33 C 74/2025-218 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 21. 3. 2025 domáhala zaplacení částky 156 555 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 156 555 Kč za dobu od 18. 3. 2025 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila následovně. , jméno FO, jako pojistník uzavřela se žalovanou dne 30. 1. 2012 pojistnou smlouvu na životní pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, na pojištění pro případ smrti nebo dožití s měsíčním pojistným ve výši 1 000 Kč. Pojištění skončilo na základě výpovědi. , jméno FO, zaplatila na základě pojistné smlouvy pojistné v celkové výši 167 500 Kč, žalovaná jí naopak vyplatila jako odkupné částku 10 945 Kč. Jelikož pojistná smlouva byla podle žalobkyně neplatná, představuje rozdíl ve výši 156 555 Kč bezdůvodné obohacení žalované. Důvod neplatnosti pojistné smlouvy spatřovala žalobkyně v tom, že pojistné plnění je zčásti „formováno“ umísťováním pojistného do fondů pojistitele, neboť ve sjednaných případech se vyplácí pojistné plnění ve výši hodnoty účtu pojistníka, která je dána prodejní cenou podílových jednotek fondů. Pojistná smlouva rozlišovala různé ceny podílových jednotek (nákupní a prodejní), přičemž rozdíl mezi nimi představoval skrytý poplatek ve výši až 5 %. Podle pojistných podmínek byla žalovaná oprávněna snižovat hodnotu účtu pojistníka o poplatky, které nebyly ujednány určitým způsobem; se sazebníkem poplatků nebyla právní předchůdkyně žalobkyně seznámena. Ujednání pojistné smlouvy o nakládání s pojistným, „formování“ pojistného plnění a snižování hodnoty účtu pojistníka o poplatky jsou zneužívajícími ujednáními dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo u ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice, takže právní předchůdkyně žalobkyně neměla možnost posoudit ekonomické důsledky smlouvy. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích byla nezbytná pro výpočet pojistného, nemohla bez nich pojistná smlouva existovat, a je tak neplatná jako celek, a to absolutně podle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyně nabyla pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení žalované od paní , jméno FO, na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 31. 10. 2024. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, ta však nárok dopisem ze dne 17. 3. 2025 odmítla.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Uzavření pojistné smlouvy mezi paní , jméno FO, a žalovanou nezpochybňovala. Namítla nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně z důvodu neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky pro rozpor s dobrými mravy, zákonem a veřejným pořádkem a z důvodu, že žalobkyně se nemůže domáhat ochrany spotřebitelů, neboť sama spotřebitelem není. Obchodní model žalobkyně je podle žalované postaven na nekalých obchodních praktikách a lživé reklamě lákající klienty se smlouvami životního pojištění. Žalobkyně odkupuje pohledávky od spotřebitelů za velmi malou část jejich hodnoty, což odůvodňuje obtížnou dobytností a vysokými náklady, přitom žalobkyně podává pouze formulářové žaloby. V počínání žalobkyně lze spatřovat uvádění spotřebitelů v omyl. Smlouva o postoupení dále obsahuje zneužívající ujednání spočívající v zákazu přímo jednat s dotčenou pojišťovnou, a to pod smluvní pokutou. Jednání žalobkyně je podle žalované nepoctivé a nemravné i proto, že je nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatňován až po skončení daného pojištění. Pojistnou smlouvu samotnou pokládala žalovaná za platnou, neboť paní , jméno FO, byla s přehledem poplatků a parametrů (sazebníkem) seznámena, o nákladech pojištění byla průběžně informována a nic nenamítala a sazebník byl k dispozici mj. i na internetových stránkách žalované. Smlouva neobsahovala žádná zneužívající ujednání, není zřejmé, v čem by napadená ujednání měla způsobovat nerovnováhu v právech, navíc tato nemohou být současně neurčitá a zneužívající, jak žalobkyně tvrdila. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je promlčeno, přičemž v posledních dvou letech před podáním žaloby uhradila paní , jméno FO, žalované částku 20 700 Kč a v posledních třech letech před podáním žaloby částku 34 500 Kč. Nepromlčené plnění by nadto mělo být sníženo o částku odpovídající obvyklému rizikovému pojistnému za danou pojistnou ochranu, což by dle žalované mělo činit 29,55 Kč denně při aplikaci subjektivní promlčecí lhůty a 28,95 Kč při aplikaci objektivní promlčecí lhůty. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby.3. Z tvrzení stran, nakolik se shodovala, a z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.4. Žalovaná jako pojistitel na jedné straně a , jméno FO, jako pojistník a pojištěný na druhé straně ujednaly dne 30. 1. 2012 pojistnou smlouvu o životním pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, s počátkem pojištění dne 1. 2. 2012 na dobu do dosažení věku 75 let. Ve smlouvě bylo uvedeno pojištění pro případ smrti (s pojistnou částkou ve výši součtu částky 200 000 Kč a hodnoty účtu pojistníka) a dožití (s pojistnou částkou ve výši hodnoty účtu pojistníka), dále pojištění pro případ úrazu, vážných onemocnění, pobytu v nemocnici a invalidity. Pojistné bylo sjednáno na 1 000 Kč měsíčně. Ve smlouvě byl uveden poměr umístění pojistného do jednotlivých fondů či programů. Ve smlouvě bylo uvedeno, že pojistník potvrzuje, že převzal a byl seznámen s konkrétními dokumenty uvedenými ve smlouvě; ty zahrnovaly informační dokumenty označené IO/2010 a IBN-10/01, všeobecné, zvláštní a dodatkové pojistné podmínky a modelaci vývoje, nikoli však sazebník či přehled poplatků. Smlouva neodkazovala na nějaký konkrétní sazebník poplatků, nýbrž v ní bylo uvedeno, že pojistník si je vědom, že se z účtu jedenkrát měsíčně odečítají (nijak nespecifikované) poplatky na úhradu počátečních nákladů, nákladů na vedení účtu, správních nákladů a jiných nákladů, které se navíc během trvání pojištění zpravidla mění. (vše zjištěno z uvedené pojistné smlouvy, jejíž podepsání v této podobě nebylo mezi stranami sporné)5. Soud dále k důkazu provedl soubor dokumentů k životnímu pojištění , Anonymizováno, , z něhož (resp. jednotlivých dokumentů v něm obsažených) zjistil následující. V části B článku 7 informací pro zájemce o pojištění osob označených IO/2010 bylo mj. uvedeno, že „výše pojistného za pojištění pro případ smrti, za riziková a doplňková pojištění sjednaná v rámci investičního životního pojištění nebo životního pojištění s vedením účtu (ve formě měsíčních poplatků z účtu pojistníka) se s věkem pojištěného zpravidla každoročně mění.“ V části B článku 8 téhož dokumentu bylo uvedeno, že „v investičním životním pojištění (viz bod 1 písm. f)) je podíl pojistníka na fondu investičních instrumentů určen počtem podílových jednotek. Podílové jednotky jsou vedeny na účtu pojistníka. Zaplacené pojistné používá pojistitel k nákupu podílových jednotek fondu, které připisuje k dobru na účet pojistníka. Podílové jednotky se nakupují za nákupní cenu. Účet pojistníka se snižuje o poplatky na krytí pojistného rizika, na úhradu počátečních nákladů, nákladů za vedení účtu, správních nákladů a jiných nákladů souvisejících s investičním životním pojištěním. (…) Pojistné plnění je odvozeno od hodnoty účtu pojistníka, která je rovna počtu podílových jednotek vynásobených jejich prodejní cenou. Nákupní a prodejní ceny podílových jednotek stanovuje pojistitel nejméně jedenkrát týdne.“ V článku XIX. odst. 1 zvláštních pojistných podmínek pro investiční životní pojištění Perspektiva označených O-963-10/01 (dále též „ZPP“) bylo mj. uvedeno, že „pojistitel je oprávněn jedenkrát měsíčně snížit hodnotu účtu pojistníka o poplatky za pojistná rizika z pojištění pro případ smrti hlavního pojištěného a ze sjednaných rizikových pojištění, na úhradu počátečních nákladů, nákladů na vedení účtu, správních nákladů a na úhradu jiných nákladů souvisejících s IŽP.“ V odst. 4 téhož článku bylo uvedeno, že „výše poplatků je uvedena v Přehledu, který je pojistitel oprávněn během trvání pojištění aktualizovat. Pojistník má právo u pojistitele do Přehledu nahlížet. Pojistitel sníží hodnotu účtu pojistníka o příslušný poplatek podle Přehledu platného ke dni, kdy mu na poplatek vznikl nárok, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.“ Podle článku XXXII. písm. x) ZPP se účtem pojistníka rozumí „individuální účet vedený pojistitelem ke konkrétní pojistné smlouvě, který je tvořen podílovými jednotkami jednotlivých fondů nakoupenými za běžné a za mimořádné pojistné“. Podle článku XXXII. písm. j) ZPP se hodnotou účtu pojistníka rozumí „celkový součet počtu podílových jednotek z jednotlivých fondů (na účtu pojistníka) vynásobených prodejní cenou podílových jednotek příslušných fondů“. Podle článku XXXII. písm. g) ZPP se fond skládá „z podílových jednotek stejné hodnoty“. Podle článku XXXII. písm. p) ZPP se