24 C 67/2020-61 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal určení, že je vlastníkem specifikovaných nemovitostí. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřeli účastníci řízení darovací smlouvu, na základě které se žalovaná stala vlastníkem podílu o velikosti ideální ½ na domu [adresa], který stojí na pozemku par. [číslo] vlastníkem podílu o velikosti ideální ½ na pozemku par. [číslo] vše v k.ú. [část obce]. Darování žalobce učinil s vizí stmelení rodiny, znovuobnovení manželského soužití a utužení manželského svazku, který nebyl v té době příliš harmonický. Žalobce usiloval o to, aby se žalovaná společně s jejich nezletilým synem přestěhovala z [obec] do [obec] a on se mohl podílet na výchově syna. Žalovaná si kladla podmínku pro přestěhování, a to, aby na ni žalobce převedl spoluvlastnický podíl na nemovitostech. Žalovaná se synem do nemovitosti nikdy trvale ani přechodně nenastěhovala, původní snahy o zlepšení rodinných vztahů zcela vymizely a žalovaná následně podala návrh na rozvod manželství. V této době došlo k úplnému vyostření vztahů mezi žalovanou a žalobcem, kdy se žalovaná snažila bránit otci ve styku s jeho synem. Žalovaná vůči žalobci učinila taková jednání, která je dle názoru žalobce třeba posoudit jako jednání naplňující veškeré podmínky a předpoklady pro vrácení daru. Dne [datum] podala žalovaná na žalobce šikanózní trestní oznámení (resp. podnět k prověření skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu) založené na tvrzení, že se žalobce měl [datum] dopustit schválnosti tím, že nevrátil syna [jméno] žalované včas. Žalovaná k tomu v dopise ze dne [datum] uvedla, že kontaktovala policii s dotazem, zde není někde na cestě nehoda. Tato argumentace žalované je však lživá a v konečném důsledku na věci nic nemění, neboť policie je povinna konat z úřední povinnosti. Žalovaná si musela být vědoma toho, že žalobce se nemohl dopustit žádného trestného činu a že její jednání je absolutně nepřiměřené a neoprávněně. V jednání žalovaného lze tedy spatřovat schválnost či zlomyslnost, když žalobce úmyslně křivě obvinila ze spáchání trestného činu, se snahou co nejvíce žalobci ublížit a komplikovat mu život. Zcela nepochopitelné je jednání také proto, že přímo v daném termínu vyšel žalobce žalované vstříc. Žalovaná navíc popsaným jednáním mohla dehonestovat žalobce jako otce a zkomplikovat mu tím dosažení budoucí změny režimu péče o syna, stejně jako prohloubení vztahu se synem. Takové jednání není v souladu s dobrými mravy a principem spravedlnosti. Fakt, že žalobce byl vystaven hrozbě trestního stíhání, ačkoliv sama žalovaná věděla, že oznámení je nedůvodné, naplňuje nejen z hlediska subjektivního, ale i z hlediska společenského a objektivního předpoklad jednání zjevně porušující dobré mravy. Dále žalovaná navíc nedůvodně žalobce nahlašovala na odbor sociálních věcí a zdravotnicí u MěÚ v [obec], s úmyslem narušit vztah mezi žalobcem a jeho synem. Dne [datum] zaslala žalovaná, paní [příjmení] email, v němž si nedůvodně ztěžuje, že žalobce si syna ve dnech [anonymizováno] - [datum] nevyzvedl, ačkoliv k tomu dle jejího nesprávného mínění neměl důvod. Žalobce dne [anonymizováno] jel za svým synem v souladu s příslušným rozsudkem, avšak z důvodu velmi nepříznivého počasí a špatné sjízdnosti vozovky, se dostal do protisměru a byl nucen se vrátit zpět do [obec]. Žalovaná si byla přitom dobře vědoma toho, že žalobce o kontakt se synem stojí a že by se o něj bezdůvodně nepřipravil. Žalobce navíc o zhoršených podmínkách žalovanou bezprostředně po smyku telefonicky informoval a žádal o náhradní termín. Žalobce v důsledků naprosto nepřiměřeného chování žalované jezdí pro syna pod trvalým psychickým tlakem a obavami, že při sebemenším obdobném nezaviněném„ pochybení“ bude na základě podnětu žalované popotahován po PČR nebo jinými orgány. Jednání žalované spočívající v podání nepravdivého trestního oznámení a dalším očerňování naplňuje znaky jednání zjevně porušujícího dobré mravy. Žalovaná si musela být vědoma, že lživým trestním oznámením způsobí žalobci nepříjemnosti a psychicky mu přitíží. Žalobce si je vědom kolize jeho práv s vlastnickým právem žalované, avšak je přesvědčen o tom, že žalovaná nemůže těžit z jejího nepoctivého jednání. Žalobce je přesvědčen, že chování žalované lze objektivně kvalifikovat jako jednání, které zjevně porušuje dobré mravy, tedy úmyslné jednání ze strany žalované vedené snahou žalobci uškodit. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala v celém jeho rozsahu, navrhla zamítnutí žaloby, když dle jejího tvrzení jí odstoupení od darovací smlouvy bylo doručeno po uplynutí prekluzivní lhůty dle § 2072 o.z. Dále uvedla, že není pravdivé tvrzení, že dne [datum] podala šikanózní trestní oznámení. Žalobce měl dle dohody syna přivézt dne [datum] do [údaj o čase] hodin, což se však nestalo. Otci 5x telefonovala, aby se přesvědčila o tom, že syn je v pořádku, kdy měla o něho obavu, a to i s ohledem na to, že žalobce opakuje, že nerad řídí, neboť špatně vidí. Žalobce na telefony a zprávy nereagoval, proto se obrátila na linku 158, aby se ujistila, že na cestě není nehoda. Až po zásahu policie se jí v [údaj o čase] žalobce ozval se zprávou, že syna odevzdá až [datum] Policií ČR byla následně vyzvána, aby se dne [datum] dostavila k podání vysvětlení, což učinila. V protokolu o podání vysvětlení nepoužila žádné slovo o schválnosti, žádné slovo o podání trestního oznámení, žádnou výzvu prošetření, zdali se stal trestný čin. Její sdělení nemělo šikanózní povahu a nehraničí s křivým obviněním. Věc byla nakonec správním orgánem odložena z důvodu, že se o přestupek nejedná. Dále uvedla, že na OSPOD v [obec] neuvádí žádné lživé informace, tento institut informuje dle dohody o tom, jak kontakt syna s otcem probíhá. Žalobci neznemožňuje styk se synem, naopak mu umožňuje i širší kontakt, než je stanoveno soudním rozhodnutím. Žalobce je ten, který opakovaně podává soudu návrhy na změnu péče o syna a předběžná opatření. Nikdy nepodmiňovala dar nemovitých věcí přestěhováním se k žalobci, nikdy neslibovala, že nemovitosti vrátí, pokud se od žalobce odstěhuje. Žalovaná má tedy za to, že se žádného zaviněného úmyslného jednání, které by mělo charakter hrubého porušení dobrých mravů vůči žalobci nedopustila a žalobu považuje za nedůvodnou. 3. Na základě takto provedeného dokazování a z nesporných skutečností, soud učinil následující skutková zjištění: 4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena darovací smlouva, na jejímž základě žalobce daroval žalované specifikované nemovitosti. 5. Výpisem z KN [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha žalobce prokázal, že vlastnické právo ke shora uvedené uvedeným nemovitostem svědčí v podílu ½ žalované a ½ žalobci. 6. Z Výzvy k vrácení daru ze dne [datum] včetně dodejky soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k vrácení specifikovaných nemovitostí do [datum]. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] podala obdarovaná šikanózní trestní oznámení založené na tvrzení, že dárce se měl dopustit schválnosti tím, že nezl. syna [jméno] nevrátil v den, který byl určen. Celá věc byla postoupena přestupkovému řízení, které nebylo zahájeno. To jasně svědčí o šikanózní povaze trestního oznámení, hraničící s křivým obviněním Dárce od té doby jezdí pro syna pod psychickým tlakem s obavou, že při sebemenším, obdobném, nezaviněném zpoždění bude popotahován Policií ČR nebo dojde k jinému útoku na jeho osobu. Dalším důvodem byla skutečnost, že v roce [rok] obdarovaná uváděla lživé informace ohledně dárce na odboru sociálních věci a zdravotnictví MěÚ [obec] se zcela evidentním cílem dárce znevýhodnit v otázce péče o syna. Jednání jsou zcela vědomá s úmyslem ublížit dárci natolik, že nebude schopen podobné jednání akceptovat či tolerovat, natož jej odpustit. Výzva byla žalobcem odeslána dne [datum] a žalované doručena dne [datum]. Dne [datum] sdělila žalovaná žalobci, že nejsou dány důvody pro vrácení daru a žalobci navrhla vyřešení věci smírem, tak, že podílové spoluvlastnictví bude zrušeno a vypořádáno a žalobce vyplatí žalované vypořádací podíl ve výši 4 200 000 Kč. Žalobce s tímto postupem nesouhlasil (odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum] včetně, dodejky, dopis právní zástupkyně žalované ze dne [datum], reakce na dopis ze dne [datum]). 7. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] byl nezletilý svěřen do péče matky, otci bylo stanoveno výživné a byl upraven styk otce s nezletilým tak, že je oprávněn stýkat se s nezletilým každý rok o letních prázdninách po dobu dvou týdnů nepřetržitě v měsíci srpnu vždy od pondělí 10:00 do neděle 18:00 hodin. Okresní soud v České Lípě rozhodoval dále např. návrh otce na změnu výchovy a řadu předběžných opatření týkající s nezl. syna. Ve věci péče o nezletilého syna byla podána žalobcem i Ústavní stížnost (Rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], rozs. Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], rozs. Kr