24 C 260/2020-16 — Obvodní soud pro Prahu 9

Manželé se domáhali rozvodu svého manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] s tím, že z tohoto manželství se dne [datum] narodil nezletilý [jméno] a dne [datum] nezletilý [jméno]. Manželství účastníků fungovalo zpočátku dobře, později začalo docházet ke konfliktům a hádkám. Postupem času došlo k takovému citovému odcizení a narušení manželskému soužití, že manželství přestalo plnit svoji funkci. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, stalo se pouze formálním svazkem a nelze očekávat jeho obnovení. Soud učinil pokus o smíření účastníků avšak bez úspěchu. Na základě oddacího listu účastníků a jejich nesporného tvrzení vzal soud za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne [datum]. Účastníci spolu od listopadu 2020 nežijí, na obnovení manželského soužití zájem nemají. Poměry nezletilých dětí po dobu po rozvodu manželství byly upraveny dohodou rodičů schválenou rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] (citovaný rozsudek). Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že by zde byl zájem nezletilých dětí na trvání manželství účastníků daný zvláštními důvody. Za příčinu rozvratu manželství oba účastníci shodně označili citové odcizení a podstatné narušení manželského soužití. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 tohoto zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 tohoto zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří rodinné společenství. Soud pokládá za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. O poměrech dětí účastníků (nezletilý [jméno], narozený dne [datum] a nezletilý [jméno], narozený dne [datum]) bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem [anonymizováno] soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovaným dětem pro dobu po rozvodu. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 o. z., soud rozhodl o rozvodu manželství. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”).