40 C 6/2021-10 — Obvodní soud pro Prahu 9

[příjmení] soud je příslušný rozhodovat ve věci rozvodu dle § 47 odst. 1 ZMPS, jelikož jeden z manželů je státním občanem České republiky a žalovaný má navíc v České republice obvyklý pobyt. Rozhodným právem pak je dle § 49 odst. 1 ZMPS ve spojení s § 50 odst. ZMPS český právní řád, když oba dva manželé mají obvyklý pobyt na území ČR, v obvodu působnosti zdejšího soudu. Manželka se žalobou domáhá rozvodu manželství účastníků uzavřeného dne [datum]; manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasí. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v [anonymizováno] [země]. U manželky se jedná o manželství [anonymizováno], u manžela o manželství [anonymizováno], manželka je občanka [země], manžel je občanem [země], manželství je bezdětné. S ohledem na to, že účastníci nevedou společnou domácnost a intimně nestýkají od ledna 2020 a že žádný z manželů nemá zájem v manželství setrvat, je soužití manželů tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití; podstata manželského společenství je narušena. Příčinou rozvratu manželství je rozdílný názor účastníků na instituci manželství. Ze shora uvedených skutečností vyplývá, že všechny výše citovaného zákonné podmínky rozvodu manželství ve smyslu § 755 a § 756, byly splněny; vzhledem k tomu soud návrhu na rozvod manželství vyhovuje a manželství účastníků rozvádí, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku Podle § 755 odst. 1) o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle § 758 odst.o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 23 z.ř.s., dle něhož v řízení o rozvod manželství nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Tento rozsudek obsahuje zjednodušené odůvodnění ve smyslu §157 odst. 4 o.s.ř., neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.