13 C 95/2025-150 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 18. 7. 2025 domáhala zaplacení částky 264 205 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 264 205 Kč za dobu od 17. 7. 2025 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila následovně. Žalobkyně uzavřela dne , datum, se žalovanou pojistnou smlouvu č. , hodnota, na pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou a pojistným v měsíční výši 1 439 Kč, pozdějšími dodatky upravené nakonec na 1 165 Kč. Pojištění skončilo dohodou ke dni 31. 8. 2022. Na základě pojistné smlouvy žalobkyně žalované zaplatila pojistné v celkové výši 319 205 Kč, žalovaná žalobkyni zaplatila na pojistném plnění celkem 55 000 Kč. Jelikož pojistná smlouva byla neplatná, představuje žalobkyní zaplacená částka, po snížení o žalovanou vyplacenou částku, bezdůvodné obohacení žalované. Důvod neplatnosti pojistné smlouvy spatřovala žalobkyně v tom, že pojistné plnění je zčásti „formováno“ umísťováním pojistného do fondů pojistitele, neboť ve sjednaných případech se vyplácí pojistné plnění ve výši kapitálové hodnoty smlouvy. Podle pojistných podmínek byla žalovaná oprávněna některé poplatky odečítat z pojistného před převedením pojistného na kapitálovou hodnotu, o jiné poplatky pak snižovat kapitálovou hodnotu smlouvy. Poplatky však nebyly ujednány určitým způsobem. Se sazebníkem poplatků, na který smlouva odkazovala, nebyla žalobkyně seznámena, ani jí nebyl předán. Ujednání pojistné smlouvy o nakládání s pojistným, „formování“ pojistného plnění a snižování kapitálové hodnoty smlouvy o poplatky jsou zneužívajícími ujednáními dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo u ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice, takže žalobkyně neměla možnost posoudit ekonomické důsledky smlouvy. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích byla nezbytná pro výpočet pojistného, nemohla bez nich pojistná smlouva existovat, a je tak neplatná jako celek, a to absolutně podle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve lhůtě sedmi dnů výzvou ze dne 9. 7. 2025, žalovaná však nic neuhradila. K argumentaci žalované o počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty namítala, že neměla vědomost o tom, že se na její úkor žalovaná bezdůvodně obohacuje. Dál tvrdila, že žalovaná jednala ve zlé víře a úmyslně se na úkor žalobkyně obohacovala, neboť s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu a dohledový benchmark České národní banky (obojí z roku 2019) si musela být vědoma, že pojistné smlouvy o životním pojištění mohou být neplatné. Dále žalobkyně pokládala námitku promlčení za rozpornou s dobrými mravy s ohledem na silnější postavení žalované a její povinnost jednat s odbornou péčí.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Uzavření pojistné smlouvy mezi stranami potvrdila s tím, že k ní byly sjednány čtyři dodatky a ukončena byla dohodou z důvodu uzavření nové smlouvy. Podle žalované žalobkyně na pojistném za dobu trvání pojištění zaplatila celkem 314 766 Kč a žalovaná poskytla plnění ve výši 54 800 Kč a vrátila přeplatek na pojistném ve výši 1 165 Kč, tj. celkem 55 965 Kč. Dále žalovaná žalobkyni vyplatila dne 15. 8. 2025 částku 1 177,11 Kč zahrnující vrácení pojistného zaplaceného dne 29. 7. 2022 ve výši 1 165 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 17. 7. 2025 do 18. 8. 2025 (přičemž i žalobkyni konkrétně sdělila, které zaplacené pojistné tímto způsobem vrací). Žalovaná tedy vrátila žalobkyni pro případ neplatnosti předmětné pojistné smlouvy veškerá plnění zaplacená žalobkyní žalované v posledních třech letech před podáním žaloby. Žalovaná namítla promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení pro případ, že by soud smlouvu shledal neplatnou, neboť veškeré další platby pojistného byly učiněny dříve než tři roky před podáním žaloby. Žalovaná namítala promlčení jak při aplikaci dvouleté subjektivní promlčecí lhůty (v posledních dvou letech před podáním žaloby žalobkyně žalované nezaplatila nic), tak při aplikaci tříleté objektivní promlčecí lhůty (veškeré platby učiněné v posledních třech letech před podáním žaloby byly vráceny). Ve vztahu k počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty uváděla, že žalobkyně mohla případnou neplatnost pojistné smlouvy rozpoznat již při jejím sjednávání, dále pak po obdržení první rekapitulace ze dne 21. 1. 2010 a nejpozději při obdržení vyúčtování pojistné smlouvy dne 4. 9. 2022. Námitka promlčení je přitom zcela souladná s dobrými mravy. Dále žalovaná argumentovala, že pojistná smlouva byla platná, neboť žalobkyně byla se sazebníkem poplatků seznámena a napadená ujednání nejsou neurčitá. Žalobkyně si nemohla myslet, že by pojistný produkt byl poskytován bez poplatků a v průběhu 13 let trvání pojištění žádné pochybnosti neprojevila, a to i přes pravidelné informování výročními rekapitulacemi. Smlouva neobsahovala žádná zneužívající ujednání, není zřejmé, v čem by napadená ujednání měla způsobovat nerovnováhu v právech, navíc tato nemohou být současně neurčitá a zneužívající, jak žalobkyně tvrdila. V případě, že by smlouva byla neplatná pro zneužívající ujednání, se právo uplatnit její neplatnost promlčelo. Podle žalované žalobkyně ničím nedoložila, že by žalovaná měla vědomost o neplatnosti konkrétní pojistné smlouvy mezi stranami; obecný dohledový benchmark publikovaný 10 let po uzavření dané smlouvy to nijak nedokládá. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby.3. Z tvrzení stran, nakolik se shodovala, a z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.4. Dne , datum, ujednaly právní předchůdkyně žalované, společnost , právnická osoba, ., jako pojistitel na jedné straně a žalobkyně jako pojistník a pojištěný na druhé straně pojistnou smlouvu č. , hodnota, s počátkem pojištění dne , datum, na dobu do dosažení věku žalobkyně 75 let (dle pojistky konkrétně do , datum, ). Ve smlouvě bylo uvedeno pojištění pro případ smrti (s pojistnou částkou ve výši 10 000 Kč) a dožití (s výplatou kapitálové hodnoty smlouvy), dále pojištění pro případ úrazu, denního odškodného, hospitalizace a pracovní neschopnosti a dále pojištění týkající se dětí žalobkyně. Pojistné bylo sjednáno na 1 439 Kč měsíčně bez podrobnějšího členění. Ve smlouvě bylo uvedeno umístění pojistného do „Garantovaného fondu“. Ve smlouvě bylo uvedeno, že pojistník potvrzuje, že převzal a byl seznámen s konkrétními dokumenty uvedenými ve smlouvě; ty zahrnovaly všeobecné pojistné podmínky , Anonymizováno, verze 01/2009, speciální pojistné podmínky pro , Anonymizováno, životní pojištění verze 01/2009, blíže nespecifikovaná smluvní ujednání pro sjednaná pojištění a zásady pro nakládání a ochranu osobních údajů, nikoli však sazebník či přehled poplatků. Nic konkrétního o jakýchkoli poplatcích či nákladech, které by byly hrazeny v rámci sjednaného pojistného, smlouva neobsahovala, ani neodkazovala na žádný konkrétní dokument s takovým obsahem. (vše zjištěno z návrhu na uzavření pojistné smlouvy pro , Anonymizováno, životní pojištění, jejíž sjednání v této podobě nebylo mezi stranami sporné, a pojistky k pojistné smlouvě), právnická osoba, pojistné smlouvě byly následně sjednány celkem čtyři dodatky, kterými byla pojistná smlouva dílčím způsobem modifikována bez podstatného významu pro nynější řízení; poslední sjednaná výše pojistného činila 1 165 Kč (zjištěno z dodatků č. , hodnota, , 2, 3 a 4 k pojistné smlouvě a s nimi souvisejících žádostí o změnu v pojistné smlouvě, přičemž sjednání dodatků nebylo mezi stranami sporné).6. Soud dále k důkazu provedl všeobecné pojistné podmínky pro pojištění spojená s investičními fondy označené , Anonymizováno, 3 verze 01/2009 (dále jen „VPP“) a speciální pojistné podmínky pro , Anonymizováno, životní pojištění verze 01/2009 (dále jen „SPP“). Z textu VPP neučinil žádná skutková zjištění, která by měla význam pro posouzení věci. V článku 1 SPP bylo uvedeno, že kapitálovou hodnotou pojistné smlouvy je součet hodnot jednotlivých fondů sjednaných v pojistné smlouvě a hotovosti vyjádřené v Kč. V článku 2 písm. A SPP bylo uvedeno, že při dožití se sjednaného konce pojištění bude pojištěnému vyplacena kapitálová hodnota pojistné smlouvy. V článku 2 písm. B SPP bylo uvedeno, že při smrti pojištěného bude obmyšlenému vyplacena pojistná částka, nebo (vyšší) kapitálová hodnota pojistné smlouvy. V článku 4 SPP bylo uvedeno, že pojistitel má právo stanovit výši nákladů, poplatků a ceny pojištění; ty byly v tomto článku rámcově obsahově vymezeny, avšak bez uvedení jakýchkoli konkrétních částek či způsobu výpočtu, pouze s odkazem na „platný sazebník poplatků“, který je k dispozici na internetových stránkách a obchodních místech pojistitele. (vše zjištěno z textu SPP)7. Soud k důkazu provedl též listinu označeno