9 C 20/2025-291 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 1. 2025 domáhal zaplacení částky 71 983 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok na zaplacení této částky odůvodnil tím, dne , datum, uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu MAXIMUM EVOLUTION č. , hodnota, (dále jen „pojistná smlouva“). Předmětem smlouvy bylo pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojištění bylo uzavřeno jako tzv. investiční, kdy je část zaplaceného pojištění umisťováno do fondů či portfolií z nabídky pojistitele (část II. čl. 5 a 6 Doplňkových pojistných podmínek pro investiční životní pojištění EVOLUCE 0212; dále jen jako „DPP“). Jednotlivá portfolia se od sebe liší předpokládanými výnosy a mírou investičního rizika, ve fondech pak dochází ke zhodnocení či znehodnocení investovaných finančních prostředků. Podíl pojistníka na fondu určuje počet tzv. podílových jednotek na hodnotě daného fondu, podílovou jednotkou je jednotka připisovaná na účet pojistníka ke konkrétní pojistné smlouvě a nakoupená za aktuální cenu za pojistné zaplacené pojistníkem. Cenu podílové jednotky určuje odpovídající segment finančního trhu, přičemž výnosy z investic v daném fondu zvyšují cenu podílové jednotky. Hodnotou podílového účtu je pak součet počtu podílových jednotek jednotlivých fondů vedených na podílovém účtu vynásobených jejich prodejní cenou (část I. čl. 1 DPP). Od hodnoty účtu se následně odvíjí pojistné plnění pro případ smrti (část II. čl. 2a, 2b DPP) i pojistné plnění pro případ dožití (část II. čl. 2d DPP). Pojištění na základě pojistné smlouvy skončilo výpovědí k datu podání žaloby. Žalobce zaplatil na pojistném celkem 195 360 Kč, žalovaná mu na základě pojistné smlouvy poskytla plnění ve výši 123 377 Kč ve formě odkupného, a to dne 7. 2. 2024 prostřednictvím platby na bankovní účet žalobce. Žalobce se proto touto žalobou domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 71 983 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému uhrazenému žalobcem na základě pojistné smlouvy sníženému o již poskytnuté plnění žalovanou. Žalobce svůj nárok odůvodňoval neplatností pojistné smlouvy pro rozpor se zákonem a s evropským právem.2. Neplatnost pojistné smlouvy žalobce spatřoval jednak v rozporu se zákonem, ale také z důvodu rozporu s evropským právem a pro rozpor s dobrými mravy. Dle názoru žalobce pojistná smlouva obsahovala zneužívající a nepřiměřené ujednání. Za nepřiměřené ujednání pak žalobce považoval ujednání o poplatcích. Podle části II. čl. 10 písm. c) DPP se z podílového účtu pojistníka odečítají poplatky dle platného Přehledu poplatků a parametrů pojištění pro Investiční pojištění EVOLUCE (dále jen „Přehled poplatků“). Pojistná smlouva se na některých místech na Přehled odkazuje, neobsahuje však ujednání o tom, že by byl Přehled poplatků součástí pojistné smlouvy. Žalobce tvrdí, že mu Přehled poplatků nebyl nikdy ani předán. V souladu se závěry Nejvyššího soudu má žalobce za to, že je na pojistníkovi, aby prokázal, že na oceňovací tabulky a jiná vedlejší ujednání pojistné smlouvy (tzn. včetně Přehledu poplatků v daném případě) bylo v pojistné smlouvě řádně odkázáno a pojistník s nimi byl před uzavřením pojistné smlouvy výslovně seznámen. Dle názoru žalobce však obsah Přehledu poplatků nebyl stranami řádně sjednán a žalobce s ním v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu seznámen nebyl, ustanovení DPP odkazující se na Přehled poplatků tudíž nelze považovat pro neurčitost za platná, v souladu s tehdejší platnou právní úpravou a evropským právem je třeba na ně nahlížet navíc jako na ustanovení neurčitá a zneužívající. Za zneužívající a z toho důvodu neplatná žalobce považoval i ustanovení pojistné smlouvy týkající se rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek (část I. čl. 1 písm. r) DPP), kdy rozdíl stanovený pojistitelem a v jeho prospěch fakticky fungoval jako „skrytý poplatek“, který nejen, že neměl poctivé racionální zdůvodnění, ale běžný spotřebitel si jeho existenci a důsledky při uzavírání pojistné smlouvy neměl šanci uvědomit. Zmíněná ujednání v pojistné smlouvě navíc žalobce považoval za neplatné i z hlediska evropského práva, vzhledem k existenci Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „Směrnice“). V tomto směru žalobce rovněž odkázal na rozsáhlou evropskou judikaturu z níž dle jeho názoru vyplývá, že pojistná smlouva, zejména pak ujednání o poplatcích, je neplatné a způsobuje neplatnost celé pojistné smlouvy, neboť se jedná o smluvní ujednání způsobující v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu mezi právy žalobce jako spotřebitele a žalované na straně druhé. Kromě žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení se žalobce dále v řízení domáhal i přiznání nároku na zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne marného uplynutí přiměřené lhůty stanovené v předžalobní výzvě (tj. od 15. 12. 2024), a dále náhrady nákladů řízení.3. Žalovaná nárok žalobce uplatněný žalobou neuznala a navrhla soudu žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná odmítla, že by pojistná smlouva uzavřená mezi ní a žalobcem byla neplatná, a dále argumentovala tím, že je jednak nárok žalobkyně částečně promlčen a zároveň, že plnění poskytnuté žalovanou žalobci zjevně převyšuje nepromlčené plnění poskytnuté žalobcem žalované. Žalovaná shodně se žalobcem uvedla, že mezi oběma stranami byla uzavřena pojistná smlouva. Dle žalované byly součástí této smlouvy i Všeobecné pojistné podmínky, DPP a Přehled poplatků. Pojistná smlouva byla ukončena uplynutím sjednané doby pojištění ke dni 1. 2. 2024, za dobu jejího trvání uhradil žalobce na pojistném celkem 232 320 Kč, v souvislosti s ukončením pojistné smlouvy vznikl žalobci nárok na výplatu pojistného plnění z titulu dožití se konce pojištění ve výši 123 377 Kč, které bylo žalobci následně také vyplaceno. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen v souladu s tehdy účinnými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kterým se vztah z pojistné smlouvy řídil. S ohledem na to žalovaná vznesla námitku promlčení ve vztahu k pojistnému uhrazenému do 5. 1. 2023. Z toho vyplývá, že žalobce v posledních dvou letech do ukončení pojistné smlouvy uhradil žalované plnění ve výši pouze 22 880 Kč. Počátek subjektivní lhůty spatřovala žalovaná nejdříve ve chvíli, kdy byl žalobce seznámen se všemi relevantními okolnosti, tj. v době před uzavřením pojistné smlouvy, nejpozději pak po obdržení první rekapitulace pojistné smlouvy dne 11. 6. 2015, kterou byl žalobce informován mj. o výši měsíčního pojistného, stavu podílového účtu a aktuální hodnotě nepřipsaného bonusu. Žaloba byla soudu doručena 6. 1. 2025, nárok na vydání bezdůvodného obohacení je tedy pro platby pojistného uhrazeného přede dnem 6. 1. 2023 podle názoru žalované již promlčen. V případě, že by se soud neztotožnil s tvrzeným počátkem běhu subjektivní lhůty, vznesla žalovaná i námitku promlčení tvrzeného nároku žalobce v objektivní tříleté promlčecí lhůtě ve vztahu k pojistnému uhrazenému do 5. 1. 2022. Ve prospěch platnosti pojistné smlouvy pak žalovaná argumentovala tak, že žalobce byl prokazatelně s Přehledem poplatků seznámen a tuto skutečnost potvrdil svým podpisem pojistné smlouvy (viz prohlášení pojistníka na str. 3). Žalobce byl navíc v průběhu let pravidelně informován o nákladech pojištění skrze rekapitulace (přehledy) stavu pojistné smlouvy, které obsahovali informaci mj. i o hodnotě výše odkupného a nákladech pojištění (tj. poplatky za vedení účtu, za pojištění rizika atd.). Proti sdělovaným informacím žalobce ničeho nenamítal. V rámci předsmluvních informací byl žalobce řádně informován i o rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek, který byl upraven v Přehledu poplatků a v době uzavření pojistné smlouvy činil 2,5 %. Dle názoru žalované se tak nejednalo o žádný „skrytý poplatek“. Rovněž dle ní není zřejmé, v čem mají napadená ujednání zakládat nerovnováhu v právech a povinnostech stran tvrzenou žalobcem, ani jak mohou být ta stejná ustanovení pojistné smlouvy zároveň neurčitá i zneužívající. Žalovaná vznesla námitku promlčení i k uplatnění práva žalobce vznést námitku neplatnosti pojistné smlouvy z takových důvodů. S ohledem na výše uvedené tedy žalovaná navrhla soudu provést zúčtování vzájemných nepromlčených plnění obou účastníků řízení, z něhož bude zřejmé, že nepromlčené plnění žalobce (ať už v subjektivní či objektivní promlčecí lhůtě) je zjevně nižší než nepromlčené plnění žalované, a žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítnout za současného přiznání náhrady nákladů řízení.4. Žalobce ve svém vyjádření (č. l. 176 a násl.) doplnil, že dle jeho názoru je pojistná smlouva neplatná absolutně a námitka žalované ohledně uplatnění práva žalobce vznést námitku neplatnosti pojistné smlouvy proto není relevantní, a zároveň je i v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru žalobce není jeho nárok promlčen, rozporoval i počátky subjektivní a objektivní promlčecí lhůty s poukázáním na relevantní judikaturu. Podle žalobce lze za počátek b