29 C 48/2025-109 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 550 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že je dcerou poškozené , jméno FO, , nar. 18. 10. 1968 (dále též „primární poškozená“), která byla účastna dopravní nehody, kdy jako chodkyně byla dne 12. 12. 2022 poražena motorovým vozidlem a přimáčknuta na stěnu bytového domu, v důsledku čehož utrpěla zlomeninu pánve, zhmoždění plic a rozdrcení pravé dolní končetiny, která jí musela být následně amputována. Nehodu zavinil řidič , jméno FO, , nar. 25. 7. 2002 (dále jen „škůdce“) a věc byla projednávána jako trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 4 T 36/2023 a řízení podmíněně zastaveno. Žalobkyně tvrdila, že jí v důsledku závažného poškození zdraví její matky vznikla tzv. sekundární újma osoby blízké, kterou je žalovaná jakožto pojistitel škůdce povinna odčinit v souladu s ust. § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně upozornila na skutečnost, že výše odčinění by měla být určena dle zásad slušnosti. Lze tedy subsidiárně použít Metodiku Nejvyššího soudu (dále jen „NS“), podle níž by se základní částka měla pohyboval kolem 10 000 000 Kč. Žalobkyně se však rozhodla požadovat toliko částku 800 000 Kč s tím, že žalovaná před uplatněním nároku soudní cestou plnila již v rozsahu 250 000 Kč.2. Žalovaná nárok žalobou uplatněný neuznala. Ačkoliv poukazovala na skutečnost, že posuzování naplnění definice § 2959 o. z. v případě zvlášť závažného ublížení na zdraví je někdy dosti hraniční, k čemuž poukazovala na judikaturu NS, základ nároku v daném případě nesporovala. Již poskytnutou částku 250 000 Kč však považovala za zcela adekvátní. V posuzovaném případě se nejedná o úmrtí osoby blízké, nelze tedy utrpení žalobkyně srovnávat s utrpením blízkých v těchto nejzávažnějších případech, jakkoliv následky dopravní nehody zcela jistě do života žalobkyně zasáhly. Dle judikatury NS by měla být základní částka zadostiučinění při úmrtí osoby blízké vycházet z 20tinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného, což pro rok 2022 činí částku 756 780 Kč. V případě nikoliv natolik závažných následků do života celé rodiny, kdy žalovaná je sice nyní invalidní, avšak nejedná se o případy vyloženě srovnatelné s úmrtím (závažné poškození centrální nervové soustavy, vegetativní stav apod.), je tedy třeba vycházet z částky nižší. K tomu předložila pro komparaci případy projednávané tuzemskými soudy. Žalobkyně naopak zcela nedůvodně při výpočtu svého nároku vychází z částky ještě vyšší, než je NS standardně uvažována jako základní při těch nejzávažnějších následcích pro primárního poškozeného (a reflektivně tedy i pro poškozeného sekundárně).3. Soud učinil následující skutková zjištění.4. Soud vzal v první řadě za svá následující nesporná tvrzení účastníků ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Dne 12. 12. 2022 došlo k dopravní nehodě v Opavě, kdy vozidlo tov. zn. Audi 4A Avant, reg. zn. , SPZ, , přirazilo ke stěně domu chodkyni primární poškozenou, která utrpěla zranění, a to zlomeninu pánve, zhmoždění plic se selháním dýchání, těžké krvácení, šok, vícečetná poranění a rozdrcení pravé dolní končetiny s nutností její amputace. Uvedené vozidlo bylo v době nehody pojištěno z odpovědnosti jeho provozu u žalované. Žalovaná na nárok žalobkyně vyplatila 250 000 Kč. Mezi stranami též nebylo sporu o tom, že pro rok 2022 činil dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející škodní události 756 780 Kč.5. Trestní stíhání škůdce pro přečin těžké ublížení na zdraví z nedbalosti bylo podmíněně zastaveno, jelikož tento (nad rámec plnění žalované) prohlásil svou vinu v celém rozsahu, souhlasil s popisem skutku a poskytl primární poškozené finanční kompenzaci ve výši 500 000 Kč. Škůdce vyjádřil omluvu a lítost nad skutečností, že jeho zaviněním došlo ke zranění primární poškozené a ta jeho sdělení a omluvu přijala (zjištěno z usnesení Okresního soudu v Opavě z 18. 9. 2023, č. j. 4 T 36/2023-208, č. l. 25; a Dohody o způsobu vyrovnání z 12. 7. 2023, č. l. 167 připojeného spisu Okresního soudu v Opavě, sp. zn. 4 T 36/2023). Škůdce vykonával v době trestního stíhání povolání topenář – instalatér (zjištěno z obžaloby z 2. 5. 2023, č. j. 1 ZT 86/2023-9, č. l. 153 připojeného spisu Okresního soudu v Opavě, sp. zn. 4 T 36/2023).6. Z fotodokumentace na č. l. 40–49 vyplývá, že primární poškozená byla před nehodou vitální žena se zájmem v pěší turistice a starostí o vnoučata. Fotodokumentace zachycuje rozličné výlety za účasti primární poškozené, rodinné oslavy a sešlosti a společenské akce, jimž byla primární poškozená přítomna.7. Babička žalobkyně vyžaduje dohled a pomoc v běžných životních potřebách – nákupy, příprava jídla, péče o prádlo a domácnost, příprava léků a dohled nad financemi (zjištěno z potvrzení lékaře, č. l. 50).8. Primární poškozená byla hospitalizována 12. 12. 2022–17. 3. 2023 ve Fakultní nemocnici , adresa, , poté 28. 3 2023–12. 4. 2023 tamtéž. Poté byla primární poškozená pacientem v Rehabilitačním ústavu , adresa, , a to v období 20. 4. 2023–10. 5. 2023 (zjištěno z propouštěcích zpráv na č. l. 51–54 a potvrzení hospitalizace v rehabilitačním ústavu z 10. 5. 2023, č. l. 55).9. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že v den nehody se žalobkyně s její matkou viděly a domlouvaly se, že si večer ještě zatelefonují. Namísto primární poškozené však volal bratr žalobkyně, který sdělil, že se žalobkyně nemá děsit, ale že její matku před domem srazilo auto, rozdrtilo jí stehenní kost, pročež je převážena do nemocnice. První pomoc dával matce bratr, škůdce byl zřejmě v šoku. Druhý den žalobkyně jela do nemocnice matku navštívit. Ta byla v umělém spánku. Po amputaci nohy pak byla primární poškozená v umělém spánku ještě 2 dny. Žalobkyně měla strach o život její matky. Tento strach opadl poté, co její matku z umělého spánku probudili lékaři, kteří sdělili rodině žalobkyně, že primární poškozená je již mimo ohrožení života. Primární poškozená byla v nemocnici přes Vánoce roku 2022, poté byla rovnou převezena do rehabilitačního zařízení. Rodina žalobkyně se rozhodla, že by bylo lepší stranit primární poškozenou vnoučat, aby ji nemusely vidět v takovém stavu. V současné době se vnoučata s primární poškozenou vídají, ta je již však není schopna hlídat. Od doby ukončení hospitalizace se o primární poškozenou stará její manžel i žalobkyně, která se z toho důvodu i přistěhovala blíže k jejímu bydlišti. Žalobkyně mívá telefonický kontakt s primární poškozenou s četností i 3x denně na telefonu. Vídají se obden. Žalobkyně kupř. zajišťuje odvoz primární poškozené k lékaři. Vyjma o matku se žalobkyně stará i o svoji babičku, péče o niž po nehodě v zásadě zcela přešla z primární poškozené na žalobkyni, jelikož její matka již toho není schopna. Její matka též již není zcela schopna plnit plnohodnotně funkci prarodiče, nemůže hlídat děti žalobkyně a nemůže jezdit na výlety tak, jako předtím. Primární poškozené byla předepsána medikace, která má tlumící efekt. Někdy primární poškozená ani nechce vstát z postele a někdy mívá fantomové bolesti, které jsou navíc umocněny jízdou na invalidním vozíku a otřesy, které způsobuje. Primární poškozená má též další s nehodou související medikaci, např. na odvodnění, jelikož jí natéká levá noha a nedokrvují se jí tři prsty u této končetiny. Poškozená vyžaduje péči i v souvislosti s překonáním schodiště v domě. Domácí práce zastane manžel, s většími úklidy pomáhá žalobkyně. Primární poškozená je schopna maximálně utřít prach. Bratr žalobkyně se do péče o primární poškozenou nezapojuje, má vlastní zájmy. Po psychické stránce na tom primární poškozená není vůbec dobře, kupř. zavolá žalobkyni, aby přijela, že se potřebuje „vypovídat“, což žalobkyně činí, je to však pro ni psychicky náročné. Nehoda matky žalobkyně pak omezila jejich společné aktivity jako např. společné nakupování či společné „holčičí dny“ (zjištěno též z čestného prohlášení , jméno FO, – manžel primární poškozené, č. l. 56, a primární poškozené č. l. 57).10. Z dalších provedených důkazů (dopis žalované z 12. 6. 2024, č. l. 23–24; výzva k plnění žalobkyně z 5. 5. 2024, č. l. 28) soud neučinil žádná další pro věc podstatná skutková zjištění. Skutečnosti z nich se podávající (úhrada částky 250 000 Kč žalovanou) nebyly mezi stranami sporné.11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.12. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.13. Soud se ponejprv zabýval samotným základem nároku žalobkyně, a sice zdali je naplněna hypotéza ustanovení v předchozím odstavci citovaného. V této souvislosti nelze přehlédnout, jak ostatně správně proponovala strana žalovaná, že kupř