26 C 109/2025-98 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 7. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 168 590 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 122 376 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 85,49 % ročně z částky 99 728,10 Kč za dobu od 18. 6. 2024 do 9. 7. 2024 ve výši 4 969,58 Kč, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 99 728,10 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 18. 6. 2024 dosáhne částky 426 009 Kč. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne 25. 1. 2024. Na základě uvedené smlouvy o úvěru byl žalovanému dne 25. 1. 2024 poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 85,49 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 7 396 Kč splatných vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2024. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou splátek poskytnutého úvěru do prodlení, žalobkyně úvěr ke dni 16. 6. 2024 zesplatnila. Do data zesplatnění žalovaný uhradil žalobkyni 7 396 Kč. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí „nové jistiny“ úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 120 978,56 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá po žalovaném zaplacení částky 120 978,56 Kč odpovídající dlužné nové jistině úvěru (součet zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši 99 728,10 Kč a dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 21 250,46 Kč), smluvní pokuty dle čl. 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle čl. 6.2. smlouvy ve výši 400 Kč, smluvní pokuty dle čl. 6.5 smlouvy ve výši 46 214,36 Kč vypočtené jako 0,1 % denně z částky 120 978,56 Kč za dobu od 18. 6. 2024 do 4. 7. 2025 a smluvního úroku ve výši 85,49 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 99 728,10 Kč od 18. 6. 2024 do 9. 7. 2024 a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 99 728,10 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, avšak neúspěšně.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.4. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 25. 1. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se poskytnutou jistinu úvěru zavázal splatit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 85,49 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 7 396 Kč. RPSN činilo 128,37 %. Celková částka, kterou měl žalovaný podle úvěrové smlouvy zaplatit, činila 355 008 Kč. Podle čl. 6.5 smlouvy o úvěru v případě nezaplacení částky odpovídající nové jistině úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do jejího úplného zaplacení. Dále byla v čl. 6.1 sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitne před zesplatněním úvěru v prodlení o délce 30 dnů. Podle čl. 6.2 smlouvy o úvěru vzniká žalobkyni v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky v délce 15 dnů právo na úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení (viz smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 1. 2024). Žalobkyně poskytla žalovanému dne 25. 1. 2024 částku 100 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, (viz doklad o vyplacení úvěru), přičemž majitelem uvedeného účtu byl právě žalovaný (viz smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 1. 2024). Žalovaný na svůj dluh splatil celkem částku 7 396 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 11. 10. 2024 (viz předžalobní výzvu ze dne 11. 10. 2024 a podací arch z téhož dne). V řízení se neprokázalo, že by žalovaný na svůj dluh plnil něčeho dalšího.5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:6. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 25. 1. 2024 částku 100 000 Kč. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit žalobkyni celkem 355 008 Kč. Smluvní úrok činil 85,49 % ročně z jistiny úvěru a RPSN činila 128,37 %. Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v lednu 2024, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá úroková sazba u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 9,23 % ročně, obvyklá roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 9,68 %. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba 85,49 % přesahuje běžnou úrokovou sazbu zhruba devítinásobně, RPSN 128,37 % je pak oproti zjištěné běžné sazbě zhruba třináctinásobná.9. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Pro zřejmou neplatnost smlouvy o úvěru se soud nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný na jistinu úvěru neuhradil 92 604 Kč (100 000 Kč – 7 396 Kč). Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše je rovna nesplacené jistině úvěru, tedy částce 92 604 Kč.10. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž žalobkyně mu k tomu v předžalobní výzvě ze dne 11. 10. 2024 určila přiměřenou lhůtu 15 dnů od data odeslání předžalobní výzvy. Předžalobní výzva byla podána na poštu dne 11. 10. 2024. Nejpozději tedy měl žalovaný plnit 29. 10. 2024, počínaje následujícím dnem 30. 10. 2024 se ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 92 604 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že poměr úspěchu a neúspěchu je u obou účastníků přibližně stejný, neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 92 631 Kč s příslušenstvím, naopak nebyla úspěšná co do částky 75 959 Kč s příslušenstvím. Byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 54,9 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 45,1 %.12. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř