12 C 215/2024-96 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 11 000 Kč s příslušenstvím jakožto jistiny úvěru dle smlouvy uzavřené mezi společností , právnická osoba, , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále též jako „, právnická osoba, “), a žalovaným dne 16. 10. 2019. Žalobkyně nabyla pohledávku od , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023. Žalovaný přes upomínku zaslanou mu právním zástupcem žalobkyně dne 11. 1. 2024 žalobkyni ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Při splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Dne 16. 10. 2019 uzavřela , právnická osoba, a žalovaný smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr v celkové výši 11 000 Kč. (Viz smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na č. l. 7 spisu). , právnická osoba, poskytla na účet žalovaného dne 16. 10. 2019 částku ve výši 11 000 Kč. (viz potvrzení o provedení transakce na č. l. 5 spisu) Žalobkyně nabyla od , právnická osoba, pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023. (viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 12 spisu) Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu dne 11. 1. 2024. (viz oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu na č. l. 9 spisu a podací lístek zásilky RR2716442414F na č. l. 6 spisu)5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaný se společností , právnická osoba, uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. ve spojení s § 1746 odst. 2 o. z. a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000, které byl žalovaný povinen vrátit. Žalovaný neprokázal, že by svoji povinnost splnil. Je proto povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 11 000 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným postoupení dle § 1879 a násl. o. z. S ohledem na to, že žalovaný nesplnil svou povinnost k vrácení poskytnutých peněžních prostředků nejpozději ve sjednaný den, dostal se do prodlení dle § 1968 o. z., a žalobkyně má dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši.6. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, a žalobě zcela vyhověl.7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), neboť po porovnání s dalšími věcmi žalobkyně vedenými u zdejšího soudu je zjevné, že žaloba byla podána na ustáleném formulářovém vzoru, dále má žalobkyně právo paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a náhradu DPH 21 % ve výši 252 Kč, celkem tedy 2 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.8. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.