39 C 197/2025-15 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 10 534 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že k registrovanému vozidlu – nákladní automobil do 3,5 t, číslo technického průkazu: , číslo technického průkazu, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , nebylo v období od 9. 4. 2024 do 5. 8. 2024, tedy po dobu 119 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla v tomto období byl žalovaný. Žalobkyně zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvků ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti, splatnost příspěvků nastala dne 7. 1. 2025. Žalovaná částka sestává z příspěvku ve výši 10 234 Kč (denní sazba 86 Kč násobená 119 dny) a z jednoho poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl po splnění podmínek § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:5. Z výzvy ze dne 24. 10. 2024 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, , neboť žalovaným vlastněné a provozované vozidlo SPZ: , SPZ, nebylo v období od 9. 4. 2024 do 5. 8. 2024, tedy po dobu 119 dní, pojištěno. Za to žalobkyně účtovala částku 10 234 Kč sestávající z 119 denních sazeb ve výši 86 Kč. Splatnost žalobkyně stanovila v délce 60 dní od doručení výzvy. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by dluh, byť alespoň částečně, uhradil.6. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. K vozidlu, jejichž vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný, nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti (tzv. povinné ručení) a žalovaný je tak dle § 4 odst. 1 zákona povinný zaplatit žalobkyni příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost mít sjednáno pojištění, a výše denní sazby podle druhu vozidla dle § 2 odst. 1 vyhlášky 205/1999 Sb. Podle § 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky je žalovaný rovněž povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč za každý nárok žalobkyně. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, o úroku z prodlení rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.1. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 615 Kč sestávající ze soudního poplatku 800 Kč a z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (a.t.), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu stovky dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Odměna činí 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění), soud dále přiznal náhradu hotových výdajů po 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a náhradu DPH. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.