26 C 100/2025-21 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 12 110 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a , právnická osoba, , IČ , IČO, , (dále jako „, Anonymizováno, “) dne 2. 9. 2016. Na základě této smlouvy poskytla , Anonymizováno, žalované 8 000 Kč a ta se zavázala za to zaplatit poplatek ve výši 7 145 Kč, celkem tedy 17 994 Kč, a to v 60 týdenních splátkách, s tím, že výše každé splátky činí od první do předposlední 253 Kč, poslední 218 Kč, první splátku se zavázala žalovaná zaplatit týden od uzavření smlouvy, další splátky vždy do posledního dne dalšího týdenního období. Úroková sazba byla stanovena ve výši 28 % ročně. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit činila 15 145 Kč. Žalovaná na svůj dluh splatila celkem 13 435 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas. Žalobkyně se dále domáhá smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 57,64 Kč, dále sankčních poplatků ve výši 6 400 Kč, smluvní úrok z jistiny ve výši 11,75 % ročně z jistiny ve výši 1 035,58 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 035,58 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s , Anonymizováno, dne 28. 1. 2022.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:4. Žalovaná a , Anonymizováno, spolu uzavřeli dne 2. 9. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě , Anonymizováno, poskytla žalované 8 000 Kč a žalovaná se zavázala jistinu splatit spolu s úrokem v celkové výši 15 145 Kč. Procentuální úvěrová sazba byla stanovena ve výši 28 %. Celkové RPSN úvěru bylo ve výši 242,56 %. Pro případ prodlení žalované si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek 300 kč za každou upomínku zaslanou žalované a paušální poplatek 1 000 Kč za předání pohledávky internímu vymáhání , Anonymizováno, (viz úvěrovou smlouvou). Žalovaná splatila na svůj dluh celkem částku ve výši 13 435 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s , Anonymizováno, 28. 1. 2022. (viz smlouvu o postoupení pohledávek). Postoupení bylo žalované oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022) Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 21. 3. 2025. (viz výzvu k plnění ze dne 21. 3. 2025 a podací lístek zásilky). V řízení se neprokázalo, že by žalovaná na svůj dluh něčeho dalšího plnila.5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:6. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud má za prokázané, že , Anonymizováno, poskytl žalované částku 8 000 Kč. Dle smlouvy měla žalovaná uhradit celkem 15 145 Kč, přičemž tato částka byla nad rámec jistiny tvořena poplatky ve výši 7 994 Kč a úrokem ve výši 56 % ročně z jistiny úvěru. Pro případ prodlení žalované mohl , Anonymizováno, požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč za každou upomínku zaslanou žalované a 1 000 Kč za předání pohledávky za žalovanou na interní oddělení , Anonymizováno, . Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě si strany sjednaly úrok ve výši 88 %, což spolu s celkovými náklady úvěru a smluvní pokutou je v rozporu s dobrými mravy.9. Soud smlouvu o úvěru posuzoval jako celek bez ohledu na to, že žalobkyně požaduje jen část své pohledávky a uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Pro zřejmou neplatnost smlouvy o úvěru se soud nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalované. Žalovaná na svůj dluh ve výši 8 000 Kč uhradila 13 435 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak měla žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 8 000 Kč, což již žalovaná splnila před podáním žaloby. Je to naopak žalovaná, která má nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 435 Kč, kterého se však v rámci této žaloby nedomáhá.10. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když žalovaná byla v řízení úspěšná, avšak žádné náklady jí nevznikly.