17 C 15/2022-14 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Manžel se návrhem došlým soudu dne [datum] domáhal rozvodu manželství, které s manželkou uzavřel dne [datum] v kostele sv. [anonymizována tři slova] [obec]. Manžel tvrdil, že manželství je v důsledku dlouhodobých neshod zcela rozvráceno a že společná domácnost manželů zanikla v září roku [rok]. Z manželství se dne [datum] narodil syn [jméno] [celé jméno manžela], poměry jehož výchovy a výživy pro dobu po rozvod manželství již byly soudně upraveny. Na tomto základě se manžel domáhal rozvodu dnes již ryze formálního manželství. 2. Manželka s rozvodem souhlasila a připojila se k návrhu manžela. 3. Na základě provedeného dokazování soud ve věci učinil následující skutková zjištění: účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v kostele sv. [anonymizována dvě slova] v [obec] (oddací list ze dne [datum]). Manželům se dne [datum] narodil syn [jméno] [celé jméno manžela], přičemž poměry jeho výchovy a výživy byly pro dobu po rozvodu upraveny dohodou účastníků, která byla pravomocně schválena soudem (rozsudek zdejšího soudu ze dne 12.11.2021, č.j. 64 Nc 2583/2021 – 23). Trvalý a nenávratný rozvrat manželství nastal v září roku [rok], kdy zaniklo společné soužití manželů. Rozvrácení manželství bylo zapříčiněno odcizením manželů a jejich odlišnými představami o společném životě. Co se týče zavinění rozvratu manželství, tak na tomto se manželé podíleli měrou společnou a nedílnou (shodná tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění – § 1 odst. 3 zák.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen„ z.ř.s.“, a § 120 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). 4. Při posuzování právní stránky věci soud věc hodnotil jako občanskoprávní vztah týkající se osobního stavu osob (§ 9 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“), přičemž aplikoval ustanovení upravující rozvod manželství (§ 755 až § 758 OZ). V dané věci pak má soud za prokázané, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno (rozpory manželů mají trvalý charakter a ti dnes již ani nežijí ve společné domácnosti) a nelze ani očekávat jeho obnovení (tato skutečnost byla účastníky shodně tvrzena a jednoznačně vyplynula z kontextu celého řízení). Příčina rozvratu manželství byla soudem zjištěna (§ 756 OZ) v důsledku dlouhodobých neshod, citovém odcizení, jakož i ve ztrátě shodnosti rozumět si. Při posouzení míry zavinění rozvratu manželství soud uzavřel, že rozvrácení manželství bylo zaviněno oběma manžely společně (nesporné tvrzení účastníků). Vzhledem k tomu, že v dané věci nejsou žádné rozvodu bránící překážky (§ 755 odst. 2 písm. a/, b a odst. 3 OZ), dospěl soud k závěru, že veškeré zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v dané věci splněny (§ 755 OZ). Na tomto základě soud rozhodl, že se manželství účastníků rozvádí (výrok ad I.). 5. V dané věci nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok ad II.), neboť přiznání takové náhrady není odůvodněno okolnostmi případu (§ 23 z.ř.s.).