobkyně zjistila, že vada vozidla spočívala v prasklých rozvodech. S ohledem na množství ujetých kilometrů považuje žalobkyně za nepochybné, že vozidlo mělo vadu již v době koupě, a proto náklady na odtah a opravu motoru požaduje jako přiměřenou slevu z kupní ceny vozu. Žalovaná se vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznává. Dále uvedla, že reklamace vozidla byla ze strany žalované zamítnuta z toho důvodu, že reklamovaná vada byla žalobkyní odstraněna před uplatněním reklamace, aniž by žalovaná měla možnost vadu vozidla přezkoumat a o reklamaci tak rozhodnout. Žalovaná po obdržení výzvy ze dne [datum], kterou žalobkyně uplatnila slevu z kupní ceny, vyzvala žalobkyni, aby reklamované vozidlo přistavila do provozovny žalované za účelem posouzení vady, neboť žalovaná nepřipojila ke své reklamaci žádné listiny dokládající poškození vozidla. Žalobkyně však vozidlo nepřistavila a žalovanou pouze informovala, že vozidlo bylo již opraveno. Účastníci označili za nesporné, že spolu uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo použité osobní motorové vozidlo značky Audi A5, [registrační značka], kdy kupní cena byla dohodnuta s ohledem na stav a opotřebení vozidla. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] bylo vozidlo značky Audi A5, [registrační značka] odtaženo z místa [obec], D1 [právnická osoba] s.r.o., a to za cenu 6 520,51 Kč včetně DPH (prokázáno fakturou [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení částky 56 521 Kč za opravu poškozeného motoru z důvodu prasklých rozvodů a za odtah, kdy současně uvedla, že oprava rozvodů byla již provedena (prokázáno dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum]). Žalovaná následně vyzvala žalobkyni k přistavení vozidla, aby namítaná vada mohla být posouzena (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Žalobkyně však vyzvala žalovanou k posouzení reklamace na základě písemných dokumentů, a to z fotodokumentace a čestného prohlášení mechanika, z důvodu toho, že vozidlo již bylo opraveno (prokázáno dopisem ze dne [datum] spolu s dodejkou). Žalovaná s ohledem na skutečnost, že vozidlo již bylo opraveno, zamítla reklamaci žalobkyně s odůvodněním, že takovým postupem žalobkyně neměla možnost posoudit oprávněnost reklamace (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Za opravu motoru vozidla Audi A5, [registrační značka] vystavila společnost [právnická osoba] žalobkyni fakturu na celkovou částku 46 530 Kč. Součástí fakturovaných položek je i položka nazvaná„ [příjmení] sada ET RS0069“. Faktura byla žalobkyni vystavena až dne [datum] (prokázáno fakturou [číslo]). Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení žalované částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] spolu s dodejkou). Nad rámec provedeného dokazování žalobkyně navrhovala výslech svědka [jméno] [příjmení], který byl předchozím vlastníkem vozidla a který měl potvrdit, že rozvody ve vozidle byly vyměněny. Dále navrhla výslech svědka servisního mechanika, za účelem prokázání tvrzení, že ve vozidle praskly rozvody a k oznámení prasknutí rozvodů došlo bez zbytečného odkladu. K důkazu žalobkyně navrhla rovněž servisní knížku k prokázání termínu výměny rozvodů ve vztahu k počtu najetých kilometrů vozidla a dále fotografickou dokumentaci, k prokázání stavu vozidla před opravou a postup opravy. Z výše provedeného dokazování měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Všechny výše uvedené návrhy na doplnění dokazování měly prokazovat tvrzení žalobkyně, že vada vozidla spočívala v prasklých rozvodech, ačkoliv tyto rozvody měly být v nedávné době vyměněny. Soud s ohledem na níže uvedený právní názor shledal doplnění dokazování v tomto směru za nadbytečné, neboť přestože by tyto důkazy byly provedeny, soud by své posouzení věci nezměnil. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1922 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ o.z.“), podle kterého jakmile nabyvatel zjistí vadu, vytkne ji bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána. Dle uvedeného ustanovení zákon při vytýkání vad ukládá kupujícímu oznámit vadu bez zbytečného odkladu prodávajícímu, jakmile zjistí vadu na předmětu plnění a dále má předmět plnění kupujícímu předat, uschovat či jinak s ním vhodně naložit, aby vada mohla být přezkoumána. Uvedené dvě povinnosti kupujícího musejí být splněny současně. Základní podmínkou řádného vytknutí vady předmětu koupě je tak kromě informační povinnosti kupujícího i umožnit prodávajícímu si věc prohlédnout, aby mohl posoudit existenci samotné vady, její vznik a možnosti případné opravy. V projednávané věci žalobkyně již v první výzvě žalované oznámila, že vozidlo bylo opraveno a že požadovaná sleva z kupní smlouvy vychází z provedené opravy vozu. Žalobkyně tak opravou vozidla neumožnila žalované posoudit vytýkané vady, aniž by se na takovém postupu s žalovanou dohodla. Z výše uvedeného ustanovení § 1922 o. z. stanovující postup při zjištění a vytýkání vad – konkrétně ze slov„ podle jeho pokynů“ - je patrné, že se kupující má s prodávajícím dohodnout na vhodném postupu, aby vada mohla být přezkoumána. Takovou komunikaci stran však nemůže nahradit jednostranné rozhodnutí kupujícího – žalobkyně – vozidlo nechat opravit (obdobně rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1958/2020). Soud při svém rozhodování vycházel i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu týkající se otázky, kdy k účinnému vytknutí vad není zapotřebí předložit předmět koupě prodávajícímu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2694/2016), avšak i v takovém případě Nejvyšší soud dovodil, že mezi prodávajícím a kupujícím musí dojít k domluvě, kdy komunikací stran může dojít k jinému řešení situace. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně nesplnila své zákonné povinnosti s věcí„ vhodně naložit tak, aby vada mohla být přezkoumána“, čímž nesplnila nejméně jednu ze dvou nutných povinností pro účinné vytknutí vady. Postup žalobkyně, kdy vozidlo nechala opravit bez souhlasu žalované, nepožívá právní ochrany. Žalovaná jako prodávající tak nemůže nést odpovědnost za vady na prodaném vozidle, aniž měla možnost si předmětné vozidlo prohlédnout a posoudit. Soud proto žalobu zamítl. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že faktura za opravu vozidla byla vystavena až dne [datum], přestože žalobkyně již v dopise ze dne [datum] sděluje žalované, že vozidlo již bylo opraveno a dále jej právě z toho důvodu odmítá přistavit k posouzení. Rovněž výše požadované slevy uvedená v předmětném dopise (56 521 Kč), ke které žalobkyně tvrdí, že jde o náklady na opravu a odtah vozu se neshoduje s výší fakturovaných částek za opravu a odtah vozidla (53 050,51 Kč). Přes výše uvedené rozpory v časové souslednosti vyplývající z dokazování a týkající se okamžiku opravy vozidla a důvodnosti obrany žalobkyně, že vozidlo již nemělo smysl přistavovat žalované k posouzení, soud nepřistoupil k poučení žalobkyně, že nemá za prokázané, kdy k opravě vozidla došlo. Okamžik opravení vozidla není rozhodující okolností k posouzení splnění informační povinnosti kupující. Kupující má vadu oznámit bez zbytečného odkladu prodávajícímu po zjištění vady vozidla. [příjmení] vozidla se dle tvrzení žalobkyně projevila již dne [datum], kdy vozidlo muselo být pro vadu odtaženo, tj. méně než 4 měsíce po koupi vozidla. Není přitom podstatné tvrzení žalobkyně, že až opravou vozidla zjistila, že se jedná o vadu, kterou mohlo vozidlo trpět již v době koupě. Soud se však z důvodu výše uvedeného právní závěru dále nezabýval otázkou včasnosti uplatněného nároku u žalované. Žalobkyně měla bezodkladně po zjištění vady vozu oznámit tuto vadu žalované a dohodnout se s ní na dalším postupu, a nikoliv sama příčiny vady zjišťovat. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 922,80 Kč Tyto náklady se sestávají z odměny právního zastoupení za tři úkony právní služby po 3 260 Kč za úkon (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl.č. 177/1996 Sb. (dále jen jako „advok