18 C 284/2020-38 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 38 815 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že dle vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen„ vyhláška“), byl žalovaný povinen hradit žalobci pojistné, které se dle ust. § 12 odst. 2 vyhlášky vypočítává ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zákona č. 589/1992 Sb., když základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatele zaměstnával. Žalovaný v rozhodném období, za které je pojistné požadováno, vykonával činnost [anonymizováno] [číslo], výroba kovových konstrukcí a kovodělných dílků se sazbou pro shora uvedený výpočet ve výši 8,4 promile. Žalovaný se tak vůči žalobci domáhá úhrady pojistného ve výši 31 396 Kč a zvýšeného pojistného ve výši 25 572 Kč, a to za období od čtvrtého čtvrtletí roku 2017 do čtvrtého čtvrtletí roku 2019. Za shora uvedené období žalovaný uhradil žalobci celkem částku 18 153 Kč a k úhradě tak zbývá částka 38 815 Kč. Opatrovnice žalovaného navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na skutečnost, že ze žaloby a žalobcem předložených listinných důkazů nelze dospět k závěru, jakým způsobem žalobce k uvedeným částkám dospěl s tím, že není zřejmé, jaký byl vyměřovací základ žalovaného v jednotlivých obdobích. Výše nároku žalobce tak není možné přezkoumat. Soud v průběhu řízení provedl důkaz výpisem z obchodního rejstříku žalovaného vedeného Městským soudem v Praze oddíl C vložka [číslo], emailem z [datum], [datum], podklady pro výpočet zákonného pojištění organizace za říjen až prosinec 2019, leden až březen 2018, leden až březen 2019, duben až červen 2017, duben až červen 2018, duben až červen 2019, červenec až září 2019, červenec až září 2018, červenec až září 2019, říjen až prosinec 2018, říjen až prosinec 2017, říjen až prosinec 2019, výzvou k úhradě zákonného pojištění z [datum] včetně online sledování zásilek, přehledem předepsaného pojistného včetně vyměřovacích základů v tabulce, výpisem z účtu. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaný je zapsán v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl C vložka [číslo] od [datum] pod [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa žalované], [IČO]. Žalovaný má jako předmět podnikání uvedeno výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Žalovaný nemá v současné době v obchodním rejstříku zapsán statutárního zástupce s tím, že jednatel společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], byl k [datum] vymazán v obchodním rejstříku jako statutární zástupce žalovaného, jiný statutární zástupce žalovaného do obchodního rejstříku zapsán nebyl (výpis z obchodního rejstříku žalovaného). žalobce soudu předložil podklady pro výpočet zákonného pojištění organizace za říjen až prosinec 2019 a leden až březen 2018 a leden až březen 2019, duben až červen 2017, duben až červen 2018, duben až červen 2019, červenec až září 2019, červenec až září 2018, červenec až září 2019, říjen až prosinec 2018, říjen až prosinec 2017, říjen až prosinec 2019 s tím, že v jednotlivých dokladech výše uvedených uvedl to, jakým způsobem dospěl k výpočtu zákonného pojištění žalovaného za shora uvedené období s tím, že pro ty které kalendářní měsíce uvedl úhrn nezkrácených základů pojistného (podklady pro výpočet zákonného pojištění za shora uvedené období). dnem [datum] je datován email zasílaný z emailové adresy [email] zasílaný na emailovou adresu [email], v rámci kterého pracovnice žalobce sděluje paní [příjmení], že děkuje za zaslání oznámení o ukončení zaměstnávání, zároveň v tomto emailu je uvedeno, že na základě provedené kontroly úhrad pojistného bylo zjištěno, že firma neuhradila zákonem stanovené pojištění pro zaměstnavatele za období 2, 3 kvartálu/ 2018 a na 1 a 3 a 4 kvartál roku 2019, dále pojistné na 2, 3 a 4 kvartál roku 2017 a na prvý kvartál roku 2018 a na 3 kvartál 2019 bylo uhrazeno po termínu splatnosti. Zároveň byl žalovaný vyzván k doložení vyměřovacích základů za období od druhého kvartálu 2017 do čtvrtého kvartálu roku 2019 (hrubé mzdy od měsíce ledna 2017 do září 2019). v emailu datovaného dne [datum] statutární zástupce žalovaného žádá společnost [email] o ukončení pojištění odpovědnosti zaměstnavatele – žalovaného – ke dni [datum] s tím, že společnost nemá v tuto dobu již žádné zaměstnance (shora citované emaily). z výpisu z účtu [právnická osoba] vedeného na jméno žalobce vyplývá, že dne [datum] byla na účet žalobce připsána částka 4 408 Kč s poznámkou pro příjemce mzdy [číslo], dne [datum] byla na účet žalobce připsána částka 4 515 Kč s poznámkou žalovaného mzdy 3/ 2017, dne [datum] byla na účet žalobce připsána částka 4 152 Kč s poznámkou žalovaného mzdy 9/ 2017 (výpisy z účtu žalobce). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Dle ust. § 12 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen„ vyhláška“), povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště) a uvést své identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně a postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele. Dle odst. 9 citovaného ustanovení nebylo-li pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10% dlužné částky za každý i započatý měsíc. Žalobce se vůči žalovanému podanou žalobou domáhal úhrady nezaplaceného zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 125/1993 Sb. Žalobce jak k žalobě, tak i po procesním poučení soudem dle ust. § 118a o.s.ř. soudu předložil přehled plateb provedených žalovaným na úhradu zákonného pojištění, z kterých je zřejmé, kdy a v jaké výši žalovaný žalobci zákonné pojištění hradil. Soudu rovněž byly předloženy doklady týkající se stanovení vyměřovacího základu pojištění na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ze kterého je prováděn výpočet zákonného pojištění žalovaného pro to které příslušné období. Z výše uvedených listin pak vyplývá, že žalovaný uhradil platbu na pojištění za čtvrtý kvartál roku 2017 opožděně, a to dne [datum], rovněž tak uhradil opožděně další platby na zákonné pojištění, a to za první kvartál roku 2018 až čtvrtý kvartál roku 2019, když připsání plateb na úhradu zákonného pojištění na účet žalobce vyplývá z jím předloženého výpisu z účtu. Vzhledem k tomu, že žalovaný v zákonem stanovené lhůtě (ust. § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.), vznikla mu tak povinnost uhradit žalobci rovněž zvýšené pojistné dle ust. § 12 odst. 9 vyhlášky. Žalobce tak na základě předložených listinných důkazů prokázal, jaký byl vyměřovací základ žalovaného pro úhradu zákonného pojištění a i to, jakou konkrétní částku a kdy žalovaný na úhradu zákonného pojištění žalobci uhradil s tím, že se dostal do prodlení s úhradou shora uvedených plateb a vznikla mu tak povinnost uhradit rovněž přirážku k pojištění. Žalovaným pak nebylo ani tvrzeno a tím méně prokázáno, že by vyměřovací základ pro výpočet zákonného pojištění byl jiný, než žalobcem uváděný a že by platby ve prospěch žalobce uhradil v jiných než v žalobcem uvedených termínech specifikovaných ve výpisu z účtu žalobce a že by jej tak nestíhala povinnost k úhradě dlužného zákonného pojištění, tak i nedoplatku zvýšeného pojistného tak, jak žalobcem bylo v žalobě specifikováno. S poukazem na shora uvedené proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku, tak jak je specifikována ve výroku tohoto rozsudku. Dlužná částka v celkové výši 38 815 Kč sestává z nedoplatku pojistného za čtvrtý kvartál roku 2017 až čtvrtý kvartál roku 2018 ve výši 16 856 Kč + zvýšení za neuhrazení těchto plateb za shora uvede