98 C 74/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Manželka se svým návrhem ze dne (datum) se domáhala rozvodu manželství. Svůj návrh odůvodnila tím, že manželství bylo uzavřeno dne (datum) před (stát. instituce) a z manželství se narodily dvě nezletilé děti. Současně uvedla, že skutečná krize manželství nastala během posledních let, kdy k ní výrazně přispěla nadměrná konzumace alkoholu manželem, která dospěla do bodu, kdy se manželka odstěhovala s dětmi z rodinné domácnosti. Od (anonymizováno) (rok) se situace nezměnila. 2. Manžel se vyjádřil tak, že s návrhem souhlasí, nicméně jeho konzumace alkoholu byla reakcí na nečekané opuštění manžela. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. Účastníci uzavřeli manželství (datum) před (stát. instituce), ze kterého se jim dne (datum) narodil syn (obec) a dne (datum) syn (jméno) (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané, z oddacího listu vystaveného dne (datum), (stát. instituce), svazek (číslo) (číslo listu) řádek (anonymizováno), z rozsudku (název soudu), č.j. (číslo jednací) o úpravě poměrů k nezletilým dětem). 5. O úpravě práv a povinností účastníků pro dobu před i po rozvodu manželství rozhodl zdejší soud, tak že schválil dohodu rodičů (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané, z rozsudku (název soudu), č.j. (číslo jednací) o úpravě poměrů k nezletilým dětem). 6. Opatrovník dětí soudu k jeho dotazu dle § 755 odst. 2 a) OZ soudu k jeho písemnému dotazu nesdělil, že by pro zachování manželství existovaly nějaké důvody (tyto skutečnosti má soud za prokázané z vyjádření opatrovníka ze dne (datum)). 7. Účastníci si během let přestali rozumět, nedokázali už společně řešit běžné otázky společného života ani otázky uspořádání vzájemných vztahů, když bezprostřední příčinu oba shodně spatřovali v povahových odlišnostech, v různém pohledu na svět, které ovšem odhalilo až dlouholeté, společné soužití manželů. Obnovení soužití oba účastníci shodně vyloučili, když od (rok) žijí odděleně (tuto skutečnost má soud za prokázanou se shodných tvrzení účastníků dle § 120 odst. 3 o.s.ř., na ústním jednání dne (datum), v reakci na poučení dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. Soud dle § 1 odst. 3 ZŘS upustil od výslechu účastníků dle § 389 odst. 1 ZŘS, protože jejich výslechem by se nedozvěděl žádná zásadní skutková zjištění, která by rozhodujícím způsobem ovlivnila právní posouzení věci, které už by nevěděl ze žaloby, které se manžel nijak nevzpíral – právě naopak, protože byl podán návrh účastníky společně. Navíc žádný z účastníků netvrdil a ani soudu z ničeho neplynulo, že by zde existovaly důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by rozvod přípustný nebyl). 8. Provedení dalších důkazů soud neprovedl, neboť jejich potřeba ze spisu nevyplynula a účastníci je nenavrhli. 9. Dle § 755 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 10. Dle § 757 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil a c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 11. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: 12. Předně soud zkoumal, zda v daném případě je možné postupovat dle § 757 OZ a dospěl k závěru, že v daném případě to možné není, protože účastníci sice dokázali dohodnout na vztazích vůči dětem, nikoli však komplexně vypořádat své společné jmění manželů. Při ústním jednání z obou stran zmíněný fakt, že žádný společný majetek vlastně neexistuje, není pro věc (čistě z formálního hlediska) nijak důležitý. 13. Dále tedy soud postupoval dle § 755 OZ. Po provedeném dokazování soud zjistil, že srozumitelnou a hlavně jedinou viditelnou příčinou rozvratu manželství bylo odstěhování se manželky s dětmi z rodinné domácnosti. Ovšem, zda jednalo o důsledek slábnoucího hodnotového základu jejich manželství nebo zda zde byly jiné objektivní prapříčiny rozvratu a jak přesně se řetězily, to soud nezkoumal, protože z všeobecné životní zkušenosti soudu je mu známo, že rozvraty manželství často spočívají v těžko slovy postihnutelných důvodech, mající původ v intimní sféře každého páru, které lze těžko objektivizovat v rámci soudního řízení. Soud proto lapidárně uzavřel, že v současné době je manželství účastníků trvale rozvráceno a ze shodného postoje účastníků je zcela zřejmé, že obnovení manželského soužití v průběhu soudního řízení nedošlo a nelze již očekávat, že k němu v budoucnu dojde. 14. Během řízení neukázaly žádné mimořádné okolnosti ohledně účastníků, které by svědčily pro zachování manželství. 15. A ani se neukázaly žádné okolnosti, které by byly zvláštními důvody pro zachování manželství, protože rozvod manželství účastníků by byl v rozporu se zájmy jejich dětí, které navíc pečlivě v nedávné době šetřil opatrovnický soud a své závěry o absenci důvodů pro zachování manželství účastníků navíc srozumitelně a výslovně sdělil soudu i opatrovník. 16. Soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že vzájemné vztahy účastníků jsou natolik narušeny, že jejich manželství je dnes jen formálním svazkem, a tak nelze na jednom ani na druhém manželi spravedlivě požadovat, aby i přesto v manželství setrvali. Soud tedy shledal, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny, a proto manželství rozvedl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 23 z.ř.s., které opřel o to, přínosem rozsudku není něčí prospěch, ale jen definitivní ukončení vzájemného nefunkčního soužití, z tohoto důvodu si účastníci své náklady ponesou samostatně.